07:52
Žijeme v moři hluku. Automobily, nákladní auta, letadla... To vše přispívá k tomu, že městské prostředí je nesmírně znečištěno hlukem. A ten nám škodí. Zvyšuje krevní tlak a dětem překáží, když se učí číst. Proto vědci v Evropě hledají způsob, jak snížit hluk ve městech pomocí zdokonalených konstrukcí motorů, jejich součástí, nových použitých materiálů i plánů řízení dopravního provozu.
02:04
V jakých jednotkách se měří hlasitost? Co je zvuk? Ve kterém prostředí se nemůže šířit zvuk? Jaká je rychlost šíření zvuku vzduchem? Jak nazýváme frekvenci vyšší než 20 kHz? Který obor se zabývá šířením zvuku a jeho vnímáním? Co určuje výšku tónu? Jak nazýváme první přístroj k nahrávání a reprodukci hlasu? Kdo je vlastníkem patentu na fonograf? Co všechno víte a nevíte o zvuku, zjistíte v našem kvízu.
00:00
Televizní pořad se natáčí rychlostí 25 snímků za sekundu. I film je tvořen posloupností nehybných obrázků, které se promítají s frekvencí 24 Hz za sekundu. Dojem plynulého pohybu vzniká až v našem mozku, protože naše smysly a centrální nervová soustava mají jistou setrvačnost. Spolu s Vladimírem si ukážeme pokus, ve kterém dokážeme kamery ošálit. Když rozkmitáme vodu vytékající z hadice stejnou frekvencí, jakou má kamera při pořizování snímků, voda se na záběrech zastaví. Pokud zvýšíme frekvenci kmitání hadice o 1 Hz, voda se bude pohybovat směrem dolů, ale když snížíme tuto frekvenci o 1 Hz, voda se bude překvapivě pohybovat směrem nahoru.
00:00
Kyvadlo je těleso otočné kolem své vodorovné osy neprocházející jeho těžištěm, říká encyklopedie. Kyvadlo lidé využili v 16. století pro sestavení přesnějších hodin. Pro každé kyvadlo platí fyzikální zákony, jako je třeba ten, že kyvadlo se nikdy nevrátí do stejné vzdálenosti, ze které bylo vypuštěno. Moderátoři Vladimír a Maroš si tento experiment vyzkouší na vlastní kůži s betonovou koulí, která váží 360 kg.
07:12
Jak vzniká zvuk? Jak se šíří, abychom slyšeli? A na čem závisí charakter zvuku? V čem spočívá rozdíl mezi nízkým a vysokým tónem? Odpovědi přinesou dvě kovové tyče, počítač v roli osciloskopu a pokusy z akustiky.
09:04
Před více než sto třiceti lety zahájili velcí vynálezci, jako Alexander Graham Bell, horečnatou práci na sestavení „mluvícího telegrafu“. Tato práce pak vedla k vývoji prvního telefonu. Jak ale vlastně funguje? Podívejte se a zopakujte si důležité experimenty, které vedly k jednomu z nejdůležitějších vynálezů lidstva.
07:46
Zvuk i světlo se šíří vlnami. Zatímco zvuk se šíří podélným vlněním pomaleji, světlo se šíří příčným vlněním rychleji. Změna frekvence u zvukového vlnění určuje výšku tónu a u světelného vlnění barvu světla. Přestože se jedná o rozdílné typy vlnění, je možné použít světlo k přenosu zvuku.
02:50
Jak ovlivňuje výšku tónu prostředí, ve kterém se zvuk šíří? Pokus s roštem do trouby, který dokazuje, jak se zvuk mění při šíření jiným prostředím.
05:09
Pokus dokazující prostorové slyšení. Ukázka také vysvětluje, co to byly protiletadlové naslouchací přístroje, a demonstruje, jak vzniká zvuk v jednotlivých hudebních nástrojích. Odpovídá také na otázky, co je to ultrazvuk a infrazvuk.
05:42
V této pasáži je provedeno několik experimentů se zvukem: Jak zviditelnit zvukové vlny? Co je zvukové dělo? Šíří se zvuk ve vakuu? Ukázka využití seismografu k identifikaci jaderného výbuchu, zemětřesení či složení hornin.
02:38
Rubensova trubice zobrazuje akustický tlak pomocí plamínků hořícího plynu. Plyn uniká z řady drobných otvorů vyvrtaných podél trubice. Na jednom konci je trubice uzavřena, na druhém je laditelný zdroj vlnění. Pouští-li se do reproduktoru různé zvukové tóny, velikost plaménků v trubici se mění, takže zvuk můžeme nejen slyšet, ale i vidět.
00:53
Pokus ukazuje, co se stane, pokud vložíme zvonící budík do vakua. Zvonění ztichne, protože se zvuk ve vakuu nešíří.