Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Umělé ekosystémy

Rozšiřující materiály:

Délka videa:

Stupeň vzdělání:

Vybrané filtry:

Smazat vše

Řadit podle:

Seřadit podle...

Zobrazuji 1-24 z 43
Třeboňsko
17:10

Třeboňsko

Třeboňsko je jednou z mála přírodních biosférických rezervací UNESCO, jejichž podobu ve velké míře určil člověk a jeho hospodaření.

Regulace toků včera a dnes
02:00

Regulace toků včera a dnes

Každá řeka je pro nás nesmírně důležitá. Kvůli odvodňování pozemků či stavbám byly v minulosti opevňovány a napřimovány či jinak regulovány. Miliardy se investovaly do co nejrychlejšího odvedení vody z krajiny. Zkracování potoků a řek byla chyba, kterou se nyní snažíme draze napravit.

Šumava, les a kůrovec II.
11:06

Šumava, les a kůrovec II.

Kůrovcová kalamita na Šumavě je úžasným příkladem situace, ve které každý aktér má svou pravdu a předkládá argumenty, kterými ji chce podpořit. Udělat si na problematiku názor je pak pro nestranného pozorovatele velmi těžké. Důležitou otázkou, která se s ohledem na kůrovcovou kalamitu probírá, je spor o to, kde proti kůrovci zasáhnout a kde nechat vývoj na přírodě. Porovnání přístupu ke kalamitě na české a bavorské straně Šumavy může porozumění přispět. Odlišný způsob nakládání s kůrovcem na obou stranách státní hranice však nemůže převážit vliv dvou klíčových faktorů: klimatické změny a upřednostňování smrku v lesním hospodaření.

Orchidejové louky Bílých Karpat
08:18

Orchidejové louky Bílých Karpat

V kulturní krajině Bílých Karpat se nacházejí unikátní orchidejové louky, které zde v minulosti vznikly po odlesnění a jež se zde díky pravidelnému kosení udržely až do současnosti.

Portrét ekologického zemědělce
04:00

Portrét ekologického zemědělce

Seznámení s ekologickým zemědělcem Ing. Pavlem Štěpánkem a jeho hospodářstvím. Reportáž z ekologického chovu hospodářských zvířat s nahlédnutím do života zemědělce, který dříve býval fotografem.

Význam rybníků v krajině
01:55

Význam rybníků v krajině

Rybníky mají pro zadržení vody v krajině zásadní význam. Pomáhají při povodních i v období sucha. Od konce 18. století jich v naší krajině mnoho zaniklo, v posledních letech se však situace začíná obracet. Při jejich budování se dnes klade důraz i na ekologické funkce. Nové rybníky jsou přípravou na změnu klimatu. Víte, na kterém místě v centru Prahy býval rybník?

Přehrady, jejich funkce a ekologie
10:06

Přehrady, jejich funkce a ekologie

Stavby přehradních nádrží, jakkoliv jsou pro současnou civilizaci nezbytné, představují ekologickou zátěž. Ničí totiž druhovou rozmanitost a ukládá se v nich fosforem a dusíkem nasycené bahno, které způsobuje přemnožení sinic.

Rybníky a jejich funkce
05:47

Rybníky a jejich funkce

Pořad vysvětluje, jak umělé vodní nádrže utvářejí od nepaměti charakter české a moravské krajiny.

Olejové palmy ničí pralesy
06:02

Olejové palmy ničí pralesy

Pořad o tom, jak nezodpovědný výběr potravin může podpořit devastaci pralesních ekosystémů. Typickým příkladem jsou olejové palmy.

Jídelníček pro záchranu planety
03:05

Jídelníček pro záchranu planety

Reportáž o vědecké zprávě vyzývající ke globální změně stravování lidí v zájmu trvale udržitelného rozvoje lidstva.

