Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Neobnovitelné zdroje

Rozšiřující materiály:

Délka videa:

Stupeň vzdělání:

Vybrané filtry:

Smazat vše

Řadit podle:

Seřadit podle...

Zobrazuji 1-12 z 28
Rekultivační jezera v severních Čechách
08:17

Rekultivační jezera v severních Čechách

Pořad o pozoruhodných biotopech, které vznikají na místech, kde se donedávna těžilo hnědé uhlí. Ukazuje, že pokud člověk přírodě poskytne čas a rozumně odstartuje rekultivace zničených území, dokáže voda vyléčit i zdánlivě nezhojitelné šrámy.

Zdroje energie v ČR
04:00

Zdroje energie v ČR

Stručné představení různých druhů energetických zdrojů v České republice. Vysvětlení energetického mixu.

Krušné hory: Ponuré pohoří na západě
07:37

Krušné hory: Ponuré pohoří na západě

Ploché Krušné hory byly do půlky 20. století nejobydlenějším pohořím střední Evropy. Dnes v nich převládá divočina i zdevastovaná krajina hnědouhelných dolů.

Vznik Chebské pánve
02:14

Vznik Chebské pánve

Václav Cílek putuje do opuštěného hnědouhelného dolu v Chebské pánvi a popíše vznik hnědouhelných souvrství a představí zajímavé povrchové tvary v místě bývalého hnědouhelného dolu.

Hospodaření s elektřinou v Česku
03:08

Hospodaření s elektřinou v Česku

Každé ráno bychom měli padnout na kolena a děkovat výrobcům elektřiny. Takto s nadsázkou glosuje Václav Cílek naši závislost na elektrické energii. Výroba elektrické energie v ČR v posledních 30 letech stála na spalování hnědého uhlí. Místo toho, abychom investovali do efektivnějších a čistších zdrojů energie, jsme přebytky energie vyváželi. Výhodné to bylo pro energetické firmy, nikoliv však pro naše životní prostředí, pro budoucnost české energetiky ani pro globální klima ohrožované emisemi skleníkových plynů. Česká republika se ke svým energetickým zdrojům ani k životnímu prostředí nechovala jako dobrý hospodář. Ztratili jsme desetiletí, která jsme mohli využít k promýšlení budoucí koncepce české energetiky.

Pokus: Ropa
01:53

Pokus: Ropa

Co se stane s ropou po promíchání s vodou? Ropa plave na hladině, jelikož její hustota je nižší než hustota vody. A co se stane s dřevěnými pilinami, které vysypeme na hladinu, na které jsou ropné skvrny? Piliny nasáknou ropu a plavou na hladině. Jedná se o simulaci ropné havárie, piliny jsou schopné ropu absorbovat a tak ji dostat z hladiny vody.

Jaderné katastrofy a jejich dopad
01:48

Jaderné katastrofy a jejich dopad

Vysvětlení dopadů jaderné havárie na živé organismy. Vysvětlení rozdílů v následcích v případě jaderné katastrofy způsobené atomovou pumou a jadernou elektrárnou. V pasáži se také dozvíme, co je to radioaktivní spad.

Biopaliva – ekologie naruby
24:25

Biopaliva – ekologie naruby

Biopaliva představují stále naléhavější téma, které se dotýká každého z nás. Biopaliva zdražují pohonné hmoty, ale současně jsme méně závislí na dodávkách ropy. Jsou skutečně ekologická tak, jak si předsevzala Evropská unie?

Dlouhé stráně: „black start“
01:53

Dlouhé stráně: „black start“

Vodní přečerpávací elektrárna (VPE) Dlouhé stráně, která jako obrovský akumulátor energie pomáhá stabilizovat českou elektrárenskou soustavu, má certifikát na takzvaný black start (start ze tmy). Při výpadku elektrické energie bude schopná obnovit napětí v přenosové soustavě a nastartovat tepelnou elektrárnu ve Chvaleticích, která je vzdálena od VPE Dlouhé stráně více než 170 km.

Měření radioaktivity
12:06

Měření radioaktivity

Proč je neviditelné radioaktivní záření nebezpečné? Jak ho vidět a jak se měří? Jaký je systém radiační ochrany v Česku. Co je pro nás více nebezpečné: následky Černobylu, nebo vzduch v mnoha českých domech?

Děditství Fukušimy
06:11

Děditství Fukušimy

Podle odborníků to byl největší neúmyslný únik radioaktivity do oceánu v historii lidstva. Jaderná havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011 zamořila nejen vodu, ale i půdu a vzduch. Tak se tato katastrofa, vyvolaná silným zemětřesením a tsunami, stala i mezinárodním problémem.

Nová generace jaderných elektráren
04:53

Nová generace jaderných elektráren

Čtvrtá generace jaderných reaktorů by měla být schopná recyklovat své jaderné palivo tak dlouho, dokud není zcela spotřebováno. Kolem druhé poloviny tohoto století bychom tedy měli mít k dispozici jaderné reaktory, které jsou levnější, bezpečnější a šetrnější k přírodě. Na jejich vývoji pracují současné malé pokusné jaderné reaktory. Studium účinků záření na nejrůznější materiály umístěné v nitru reaktoru umožní konstrukci elektráren budoucnosti.

Probíhá načítání