Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Fyzika mikrosvěta

Rozšiřující materiály:

Délka videa:

Stupeň vzdělání:

Vybrané filtry:

Smazat vše

Řadit podle:

Seřadit podle...

Zobrazuji 1-24 z 43
Jaderná elektrárna Temelín
05:51

Jaderná elektrárna Temelín

Rozbití jádra se stalo jedním z nejzásadnějších objevů v dějinách. K rozbití jádra je třeba neutron, který vnikne dovnitř. Jádro se rozdělí na dvě části a uvolní se tři neutrony. Dva z nich se musí zachytit pomocí regulačních tyčí z bóru. Zbylý neutron rozbije další jádro, a tak dojde k řízené štěpné řetězové reakci. Jak se v jaderných elektrárnách vyrobí elektrická energie a jak se školí operátoři? Jak vypadá temelínský velín?

Statická elektřina: Van de Graaffův generátor
04:38

Statická elektřina: Van de Graaffův generátor

Van de Graaffův generátor je stroj, který je schopen nahromadit a udržet ohromné množství náboje statické elektřiny na kovové kouli. Jak se chovají mýdlové bubliny nebo plamen v blízkosti Van de Graaffova generátoru? Na závěr je vysvětlena elektrostatická síla z pohledu mikrosvěta.

Černobyl
09:03

Černobyl

Vydejte se s námi na exkurzi do Černobylu. Podíváme se do místa, kde se odehrála největší jaderná katastrofa všech dob. Katastrofu na místě nepřežilo 31 lidí a tisíce dalších zemřely na choroby vyvolané radiací. Radioaktivnímu záření jsou tam návštěvníci vystaveni i dnes. Energie z jádra má kvůli této havárii dodnes punc nebezpečného zdroje, se kterým není radno si zahrávat.

Nejpřesnější hodiny na světě
02:40

Nejpřesnější hodiny na světě

Víte, kde se na světě nacházejí ty nejpřesnější hodiny, podle kterých se řídí všechny ostatní? Hluboko v amerických Skalistých horách. Podle nich si řídí svůj čas všechny hodiny na světě. Jsou to hodiny atomické, které pracují na základě elektromagnetického kmitání atomů. Jsou tak přesné, že by potřebovaly 52 miliónů let, aby se odchýlily o 1 sekundu.

Radioaktivita
09:30

Radioaktivita

Na konci dubna 1986 začali technici jednoho z bloků jaderné elektrárny v Černobylu zkoušku. Jedna chyba za druhou vedly k tomu, že jaderný reaktor explodoval. Řetězová reakce se vymkla kontrole a s výbuchem se do ovzduší uvolnily tuny radioaktivních látek. Totalitní systémy v socialistických zemích se snažily tuto nehodu před obyvateli zatajit. Proč je neviditelné záření nebezpečné? A co vlastně o radioaktivitě vědci vědí?

Štěpení atomu ve sklenici
02:42

Štěpení atomu ve sklenici

V rámci pokusu do vodného roztoku alkoholu vložíme polévkovou lžíci stolního oleje, který se chová jako experimentální atom. Síly držící kuličku pohromadě se chovají jako jaderné síly. Rozříznutím kuličky na dvě části napodobíme štěpení atomu v jaderném reaktoru, které tam ale probíhá milionkrát rychleji.

Využití nanočástic
07:50

Využití nanočástic

Nanočástice mají ohromnou škálu využití, například při čištění podzemních vod, ve zdravotnictví, nebo na výrobu supravodičů, díky kterým může levitovat malé autíčko i celý vlak. Nanočástice železa mohou hořet, nebo také vyčistit experimentálně zabarvenou vodu.

Děditství Fukušimy
06:11

Děditství Fukušimy

Podle odborníků to byl největší neúmyslný únik radioaktivity do oceánu v historii lidstva. Jaderná havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011 zamořila nejen vodu, ale i půdu a vzduch. Tak se tato katastrofa, vyvolaná silným zemětřesením a tsunami, stala i mezinárodním problémem.

Transformátor a tokamak
03:07

Transformátor a tokamak

Seznámení s transformátorem. K čemu slouží, z čeho se skládá a jak funguje? A jak souvisí transformátor s tokamakem?

Tokamak a jaderná fúze
03:11

Tokamak a jaderná fúze

V ukázce je vysvětleno, jak docílit termojaderné fúze. Dále je také objasněno, jakým způsobem funguje použití vody jako paliva ve fúzní elektrárně.

Částice mikrosvěta
01:34

Částice mikrosvěta

Řečtí filozofové považovali za nejmenší nedělitelné částice atomy. Na přelomu 19. a 20. století byly ale objeveny částice elektron, neutron a proton. Nyní víme, že u těchto částic to také nekončí. Hadrony, mezi které patří proton a neutron, se skládají z trojce kvarků, kterou doplňuje stejný počet gluonů.

Nová generace jaderných elektráren
04:53

Nová generace jaderných elektráren

Čtvrtá generace jaderných reaktorů by měla být schopná recyklovat své jaderné palivo tak dlouho, dokud není zcela spotřebováno. Kolem druhé poloviny tohoto století bychom tedy měli mít k dispozici jaderné reaktory, které jsou levnější, bezpečnější a šetrnější k přírodě. Na jejich vývoji pracují současné malé pokusné jaderné reaktory. Studium účinků záření na nejrůznější materiály umístěné v nitru reaktoru umožní konstrukci elektráren budoucnosti.

