Je přechylování a užívání generického maskulina projevem neúcty k ženám? Lingvistka Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR rozebírá problematiku přechylování cizích i domácích slov a vlastních jmen.
Pasáž se zabývá významem názvů některých českých řek. Vysvětluje, jak tato slova vznikala a jak se měnila v průběhu dějin.
Pasáž vysvětluje historický původ a dnešní význam často používaných českých obratů „být grogy“ a „být švorc“.
Pasáž se formou krátkého opakování věnuje psaní a tvoření iniciálových zkratek a zkratkových slov.
Pasáž vysvětluje, jaký je původ a význam názvů měsíců v roce a proč se české názvy liší od názvů v jiných jazycích.
Pasáž se formou scénky a odborného vysvětlení zabývá některými neologismy z hudební oblasti.
Pasáž vysvětluje za použití různých příkladů pravidla tvoření přídavných jmen od víceslovných názvů měst.
Pasáž se zabývá pravopisně správnou formou složených přídavných jmen, pravidla vysvětluje na různých příkladech.
Pasáž se zabývá psaním velkých písmen v názvech svátků a přídavných jmen od nich odvozených.
Pasáž se zabývá slovním záporem v češtině a jakým způsobem se tvoří. Dále zmiňuje slova bez kladných protějšků (např. nemoc) a vysvětluje původ některých původně kladných slov (např. návidět).
Pasáž se zabývá tématem, proč se v češtině ženská příjmení přechylují, v jakých případech se přechylují cizí jména a jaké přechýlené tvary se vyskytují v různých nářečích.
Pasáž vysvětluje původ místních jmen zakončených na „-any“ a zabývá se i vznikem pojmenování obce „Přišimasy“.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
