Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Chemie

Rozšiřující materiály:

Délka videa:

Stupeň vzdělání:

Témata předmětu:

Řadit podle:

Seřadit podle...

Zobrazuji 1-36 z 288
Pokus: Píseční hadi
01:14

Pokus: Píseční hadi

Ukázka představuje pokus, jehož výsledkem jsou tzv. píseční hadi. Směs cukru s jedlou sodou se položí na písek politý lihem, který se zapálí. Píseční hadi vznikají nadouváním písku.

Pokus: Krystalizace soli
02:36

Pokus: Krystalizace soli

Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.

Reakce kyseliny chlorovodíkové s kovy
01:11

Reakce kyseliny chlorovodíkové s kovy

Pokus znázorňující reakce železa, mědi a zinku s kyselinou chlorovodíkovou.

Fosfor, jeho formy, výskyt a použití
02:18

Fosfor, jeho formy, výskyt a použití

Vysvětlení alotropních forem fosforu, reaktivity, vlastností a jeho výskytu v organizmu jakožto klíčového prvku pro všechny formy života. Ve videu je také ukázána iniciace fosforu kapalným kyslíkem.

Jordánsko: Mrtvé moře
02:16

Jordánsko: Mrtvé moře

Mrtvé moře, jehož východní polovina leží na území Jordánska, je nejníže položeným suchozemským místem na světě. Díky vysokému obsahu solí se voda využívá k léčebným účelům. V jižním cípu Mrtvého moře se těží a zpracovává uhličitan draselný (potaš) využívaný v řadě průmyslových odvětví. Rozloha jezera se však rychle zmenšuje, zejména díky sníženému přítoku vody z řeky Jordán.

Pokus: Výroba kyslíku
01:59

Pokus: Výroba kyslíku

Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.

Reakce sodíku s vodou
01:15

Reakce sodíku s vodou

Pokus znázorňující reakci sodíku s vodou za vzniku vodíku a hydroxidu sodného. Přítomnost vzniklého hydroxidu sodného je dokázána modrým zbarvením indikátoru pH.

Pokus: Příprava vodíku
01:37

Pokus: Příprava vodíku

Reakcí zinku s kyselinou chlorovodíkovou vzniká vodík. Pokud ke vznikajícímu vodíku přiložíme hořící špejli, dojde k explozi.

Elektrolýza vodného roztoku chloridu sodného
01:32

Elektrolýza vodného roztoku chloridu sodného

Ukázka rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík a na kladné anodě chlór.

Pokus: Hoření síry
01:02

Pokus: Hoření síry

Jakou barvou plamene hoří síra? Při hoření se síra taví do krvavě rudé barvy a hoří modrým plamenem.

Skleníkový efekt
03:48

Skleníkový efekt

Vysvětlení skleníkového efektu a jeho následná ukázka. Pomocí infračervené kamery je zachyceno infračervené záření plamene svíčky, ve vzduchu dobře viditelné. Nahrazením vzduchu oxidem uhličitým ve formě suchého ledu plamen mizí, po zředění koncentrace oxidu uhličitého se plamen opět zvýrazní.

Pokus: Izolace DNA z banánu
04:22

Pokus: Izolace DNA z banánu

Jak lze izolovat DNA z banánu? Při pokusu banán rozmačkáme, přidáme teplou vodu a chlorid sodný. Sůl naruší stěny buněk a uvolní DNA do vody. Směs přefiltrujeme a přidáme alkohol, ve kterém se DNA sráží.

Plastická síra
01:44

Plastická síra

Experiment, ve kterém roztavenou síru prudce ochladíme ve studené vodě. Takto vznikne plastická síra (hmota podobná žvýkačce). Síra je využívána k výrobě gumy a pneumatik.

Vlastnosti plynů tvořící atmosféru
01:12

Vlastnosti plynů tvořící atmosféru

Zemská atmosféra se převážně skládá z dusíku, kyslíku a oxidu uhličitého. Tyto plyny mají rozdílné vlastnosti. Kyslík je plyn, který podporuje hoření, zatímco dusík a oxid uhličitý hoření nepodporují.