Jak funguje hmotnostní spektrometr
03:25

Jak funguje hmotnostní spektrometr

Na virtuálním modelu si ukážeme, jak funguje hmotnostní spektrometr a z čeho se skládá. Na terčíku je nanesen vzorek rozpuštěný v kapce matrice, která po vystřelení laseru absorbuje energii primárního laserového svazku. Ionty ze vzorku letí analyzátorem a dopadnou na detektor. Lehčí ionty proletí analyzátorem rychleji, zatímco těžší ionty v něm stráví delší dobu. Tímto zajímavým tématem nás provede Vladimír Kořen v pořadu Planeta Věda.

Elektronový mikroskop
01:23

Elektronový mikroskop

Chceme-li se podívat na velmi malé předměty, světelné vlny k tomu nestačí. Proto si vědci vzali na pomoc elektrony. V elektronovém mikroskopu se vysílá velice úzký paprsek elektronů, který bod po bodu ohmatává pozorovaný předmět. Výsledkem jsou úžasné obrázky brouků, mušího oka či roztočů. V našem elektronovém mikroskopu nemusí být vzduchoprázdno, proto lze pozorovat živé organismy.

Největší tokamak na světě
00:53

Největší tokamak na světě

Ukázka modelu připravovaného největšího tokamaku na světě ITER, ve kterém má být dosaženo teploty až 150 miliónů stupňů.

Atomy
07:35

Atomy

Zkoumání metody umožňující chemickou identifikaci jednotlivých atomů na povrchu pevných látek. Vědci se při zkoumání nanočástic neobejdou bez speciálních mikroskopů, protože na atomy už běžné čočky nestačí. Světelná vlna je totiž pro atomární svět příliš velká.

Z čeho je svět?
04:40

Z čeho je svět?

Z čeho je svět? Odpověď zní: Svět je z atomů a prázdnoty. Prázdnota je nekonečná, atomů je v ní nekonečný počet. Atomy jsou neviditelná, nedělitelná a tudíž nezničitelná tělíska, která jsou v trvalém pohybu. Z atomů je úplně všechno. Atomy se mohou spojovat a podle toho, kolik a jak se jich spojí, vznikají různé předměty. Atomy se mohou rozlučovat. Jakmile se rozloučí, pokračují v pohybu, pak se mohou zase pospojovat a vznikne něco docela jiného. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.

Využití hmotnostní spektrometrie
08:55

Využití hmotnostní spektrometrie

Hmotnostní spektrometrie ovlivnila mnoha oborů. Změnila se díky ní třeba medicína. Tato metoda je schopná zjistit změny v organismu dříve, než nemoci propuknou. Může odhalit poruchy u ještě nenarozených dětí. Hmotnostní spektrometrie zasáhla i do oboru životního prostředí a ekologie. Nebýt hmotnostních spektrometrů, chyběly by lidem informace o znečištění vod nebo vzduchu. Tímto tématem nás v pořadu Planeta Věda provede Vladimír Kořen.

3D mikroskop: kuchyň
02:23

3D mikroskop: kuchyň

Co všechno můžeme vidět 3D mikroskopem v kuchyni? 3D mikroskop poskytuje zajímavé pohledy na strukturu různých látek. Podívejte se, jak vypadá zvětšeně: dno hrnku, ostří nože, teflon, drátěnka, houbička, skořápka vejce, cukr, kmín, sypaný čaj a čaj v sáčku.

Výzkumy v jaderné energetice
07:04

Výzkumy v jaderné energetice

Co se během více než dvaceti let odehrálo ve výzkumu technologií jaderné energetiky? Co to jsou jaderné reaktory čtvrté generace? Spočívá vyřešení energetické krize v termojaderné fúzi?

Největší tokamak v Čechách
02:11

Největší tokamak v Čechách

Ukázka největšího tokamaku v Čechách: tokamaku Compass provozovaného Ústavem fyziky plazmatu Akademie věd České republiky, který dokáže zahřát plazmu na 15 miliónů stupňů.

Pokus: Na stopě neviditelných částic
02:25

Pokus: Na stopě neviditelných částic

Fyzikové celého světa pátrají po podstatě hmoty a po jejích nejmenších částicích. V CERNu u Ženevy mají pro tento účel nejen největší urychlovač, ale také obří detektory. Na jakém principu vlastně fungují? Spolu s Michaelem si to můžete vyzkoušet doma na jednoduchém modelu sami. Budete potřebovat jen magnetické i nezmagnetizované kuličky a železné piliny.

Kosmické záření
04:49

Kosmické záření

Kosmické záření je proud částic pocházejících z kosmu. Tyto částice se pohybují vysokou rychlostí a dopadají do atmosféry Země. Rozsáhlé spršky záření, které k nám každou vteřinu přicházejí z vesmíru, vědci podrobně zkoumají už půl století. Co nového se o nich dozvěděli díky největší observatoři na světě, která se nachází v Argentině?

První československý jaderný reaktor
04:14

První československý jaderný reaktor

V roce 1957 byl v Řeži uveden do provozu první československý jaderný reaktor, na jehož vybudování spolupracovali čeští a sovětští fyzici. Šlo o nesmírně významný krok pro vývoj českého jaderného programu. V reportáži se seznámíme s podrobnostmi tohoto přelomového momentu naší jaderné energetiky.

Probíhá načítání