Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Neobnovitelné zdroje

Stupeň vzdělání

Vybrat

Předměty

Vybrat

Délka videa

nerozhoduje do 5 minut do 10 minut do 15 minut do 30 minut do 45 minut nad 45 minut

Našli jsme pro vás videí: 27

Rekultivační jezera v severních Čechách

08:17

Rekultivační jezera v severních Čechách

Pořad o pozoruhodných biotopech, které vznikají na místech, kde se donedávna těžilo hnědé uhlí. Ukazuje, že pokud člověk přírodě poskytne čas a rozumně odstartuje rekultivace zničených území, dokáže voda vyléčit i zdánlivě nezhojitelné šrámy.

Zdroje energie v ČR

04:00

Zdroje energie v ČR

Stručné představení různých druhů energetických zdrojů v České republice. Vysvětlení energetického mixu.

Krušné hory: Ponuré pohoří na západě

07:37

Krušné hory: Ponuré pohoří na západě

Ploché Krušné hory byly do půlky 20. století nejobydlenějším pohořím střední Evropy. Dnes v nich převládá divočina i zdevastovaná krajina hnědouhelných dolů.

Vznik Chebské pánve

02:14

Vznik Chebské pánve

Václav Cílek putuje do opuštěného hnědouhelného dolu v Chebské pánvi a popíše vznik hnědouhelných souvrství a představí zajímavé povrchové tvary v místě bývalého hnědouhelného dolu.

Hospodaření s elektřinou v Česku

03:08

Hospodaření s elektřinou v Česku

Každé ráno bychom měli padnout na kolena a děkovat výrobcům elektřiny. Takto s nadsázkou glosuje Václav Cílek naši závislost na elektrické energii. Výroba elektrické energie v ČR v posledních 30 letech stála na spalování hnědého uhlí. Místo toho, abychom investovali do efektivnějších a čistších zdrojů energie, jsme přebytky energie vyváželi. Výhodné to bylo pro energetické firmy, nikoliv však pro naše životní prostředí, pro budoucnost české energetiky ani pro globální klima ohrožované emisemi skleníkových plynů. Česká republika se ke svým energetickým zdrojům ani k životnímu prostředí nechovala jako dobrý hospodář. Ztratili jsme desetiletí, která jsme mohli využít k promýšlení budoucí koncepce české energetiky.

Pokus: Ropa

01:53

Pokus: Ropa

Co se stane s ropou po promíchání s vodou? Ropa plave na hladině, jelikož její hustota je nižší než hustota vody. A co se stane s dřevěnými pilinami, které vysypeme na hladinu, na které jsou ropné skvrny? Piliny nasáknou ropu a plavou na hladině. Jedná se o simulaci ropné havárie, piliny jsou schopné ropu absorbovat a tak ji dostat z hladiny vody.

Jaderné katastrofy a jejich dopad

01:48

Jaderné katastrofy a jejich dopad

Vysvětlení dopadů jaderné havárie na živé organismy. Vysvětlení rozdílů v následcích v případě jaderné katastrofy způsobené atomovou pumou a jadernou elektrárnou. V pasáži se také dozvíme, co je to radioaktivní spad.

Biopaliva – ekologie naruby

24:25

Biopaliva – ekologie naruby

Biopaliva představují stále naléhavější téma, které se dotýká každého z nás. Biopaliva zdražují pohonné hmoty, ale současně jsme méně závislí na dodávkách ropy. Jsou skutečně ekologická tak, jak si předsevzala Evropská unie?

Dlouhé stráně: „black start“

01:53

Dlouhé stráně: „black start“

Vodní přečerpávací elektrárna (VPE) Dlouhé stráně, která jako obrovský akumulátor energie pomáhá stabilizovat českou elektrárenskou soustavu, má certifikát na takzvaný black start (start ze tmy). Při výpadku elektrické energie bude schopná obnovit napětí v přenosové soustavě a nastartovat tepelnou elektrárnu ve Chvaleticích, která je vzdálena od VPE Dlouhé stráně více než 170 km.

Měření radioaktivity

12:06

Měření radioaktivity

Proč je neviditelné radioaktivní záření nebezpečné? Jak ho vidět a jak se měří? Jaký je systém radiační ochrany v Česku. Co je pro nás více nebezpečné: následky Černobylu, nebo vzduch v mnoha českých domech?

Děditství Fukušimy

06:11

Děditství Fukušimy

Podle odborníků to byl největší neúmyslný únik radioaktivity do oceánu v historii lidstva. Jaderná havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011 zamořila nejen vodu, ale i půdu a vzduch. Tak se tato katastrofa, vyvolaná silným zemětřesením a tsunami, stala i mezinárodním problémem.