Funkce půdních organismů
07:08

Funkce půdních organismů

Zdravá půda je plná života. Organismy, které sotva uvidíme pouhým okem, pomáhaly půdě dávno před tím, než se pro člověka stala obživou. Člověk půdním organismům může svou činností škodit, ale může jim také pomáhat. Zatím jim to spíše komplikujeme. Snažíme se z půdy dostat co nejvyšší úrodu co nejrychleji. Protože zvětšujeme lány stejných plodin, používáme chemii a minerální hnojiva a nevyužíváme, nebo dokonce blokujeme, přírodní procesy, kvalita půdy se zhoršuje. A je otázkou, jak dlouho nás ještě dokáže živit. Co s tím můžeme dělat?

Nové Mlýny: prohra ekologů i společnosti
25:18

Nové Mlýny: prohra ekologů i společnosti

Vodní dílo Nové Mlýny vzniklo těsně před rokem 1989 na místě původních vesnic a lužních lesů s cílem vytvořit zavlažovací zemědělskou síť, jež nebyla nikdy realizována. Přehrada ukazuje radikální proměnu krajiny, turisticky nešetrnou megalomanii a celkově střet společenských hodnot. Příběh Nových Mlýnů je smutnou ukázkou toho, jak se z jedné stavby stalo téměř půl století neřešitelné politikum, a představuje obraz vícegenerační prohry zastánců životního prostředí a přírodovědců ve střetu s technokratickým myšlením, a to překvapivě bez ohledu na politickou a společenskou situaci, ve které se diskuze a spory odehrávaly.

Jak vrátit půdě život
06:07

Jak vrátit půdě život

Jak vrátit do poškozené půdy život? Pokud byla intenzivně obhospodařovaná a nyní je degradovaná, nestačí jen zajistit přísun organické hmoty jako zdroj energie a materiál pro tvorbu humusu. Musíme také umožnit návrat půdních organismů. A aby měly odkud přijít, je nutné doplnit krajinnou strukturu o meze, zelené pásy, remízky nebo osázet stávající cesty alejemi stromů či křovin. Z takových druhově pestrých ekosystémů mohou půdní organismy znovu osidlovat pole, navíc si je najdou opylovači, ptactvo, drobná polní zvěř a často i lidé k rekreaci.

Kůrovec a bezzásahová zóna
02:09

Kůrovec a bezzásahová zóna

Bezzásahové zóny národních parků, jako jsou třeba na Šumavě, vzbuzují kontroverzi. Vzniká tu jedinečný prostor pro nerušený vývoj přírody, což je samotným smyslem národních parků. Při přemnožení kůrovce však ztrácíme vzrostlý les na velkých plochách a na mnoha místech to může jít i proti snahám vlastníků sousedních lesů. Bezzásahovost v oblastech s různou mírou vlivu činnosti člověka je citlivý problém, jehož řešení je během na dlouhou trať. Rázná rozhodnutí o rozšíření bezzásahových zón mohou přinést více škody než užitku.

Kůrovec a výběrný les
06:19

Kůrovec a výběrný les

O bezzásahových zónách v národním parku Šumava se toho napsalo a řeklo hodně. O tyto zóny chráněných území, kde je příroda ponechána sama sobě, se vede a vedlo mnoho sporů. Na Šumavě a v Pošumaví jsou však i lesy hospodářské. Tam je cíl jiný. Trvale v lese hospodařit. Rakouský klášter Schlägl nebo Městské lesy Volary se o to snaží pokud možno citlivým způsobem, výběrným hospodařením bez smrkových monokultur, které co nejvíce respektuje přírodní procesy. Těžba jednotlivých stromů místo holoseče vede k lesu různorodému, různověkému a odolnému vůči počasí a kůrovcovým kalamitám.

Organická hmota pro pole
09:05

Organická hmota pro pole

To, že je třeba udržovat úrodnost půdy doplňováním organické hmoty, tedy hnojením, víme odpradávna. Chlévské mrvy je ale málo, organická hmota je vzácná. Řešením může být kompost z kompostáren, kam se sváží bioodpad ze zahrad a domácností. Jedním z nejlepších způsobů, jak dostat organickou hmotu zpátky do půdy, jsou však meziplodiny. Co to je? A proč platí, že čím více druhů rostlin v porostu budeme mít, tím bohatší společenstvo tolik potřebných půdních mikroorganismů bude?

