Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Multikulturní společnost

Rozšiřující materiály:

Délka videa:

Stupeň vzdělání:

Vybrané filtry:

Smazat vše

Řadit podle:

Seřadit podle...

Zobrazuji 1-24 z 52
Protektorátní cikánské tábory
05:26

Protektorátní cikánské tábory

Tzv. cikánské tábory v Letech a Hodoníně fungovaly v letech 1942–1943 jako sběrné tábory. Celé rodiny byly ubytovány v naprosto nevyhovujícím prostředí a byly vystaveny velmi špatnému zacházení. Málo jídla, tvrdá práce v kamenolomu a katastrofální hygienické podmínky, které vedly ke vzniku epidemií, to vše si nutně vyžádalo mnoho obětí na životech.

Likvidace cikánského tábora v Osvětimi
02:38

Likvidace cikánského tábora v Osvětimi

Součástí koncentračního tábora Osvětim-Březinka byl také tzv. cikánský rodinný tábor. Z něj byly v srpnu 1944 vypraveny jedny z posledních transportů směrem na západ. Takto odesláni byli pouze práceschopní romští vězni, ostatní – staří, nemocní, těhotné ženy, děti – byli během jedné noci usmrceni v plynových komorách. Kdo a proč dal rozkaz k likvidaci asi tří tisíc osob, není dodnes zcela jasné.

Jak Romové vnímají holocaust
03:32

Jak Romové vnímají holocaust

Romský holocaust není tak velké mediální téma jako např. genocida židovského obyvatelstva. Někdy proto může vzniknout mylná představa, že samotní Romové tuto etapu vlastní historie tolik neprožívají. To, co je vidět navenek, se však často liší od toho, co se děje uvnitř, a Romové na oběti nacistické perzekuce rozhodně nezapomínají. Romů se ale nikdo na jejich náhled neptal a často o holokaustu nemluví z obavy, aby nikdo nezpochybňoval jejich snahu o integraci.

Vrba a Wetzler: Uprchlí vězni z Osvětimi
06:24

Vrba a Wetzler: Uprchlí vězni z Osvětimi

Rudolf Vrba a Alfred Wetzler byli slovenští Židé, kterým se v dubnu 1944 povedlo uprchnout z vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Birkenau. V Žilině sepsali zprávu, v níž vylíčili pravdu o transportech a o skutečném fungování koncentračního tábora – tedy vše, co se nacisté snažili udržet v tajnosti. Věřili, že tím, že informují světovou veřejnost o nacistických zločinech páchaných na Židech, dokážou zabránit v dalších tragických událostech. To se však bohužel nepodařilo.

Terezínský rodinný tábor v Osvětimi
11:06

Terezínský rodinný tábor v Osvětimi

V noci z 8. na 9. března 1944 bylo ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Birkenau zavražděno takřka 4000 českých Židů z tzv. terezínského rodinného tábora. Než odešli na smrt, museli vězni napsat svým příbuzným a známým pohlednice, které byly posléze postdatovány a odeslány s účelem vzbudit zdání, že jsou všichni v pořádku. Ačkoli transportů z Terezína se uskutečnilo několik, likvidaci toho ze září 1943 lze pokládat za největší jednorázovou vraždu československých občanů za 2. světové války.

Perzekuce Romů za 2. světové války
09:11

Perzekuce Romů za 2. světové války

Romové byli za druhé světové války z rasových důvodů terčem pronásledování. Už v roce 1939 byla přijata „proticikánská“ opatření a zřízeny pracovní tábory pro muže, kteří se „štítí práce“. Na území Čech a Moravy byly takové tábory dva: v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Roku 1942 vešlo v platnost nařízení o potírání cikánského zlořádu a pracovní tábory se změnily ve sběrné cikánské tábory, určené pro celé rodiny.

Postoj české společnosti k holokaustu
07:23

Postoj české společnosti k holokaustu

Během let komunismu byl holokaust opomíjen, až tabuizován. České dějiny za 2. světové války, to byl především příběh národního hrdinství a odboje, a menšiny a jejich osud stály na okraji zájmu. Tento přístup se změnil po roce 1989. Stále ale existuje téma, které vzbuzuje emoce, a tím je romská genocida. Zatímco hovořit o antisemitismu je nekonfliktní, pokus o vytvoření paralely s Romy vyvolává v lidech silné projevy rasismu. Otevírat toto téma je však velmi důležité – zvlášť dnes, kdy lze ve společnosti vysledovat určité znepokojivé tendence připomínající 30. léta a nástup nacismu.