Nová generace jaderných elektráren

04:53

Nová generace jaderných elektráren

Čtvrtá generace jaderných reaktorů by měla být schopná recyklovat své jaderné palivo tak dlouho, dokud není zcela spotřebováno. Kolem druhé poloviny tohoto století bychom tedy měli mít k dispozici jaderné reaktory, které jsou levnější, bezpečnější a šetrnější k přírodě. Na jejich vývoji pracují současné malé pokusné jaderné reaktory. Studium účinků záření na nejrůznější materiály umístěné v nitru reaktoru umožní konstrukci elektráren budoucnosti.

Odvodní důl Turów české obce?

09:10

Odvodní důl Turów české obce?

Občanům Hrádecka a Frýdlantska dlouhodobě klesá hladina vody v jejich studních. Hlavním viníkem může být důl Turów, který se nachází na polské straně hranice.

Keltský poklad a nerostné bohatství severních Čech

03:03

Keltský poklad a nerostné bohatství severních Čech

Václav Cílek putuje do Lahošti nedaleko Duchcova, kde se v minulosti našel keltský poklad. Vysvětlí, jak nález pokladu souvisí s neuváženým využíváním nerostného bohatství v severních Čechách.

Jak u nás hospodaříme s energií?

03:08

Jak u nás hospodaříme s energií?

Daří se nám dobře, protože máme dost energie. Naše závislost na ní je ale na pováženou. Už proto bychom se měli soustředit na to, za jakou cenu energii vyrábíme. Poslechněte si názor klimatologa a spisovatele Václava Cílka na problematiku energetiky u nás za posledních 30 let, ale i na dnešní stav a vize do budoucna v tomto odvětví hospodářství.

První český vodíkový autobus

10:30

První český vodíkový autobus

Jak funguje autobus poháněný vodíkovou technologií? Tento jev popisuje Ústav jaderného výzkumu v Řeži u Prahy, jehož představitelé společně s tradičním výrobcem trolejbusů z Plzně sestrojili první vodíkový autobus v ČR v roce 2009. Autobus ujede až 300 km na jedno dobití s elektromotorem o výkonu 120 kilowattů.

Nebezpečný radioaktivní odpad

02:19

Nebezpečný radioaktivní odpad

Ukázka vysvětluje, kde a jak se skladuje nebezpečný odpad z jaderných elektráren včetně vyhořelého paliva.

Výhody jaderných elektráren

02:18

Výhody jaderných elektráren

Pořad vysvětluje, že hlavní výhodou jaderných elektráren je to, že nevypouštějí skleníkové plyny, a tak neovlivňují klima Země.

Historie jaderné energetiky

25:15

Historie jaderné energetiky

Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, v odborné přednášce přibližuje historii jaderné energetiky, konstrukci prvního jaderného reaktoru i vývoj stavby jaderných elektráren.

Zabezpečení jaderných elektráren

20:15

Zabezpečení jaderných elektráren

Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, v přednášce přibližuje základní aspekty jaderné bezpečnosti, technická opatření v jaderných elektrárnách i aktuální stav jaderné bezpečnosti ve světě a v ČR.

Koksárna v centru Ostravy

25:00

Koksárna v centru Ostravy

Společnost OKK Koksovny se nachází v centru města Ostrava. Z důvodu častého vypouštění zabarvených výparů začala její činnost dokumentovat místní firma, video zveřejněné na sociálních sítích dosáhlo 55 tisíc shlédnutí. I přesto, že koksovny tvrdí, že jde o mimořádné situace, místní firmy a odborníci z Centra pro životní prostředí a zdraví a Ostravské univerzity se shodují, že se rozhodně o mimořádné akce nejedná.

Radioaktivní odpad a jaderná úložiště v ČR

13:29

Radioaktivní odpad a jaderná úložiště v ČR

Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, v odborné přednášce přibližuje problematiku nakládání s radioaktivním odpadem a věnuje se také otázkám budování jaderných úložišť v České republice.

Energeticky soběstačné obce na Slovensku

24:47

Energeticky soběstačné obce na Slovensku

Ve slovenském regionu Pol‘ana vznikl významný projekt energetické soběstačnosti. Od roku 2009 sdružení osmi obcí pod názvem „Združenie obcí Bioenergia Bystricko“ vytápí 35 veřejných budov biomasou z místních zdrojů. Obce tak využívají lokální zdroje energie, budují pracovní místa, šetří peníze obce a chrání životní prostředí.

Hlubinná úložiště radioaktivního odpadu

04:04

Hlubinná úložiště radioaktivního odpadu

První hlubinné úložiště radioaktivního materiálu budují ve Finsku. Úložiště by mělo pojmout vyhořelé palivo ze dvou fungujících finských elektráren. Spolu s Danielem Stachem se v pořadu Hyde Park Civilizace se podívejte, jak by mělo toto úložiště fungovat a jak se do něj bude radioaktivní odpad přepravovat.

Načíst další videa
Probíhá načítání