Jak zabránit erozi půdy?
09:41

Jak zabránit erozi půdy?

45 % půdy je v České republice ohroženo vodní erozí. Nejohroženější jsou svažité pozemky oseté širokořádkovými plodinami. Na jihovýchodní Moravě je téměř na polovině pozemků s nejkvalitnější půdou tato vrstva odplavena. Agrotechnické postupy, které podporují vsakování vody a tvorbu organické hmoty, však mohou půdním degradačním procesům zabránit. Protierozní krajinné prvky navíc podporují krajinnou biodiverzitu. Standardy dobrého zemědělského hospodaření jsou dnes obsaženy i v evropské legislativě jako podmínky k přerozdělování zemědělských dotací.

Cesta z města; Jak se zakládá malé ekologické hospodářství
02:40

Cesta z města; Jak se zakládá malé ekologické hospodářství

První díl dokumentární reality show Malá farma, ve které se mladý pár stěhuje z města na venkov s cílem vybudovat malé ekologické hospodářství.

Evropská krajina
17:47

Evropská krajina

Pořad vysvětluje, jak se Evropa liší od jiných kontinentů a co způsobilo, že se Evropa stala významných centrem světa, a jakým způsobem ji člověk mění.

Jak chránit les: Druhová rozmanitost a lesnictví
03:18

Jak chránit les: Druhová rozmanitost a lesnictví

Jehličnaté lesy jsou mnohem citlivější na kvalitu životního prostředí než lesy smíšené a listnaté. Pořad ukazuje způsoby, jakými lze lesům pomoci. Jak je důležité vysazování stromků v lese, které respektuje potřebnou druhovou skladbu? A jak přistupuje k lesním ekosystémům lesnictví zaměřené na produkci dřeva?

Krajina po těžbě: Rekultivace a přirozená obnova
16:21

Krajina po těžbě: Rekultivace a přirozená obnova

Obnova velkých severočeských dolů po těžbě hnědého uhlí a lomů po těžbě vápence ve středních Čechách. Kdy je vhodné volit člověkem řízenou rekultivaci a kdy naopak ponechat místa přirozené obnově? Odpovědi nabízejí odborníci v oblasti rekultivací i ekologové, kteří dlouhodobě sledují přirozenou obnovu přírody a návrat života do těžbou ovlivněných míst. Situaci ilustrují pohledy do lokalit, ve kterých v minulosti probíhala či stále probíhá těžba.

Zadržování vody ve městech
01:51

Zadržování vody ve městech

Rozsáhlé zpevněné plochy ve městech zabraňují po dešti vsáknutí vody do země. Systémem podzemních kanálů odtéká voda co nejrychleji do řeky a její setrvání v krajině se počítá na hodiny. Ale i v městské zástavbě lze udělat přírodní potoky, tůně, jezírka a poldry, kde se voda zadrží a pak se vsákne nebo odpaří.

Eroze půdy
14:26

Eroze půdy

Pasáž varuje před ohrožením orné půdy vodní erozí. Degradovaná půda není schopná zadržovat vodu, která při přívalových deštích odtéká z polí pryč i s nejúrodnější vrstvou půdy. Jsou ukázány dva příklady, kdy zemědělci nevhodným hospodařením na velkých půdních blocích dopustili erozní událost způsobující škody na majetku.

Vliv stromů na snižování teploty vzduchu
01:56

Vliv stromů na snižování teploty vzduchu

S tropickými vedry se v posledních letech setkáváme stále častěji, především ve městech, která se umí rozžhavit jako radiátor. Řešením vedoucím ke snížení teploty ve městech mohou být stromy. Rozdíl teploty mezi místy se stromy a bez nich může být až třicet stupňů. Proto by měli správci městské zeleně usilovat o co největší zastoupení stromů v městské zástavbě.

Probíhá načítání