Sexuální útok muslimských imigrantů na ženy
05:48

Sexuální útok muslimských imigrantů na ženy

Doma by si to nedovolili. V Evropě, kam prchají před bídou a válkou, se to ale stalo. V Německu, v Kolíně nad Rýnem, při silvestrovských oslavách skupinka imigrantů z muslimských zemí sexuálně obtěžovala ženy. Proč se to stalo? Jak vnímají muslimové sexualitu a ženy? A jak odborníci popisují kulturní odlišnosti ve vztahu k ženám?

Ženy a menšiny v české kinematografii
04:54

Ženy a menšiny v české kinematografii

Kvóty Americké filmové akademie, které mají podpořit rozmanitost lidí před kamerou i za ní, v Česku zatím nemáme. Nicméně u nás stále přetrvávají pocity a předsudky, že žena nemůže určité profese vykonávat nebo že film, který režírovala žena, je určený primárně ženám. V českých filmech také nebývají příliš zastoupené etnické menšiny, například Romové jsou ve filmech zobrazovaní jen zřídka. Jaké názory na to mají lidé z branže?

Rasismus a neonacismus v jedné české rodině
08:13

Rasismus a neonacismus v jedné české rodině

Ukázka by se mohla zdát být sehranou scénkou nebo parodií na rasismus, neonacismus a xenofobii. Bohužel není. Jsou lidé, kteří opravdu vyznávají stejné názory a sdílejí podobné představy. Jde o nenávist k jiným rasám, etnickým menšinám, k emigrantům a uprchlíkům. Touha po násilí i ochota naslouchat pochybným anonymním názorům na sociálních sítích a zároveň naprostá nedůvěra k oficiálnímu zpravodajství je zarážející. Tito lidé mají své vidění světa a za nic je nechtějí měnit. Ve výsledku bývají spíš směšní a často jde pouze o silácké řeči, ale nikdy nelze tyto nenávistné postoje podceňovat, natož podporovat. Upozornění: mluvený projev ve videu obsahuje vulgarity a vyjadřuje násilí.

Původ řecké menšiny v Česku
10:52

Původ řecké menšiny v Česku

Řecká menšina se v České republice objevuje v poválečném období. V Řecku probíhala občanská válka a zemi sužovaly boje, hlad a chudoba. Nejprve byly v roce 1948 zorganizovány odjezdy řeckých dětí z vlasti do několika lidově demokratických republik, po skončení občanské války pak přibyli emigranti i z řad dospělých. Něco více o historickém pozadí a o přijetí dětí v Československu se dozvíme v následujícím videu.

Vietnamské děti v české škole
03:55

Vietnamské děti v české škole

„Je to hezká země, je tam horko, vlhko a jsem tam ráda.“ Takto popisuje Vietnam dívenka Jana ze šesté třídy. Její rodina se do České republiky přistěhovala za prací a prodávají zde oblečení. Jak ale integraci prožívají vietnamské děti navštěvující českou školu? Zvládají překonávat jazykové bariéry a kulturní odlišnosti?

Islámský extremismus
06:11

Islámský extremismus

Islám nastoupil v minulém století cestu liberalizace, ale rok 1979 přinesl události, jež měly za následek návrat ke konzervativním formám víry a rozšíření extremismu. V rámci islámu lze rozlišit několik nebezpečných fenoménů: náboženský fundamentalismus, islamismus a džihádismus. S nimi se můžeme potkat i v evropských muslimských komunitách. Hodnoty a postoje muslimů je pro nás důležité sledovat především s ohledem na možnost jejich integrace do západních společností.

Příběh uprchlíků v Česku: Touha po domově
04:31

Příběh uprchlíků v Česku: Touha po domově

Sidovi jsou kurdští uprchlíci, kteří usilují o politický azyl v Česku. Touží po novém domově a vzdělání svých dětí.

Příběh uprchlíků v Česku: Získání azylu
02:46

Příběh uprchlíků v Česku: Získání azylu

Pokračování příběhu syrské uprchlické rodiny. Bahjat s rodinou dostal azyl v Čechách. Jaké má plány do budoucna?