Drahocenný uhlík
03:38

Drahocenný uhlík

Krátká pasáž na téma uhlík. Kde všude můžeme tento prvek najít? Mezi základní formy čistého uhlíku patří grafit a diamant. Ukázka obsahuje také demonstraci dalších uměle vytvořených struktur uhlíku, jako je například grafen a fullereny.

Pokus: Reakce zinku se sírou
01:05

Pokus: Reakce zinku se sírou

Pro vytváření filmových efektů se často používají chemické reakce. Například reakce práškového kovového zinku se sírou, která působí jako oxidační činidlo. Jaký efekt můžeme vytvořit jejich zapálením? Díky vysoké teplotě a rychlosti reakce vzniká jasný záblesk.

Výroba mýdla
06:18

Výroba mýdla

Popis výroby mýdla z vepřového sádla a hydroxidu sodného. Vysvětlení rozkladu tuku přerušením esterové vazby v tuku, vysvětlení principu zmýdelnění.

Elektrolýza chloridu sodného
01:13

Elektrolýza chloridu sodného

Experiment, při kterém jsou do roztoku chloridu sodného s fenolftaleinem ponořeny dvě elektrody a je provedena elektrolýza. Roztok kolem katody se zbarví do růžova, protože při elektrolýze na katodě vzniká hydroxid sodný.

Pokus: Oxid siřičitý
01:06

Pokus: Oxid siřičitý

Nejvíce oxidu siřičitého se uvolňuje při spalování uhlí v elektrárnách, domácnostech, ale i ze spalovacích motorů automobilů. Oxid siřičitý je pro životní prostředí nebezpečný, jelikož je to kyselinotvorný oxid a může způsobovat kyselé deště. Oxid siřičitý s vodou tvoří kyselinu, její přítomnost můžeme prokázat lakmusovým papírkem.

Uhlík
04:50

Uhlík

Ukázka spalování uhlíku v kapalném kyslíku a důkaz, že nejtvrdším nerostem je právě uhlík.

Fotosyntéza
01:20

Fotosyntéza

Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.

Exploze vodíku
01:10

Exploze vodíku

Pokus, při kterém je zapálen balónek naplněný vodíkem. Dojde k explozi a vzplanutí balónku.

Pokusy: Peroxid vodíku a krev
01:58

Pokusy: Peroxid vodíku a krev

Co se stane s peroxidem vodíku, když přijde do styku s krví? Bude se rozkládat za vzniku pěny. Peroxid vodíku se rozloží působením enzymu katalázy. V druhém pokusu vložíme doutnající špejli do odměrného válce, ve kterém v předchozím pokusu reagoval peroxid vodíku s krví. Doutnající špejle znovu vzplane. Peroxid vodíku se rozkládá při styku s krví na vodu a kyslík, který podporuje hoření.

Příprava acetylenu
01:16

Příprava acetylenu

V rámci tohoto pokusu je provedena reakce karbidu vápníku s vodou. Při reakci vzniká hydroxid vápenatý a acetylen, který po zapálení prudce hoří.

Vodík: Výroba a využití
04:09

Vodík: Výroba a využití

Vysvětlení významu vodíku jako paliva. Původně byl vodík vyráběn elektrolýzou vody, nyní se vyrábí z obnovitelných zdrojů – slunce a vody. Vysvětlen je také princip výroby vodíku pomocí nanomateriálů v keramickém reaktoru.

Pokus: Hoření propanu
01:15

Pokus: Hoření propanu

Do kádinky stříkneme trochu plynu do zapalovače, což je vlastně zkapalněný propan. Co se stane, když k takto naplněné kádince přiložíme zapálený zapalovač? Plyn v kádince začně hořet. Propan je hořlavý a těžší než vzduch, a proto zůstává v kádince a hoří.

