Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Multikulturní společnost

Rozšiřující materiály:

Délka videa:

Stupeň vzdělání:

Vybrané filtry:

Smazat vše

Řadit podle:

Seřadit podle...

Zobrazuji 1-12 z 52
Protektorátní cikánské tábory
05:26

Protektorátní cikánské tábory

Tzv. cikánské tábory v Letech a Hodoníně fungovaly v letech 1942–1943 jako sběrné tábory. Celé rodiny byly ubytovány v naprosto nevyhovujícím prostředí a byly vystaveny velmi špatnému zacházení. Málo jídla, tvrdá práce v kamenolomu a katastrofální hygienické podmínky, které vedly ke vzniku epidemií, to vše si nutně vyžádalo mnoho obětí na životech.

Likvidace cikánského tábora v Osvětimi
02:38

Likvidace cikánského tábora v Osvětimi

Součástí koncentračního tábora Osvětim-Březinka byl také tzv. cikánský rodinný tábor. Z něj byly v srpnu 1944 vypraveny jedny z posledních transportů směrem na západ. Takto odesláni byli pouze práceschopní romští vězni, ostatní – staří, nemocní, těhotné ženy, děti – byli během jedné noci usmrceni v plynových komorách. Kdo a proč dal rozkaz k likvidaci asi tří tisíc osob, není dodnes zcela jasné.

Jak Romové vnímají holocaust
03:32

Jak Romové vnímají holocaust

Romský holocaust není tak velké mediální téma jako např. genocida židovského obyvatelstva. Někdy proto může vzniknout mylná představa, že samotní Romové tuto etapu vlastní historie tolik neprožívají. To, co je vidět navenek, se však často liší od toho, co se děje uvnitř, a Romové na oběti nacistické perzekuce rozhodně nezapomínají. Romů se ale nikdo na jejich náhled neptal a často o holokaustu nemluví z obavy, aby nikdo nezpochybňoval jejich snahu o integraci.

Vrba a Wetzler: Uprchlí vězni z Osvětimi
06:24

Vrba a Wetzler: Uprchlí vězni z Osvětimi

Rudolf Vrba a Alfred Wetzler byli slovenští Židé, kterým se v dubnu 1944 povedlo uprchnout z vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Birkenau. V Žilině sepsali zprávu, v níž vylíčili pravdu o transportech a o skutečném fungování koncentračního tábora – tedy vše, co se nacisté snažili udržet v tajnosti. Věřili, že tím, že informují světovou veřejnost o nacistických zločinech páchaných na Židech, dokážou zabránit v dalších tragických událostech. To se však bohužel nepodařilo.

Terezínský rodinný tábor v Osvětimi
11:06

Terezínský rodinný tábor v Osvětimi

V noci z 8. na 9. března 1944 bylo ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Birkenau zavražděno takřka 4000 českých Židů z tzv. terezínského rodinného tábora. Než odešli na smrt, museli vězni napsat svým příbuzným a známým pohlednice, které byly posléze postdatovány a odeslány s účelem vzbudit zdání, že jsou všichni v pořádku. Ačkoli transportů z Terezína se uskutečnilo několik, likvidaci toho ze září 1943 lze pokládat za největší jednorázovou vraždu československých občanů za 2. světové války.

Perzekuce Romů za 2. světové války
09:11

Perzekuce Romů za 2. světové války

Romové byli za druhé světové války z rasových důvodů terčem pronásledování. Už v roce 1939 byla přijata „proticikánská“ opatření a zřízeny pracovní tábory pro muže, kteří se „štítí práce“. Na území Čech a Moravy byly takové tábory dva: v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Roku 1942 vešlo v platnost nařízení o potírání cikánského zlořádu a pracovní tábory se změnily ve sběrné cikánské tábory, určené pro celé rodiny.

Sexuální útok muslimských imigrantů na ženy
05:48

Sexuální útok muslimských imigrantů na ženy

Doma by si to nedovolili. V Evropě, kam prchají před bídou a válkou, se to ale stalo. V Německu, v Kolíně nad Rýnem, při silvestrovských oslavách skupinka imigrantů z muslimských zemí sexuálně obtěžovala ženy. Proč se to stalo? Jak vnímají muslimové sexualitu a ženy? A jak odborníci popisují kulturní odlišnosti ve vztahu k ženám?

Postoj české společnosti k holokaustu
07:23

Postoj české společnosti k holokaustu

Během let komunismu byl holokaust opomíjen, až tabuizován. České dějiny za 2. světové války, to byl především příběh národního hrdinství a odboje, a menšiny a jejich osud stály na okraji zájmu. Tento přístup se změnil po roce 1989. Stále ale existuje téma, které vzbuzuje emoce, a tím je romská genocida. Zatímco hovořit o antisemitismu je nekonfliktní, pokus o vytvoření paralely s Romy vyvolává v lidech silné projevy rasismu. Otevírat toto téma je však velmi důležité – zvlášť dnes, kdy lze ve společnosti vysledovat určité znepokojivé tendence připomínající 30. léta a nástup nacismu.

Ženy a menšiny v české kinematografii
04:54

Ženy a menšiny v české kinematografii

Kvóty Americké filmové akademie, které mají podpořit rozmanitost lidí před kamerou i za ní, v Česku zatím nemáme. Nicméně u nás stále přetrvávají pocity a předsudky, že žena nemůže určité profese vykonávat nebo že film, který režírovala žena, je určený primárně ženám. V českých filmech také nebývají příliš zastoupené etnické menšiny, například Romové jsou ve filmech zobrazovaní jen zřídka. Jaké názory na to mají lidé z branže?

Rasismus a neonacismus v jedné české rodině
08:13

Rasismus a neonacismus v jedné české rodině

Ukázka by se mohla zdát být sehranou scénkou nebo parodií na rasismus, neonacismus a xenofobii. Bohužel není. Jsou lidé, kteří opravdu vyznávají stejné názory a sdílejí podobné představy. Jde o nenávist k jiným rasám, etnickým menšinám, k emigrantům a uprchlíkům. Touha po násilí i ochota naslouchat pochybným anonymním názorům na sociálních sítích a zároveň naprostá nedůvěra k oficiálnímu zpravodajství je zarážející. Tito lidé mají své vidění světa a za nic je nechtějí měnit. Ve výsledku bývají spíš směšní a často jde pouze o silácké řeči, ale nikdy nelze tyto nenávistné postoje podceňovat, natož podporovat. Upozornění: mluvený projev ve videu obsahuje vulgarity a vyjadřuje násilí.

Původ řecké menšiny v Česku
10:52

Původ řecké menšiny v Česku

Řecká menšina se v České republice objevuje v poválečném období. V Řecku probíhala občanská válka a zemi sužovaly boje, hlad a chudoba. Nejprve byly v roce 1948 zorganizovány odjezdy řeckých dětí z vlasti do několika lidově demokratických republik, po skončení občanské války pak přibyli emigranti i z řad dospělých. Něco více o historickém pozadí a o přijetí dětí v Československu se dozvíme v následujícím videu.

Vietnamské děti v české škole
03:55

Vietnamské děti v české škole

„Je to hezká země, je tam horko, vlhko a jsem tam ráda.“ Takto popisuje Vietnam dívenka Jana ze šesté třídy. Její rodina se do České republiky přistěhovala za prací a prodávají zde oblečení. Jak ale integraci prožívají vietnamské děti navštěvující českou školu? Zvládají překonávat jazykové bariéry a kulturní odlišnosti?

Probíhá načítání