Dětští uprchlíci z Řecka
02:23

Dětští uprchlíci z Řecka

V roce 2019 Řecko čelilo zvýšenému náporu uprchlíků, tábory se plnily. Dokážeme si představit, jak takový dětský uprchlický tábor vypadá? Děti tu spí v dírách a přikrývají se igelitem; ty starší bývají znásilňovány, trpí posttraumatickou stresovou poruchou a touží po práškách na spaní. Jaká byla ochota pomoci těmto dětem? A jaký byl k této problematice postoj vlády?

Židovské pogromy a ghetta
03:29

Židovské pogromy a ghetta

V minulosti čelili Židé z různých důvodů opovržení většinové křesťanské společnosti, z níž byli cíleně vyčleňováni. I proto byly poměrně běžnou součástí židovského života pogromy. Ten nejkrvavější se odehrál v Praze v roce 1389. Potřeba segregace židovské komunity vedla ve městech k vytváření ghett. Židé se sice sami spontánně sdružovali na jednom místě, nicméně od středověku pro ně existovala povinnost žít jen ve vyhrazených uzavřených čtvrtích.

Příběh uprchlíků v Česku: Nový život v Kadani
04:58

Příběh uprchlíků v Česku: Nový život v Kadani

Pokračování příběhu syrské uprchlické rodiny. Rodina Sidových se usídlila v Kadani. Děti chodí do školy, ale jazyková bariéra a odlišná kultura jim znesnadňují hledání kamarádů. Jejich otec je však z pobytu v ČR nadšen.

Portrét Fredyho Hirsche
13:14

Portrét Fredyho Hirsche

Portrét Fredyho Hirsche, německého uprchlíka usazeného v Československu, nebojácného Žida, atleta, oblíbeného pedagoga a otevřeného gaye, který i v době protektorátu žil v Brně v jedné domácnosti se svým partnerem. V Praze na nacistech vymohl navrácení sportoviště Hagibor židovské mládeži. V Terezíně i Osvětimi s dětmi cvičil atletiku a hrál divadlo, recitoval jim básně, četl pohádky, především ale šířil naději a stal se pro ně vzorem lidskosti. Děti jej za to milovaly, v koncentračních táborech jim dával útěchu.

Inkluze a romské dítě z Klokánku
03:40

Inkluze a romské dítě z Klokánku

Romská holčička Tulina do své nové rodiny přišla z Klokánku se zvláštní nálepkou: „Nebude moc mluvit, bude nemocná.“ Nic z toho ale nebyla pravda. Tulina je velmi empatická, inteligentní a už ve svém školkovém věku ovládá i cizí jazyky.

Příběh uprchlíků v Česku: Příbuzní
06:00

Příběh uprchlíků v Česku: Příbuzní

Pokračování příběhu syrské uprchlické rodiny. Ta žije v táboře pro uprchlíky. Dozvídáme se, že velká část jejich velké rodiny je na útěku z válkou stižené Sýrie. Štáb se rozhodl najít jednoho z bratranců, který se na cestě ze Sýrie ztratil.

Židovská znamení
01:40

Židovská znamení

Po staletí se používala různá vnější znamení, která měla na první pohled odlišit židovskou komunitu od ostatní společnosti. Tato povinnost byla Židům nařízena ve 13. století čtvrtým lateránským koncilem a trvala až do roku 1781. Znamení měla nejčastěji podobu specifických oděvních doplňků a často se vyznačovala žlutou barvou.

Inkluze: Děti odlišnosti neřeší
02:51

Inkluze: Děti odlišnosti neřeší

Jak prožívají projekt společného vzdělávání ti, jichž se bezprostředně týká? Jak moc je pro děti inkluze náročná? V prostředí jedné soukromé školky se potkávají děti z různých koutů světa. Překonávají mezi sebou jazykové bariéry i kulturní odlišnosti. Všichni si však společně hrají a nikoho nevyčleňují. Děti se spřátelí s každým.

Romové v kroji
02:41

Romové v kroji

Umělec, dokumentarista a koordinátor iniciativy HateFree Culture Lukáš Houdek se ve svých projektech zabývá problémy menšin a tématy, jako je násilí, nenávist, identita a bezpráví ve společnosti. V jednom ze svých projektů poukazuje na problematiku Romů, které na svých fotografiích oblékl do krojů z míst, odkud pocházejí. Narazil přitom na předsudky a stereotypy.

Probíhá načítání