Pokus: Sloní pasta
02:14

Pokus: Sloní pasta

Proč sloní zubní pasta? Po shlédnutí pokusu sami poznáte proč. Do válce se saponátem přidáme peroxid vodíku a obarvíme potravinářským barvivem. Reakci zahájíme přidáním jodidu draselného, který vystupuje v roli katalyzátoru. Dochází k bouřlivé exotermní reakci.

Nebezpečí kouření
04:26

Nebezpečí kouření

Cigaretový kouř obsahuje více než šedesát rakovinotvorných látek, které se přichytávají na okem neviditelné aerosolové částice. Co jedna cigareta, to 10 miliard takových částic. V místnosti o velikosti 4 krát 3 metry pak vydrží plných šest hodin!

Reakce sodíku s vodou II
01:32

Reakce sodíku s vodou II

Pokus, ve kterém dojde k reakci sodíku s vodou na rozhraní voda/hexan. Sodík reaguje s vodou za vzniku hydroxidu sodného a vodíku.

Vlastnosti kovů a jejich vodivost
03:49

Vlastnosti kovů a jejich vodivost

Představení různých druhů kovů: zlata, stříbra, mědi, rtuti, hliníku, olova a železa. Pomocí pokusů pasáž demonstruje, které kovy jsou magnetické, a dokazuje špatnou elektrickou vodivost železa. Dále také ukazuje slitiny: mosaz a litinu.

Pokus: Hašení svíčky
01:32

Pokus: Hašení svíčky

Jak můžeme bezdotykově zhasnout svíčku? Ocet smícháme s jedlou sodou. Při této bouřlivé reakci vznikne i oxid uhličitý, který je těžší než vzduch, proto ho můžeme z kádinky přelít do nádoby se svíčkou. Ta pak zhasne. Podívejte se na pokus.

Vznik a vlastnosti oxidu uhličitého
01:27

Vznik a vlastnosti oxidu uhličitého

Pokus ukazuje vznik oxidu uhličitého: do kádinky s hořící svíčkou nasypeme jedlou sodu a přidáme ocet. Vznikající oxid uhličitý uhasí svíčku, protože nepodporuje hoření.

Pokus: Rtuťové srdce
02:23

Pokus: Rtuťové srdce

V ukázce naleznete odpověď na záhady okolo rtuti. Kdy se rtuť stane pevnou látkou? Proč ocel plave na její hladině? Co způsobí, že rtuť pulsuje jako srdce v roztoku kyseliny sírové a peroxodisíranu sodného?

Reakce manganistanu draselného s peroxidem vodíku
01:55

Reakce manganistanu draselného s peroxidem vodíku

Při reakci manganistanu draselného s peroxidem vodíku se uvolňuje kyslík. Přítomnost vznikajícího kyslíku je dokázána znovuvzplanutím rozžhavené špejle, protože kyslík podporuje hoření.

Pokus: Indikace kyselin a zásad
03:56

Pokus: Indikace kyselin a zásad

Vysvětlení pH, tedy kyselosti a zásaditosti. Na pokusu s vyrobeným indikátorem z červeného zelí je vytvořena vlastní stupnice pH. Rozlišení kyseliny a zásady je ukázáno na základě barevné reakce indikátoru.

Pokus: Který plyn může za kyselé deště?
03:05

Pokus: Který plyn může za kyselé deště?

V pokusu porovnáme tři směsi plynů: vzduch, vydechovaný vzduch z plic a oxid uhličitý připravený reakcí octa a kypřícího prášku. Každý z plynů vpravíme do sklenice s připraveným flavinovým indikátorem pH z červeného zelí. Vysoká koncentrace oxidu uhličitého vytvoří kyselý roztok, který se projeví zbarvením indikátoru do červena. Oxid uhličitý je rozpustný ve vodě, která se nachází v mracích, což vysvětluje vznik kyselých dešťů.

Probíhá načítání