Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Novinky z přírody

Přírodopisný cyklus, který vás seznámí se vším, co se děje v naší přírodě. A to jak v té živočišné, tak v té rostlinné. Dozvíte se spoustu zajímavostí nejen z vod, lesů, luk a hájů, ale i z města. Podívejte se na nejnovější zprávy o tom, co se děje v naší přírodě!

Zde najdete všechny materiály k tomuto pořadu

Videa

55 videí
Hloh
00:55

Hloh

Hloh je ne příliš nenápadnou, zato ale velmi hojnou dřevinou naší přírody. Na jaře je obsypán záplavou bílých květů, na podzim zahoří drobnými červenými malvičkami. Hloh obecný je léčivkou. Sbírají se především květy, které se uplatňují při léčbě srdečních a cévních potíží.

Vilíny
00:59

Vilíny

Vilíny jsou keře, které nás upoutají hlavně v zimě nebo v brzkém jaře, kvetou totiž velmi časně - od ledna do března. Pocházejí z Číny, kde rostou i ve výškách kolem 2500 m nad mořem. V České republice se vysazují jako okrasné keře v parcích a zahradách.

Lyska černá
00:27

Lyska černá

Lyska černá je jedním z našich nejhojnějších vodních ptáků. Díky nezaměnitelnému černému zbarvení s bílou skvrnou na hlavě ji zvládnou hravě rozpoznat i laici. Tvar těla lysky se v mnoha detailech liší od těla kachny. Není divu, lysky patří do zcela jiné ptačí čeledi i řádu.

Sumec
00:53

Sumec

Sumec velký (Silurus glanis) je naší největší rybou. Může dorůst délky kolem dvou metrů a hmotnosti přes 100 kg. Sumci žijí při dně nádrží a velkých toků se stojatou nebo mírně tekoucí vodou. Jedná se o dravce, kteří si troufnou i na kachnu nebo třeba ondatru. Není ale známo, že by se odvážili zaútočit na člověka.

Břečťan
01:00

Břečťan

Břečťan je popínavá stálezelená rostlina, jejíž evoluční historie sahá až do třetihor. Po kmenech stromů, zdech či zídkách šplhá díky speciálním (tzv. příčepivým) kořenům. Podíváme-li se na rostlinu břečťanu pozorně, zjistíme, že se na jedné rostlině mohou vyskytovat tvarově různé formy listů (tzv. heterofylie), buď jednoduché nedělené, nebo naopak tří- až pětilaločné.

Náprstníky
00:58

Náprstníky

Náprstníky jsou nápadné statné rostliny lesních pasek, které jsou pro svůj vzhled oblíbené i mnoha zahrádkáři. Jedná se o rostliny prudce jedovaté. Látky (glykosidy) v nich obsažené posilují srdeční činnost, a využívají se proto i v lékařství.

Pupava
01:03

Pupava

Pupavy jsou vytrvalé byliny z čeledi hvězdnicovitých. Obě naše pupavy, tedy pupava obecná a pupava bezlodyžná, patří mezi léčivé byliny. Jejich květenství, připomínající slaměné slunce, se za vlhka zavírá a za suchého teplého počasí se opět otevře.

Drozd zpěvný
00:55

Drozd zpěvný

Drozd zpěvný je jedním z našich známějších druhů pěvců. Vzhledově se jedná o poměrně nenápadného, hnědavě kropenatého ptáka. Mnohem výraznější je jeho zpěv, který můžeme zaslechnout v lesích či parcích od půlky března až do léta.

Brhlík lesní
00:58

Brhlík lesní

Brhlík je jeden z našich drobných lesních pěvců. Obratně šplhá po kmenech a větvích stromů, velmi často i hlavou dolů. Brhlíci hnízdí v dutinách stromů nebo rozvěšených ptačích budkách; pokud se jim zdá vletový otvor obydlí příliš veliký, dovedně si ho dozdí směsí bláta a vlastních slin.

Strakapoud malý
01:03

Strakapoud malý

Strakapoud malý je naším nejmenším druhem šplhavce. Typické černobílé strakapoudí zbarvení, u samce navíc s červenou čepičkou, nám při setkání napoví, s kým máme tu čest, přestože velikostí se blíží spíše vrabcovi.

Šiškové hody
01:03

Šiškové hody

Semeny šišek se živí celá řada lesních tvorů. Podle způsobu opracování šišky můžeme poznat, kdo přesně v lese hodoval: strakapoudi upevní šišku do pařezu nebo praskliny v kůře stromu (tzv. kovadlinky) a semínka vyzobávají, křivky opatrně vytahují semínka svým speciálně uzpůsobeným zobákem a veverky šupiny šišek úplně oloupou.

Sýkora uhelníček
01:00

Sýkora uhelníček

Sýkora uhelníček patří mezi naše méně známé druhů sýkor. Je o něco drobnější než koňadra. Bezpečně ji poznáte podle bílého proužku na zadní straně hlavičky.

Sýkora koňadra
01:04

Sýkora koňadra

Koňadra je naší nejznámější sýkorou. Je největším a také nejrozšířenějším evropským druhem tohoto rodu; jen v České republice žije koňader několik milionů. Pro svoji všeobecnou známost tak může být dobrým modelovým druhem pro výuku tématu ptáci.

Srnci
01:02

Srnci

Kde a jakým způsobem žije srnčí zvěř? Čím se živí a jak mění osrstění a vzhled v průběhu roku?

Konec léta: Ptáci, šelmy, houby a rostliny
07:08

Konec léta: Ptáci, šelmy, houby a rostliny

Epizoda ukazuje kroužkování mláďat vzácného orla mořského. Dalšími představovanými ptáky jsou bažant a pestrobarevný ledňáček, který patří mezi nejkrásnější ptáky české přírody. Kromě ptáků je představena i šelma lasice kolčava. Z rostlinných zástupců je ukázána běžná rostlina slunné stráně – kakost krvavý, který se často pěstuje i na záhonech. V epizodě jsou kromě rostlin a živočichů i ukázky hub – různé druhy holubinek, hřibů, ale i méně známá houba kotrč, stroček či prudce jedovatá muchomůrka zelená.

Odchyt ptáků a letní příroda
07:07

Odchyt ptáků a letní příroda

Epizoda představuje chřástaly polní v zemědělské krajině. Dále je ukázán odchyt chřástalů a jejich kroužkování ornitology za účelem jejich ochrany. Na šumavské louce jsou představeny orchideje a kosatce i tetřevi, kteří se živí mravenci. Ve videu je dále představen i strakapoud malý. Na malém lesním rybníku jsou ukázány porosty ďáblíku bahenního, který je jedovatou bylinou příbuznou árónu. Představí se jednokvítek velekvětý, který žije v symbióze s houbou. V lese jsou pak ukázáni stěhovaví čápi černí, kteří zimují v rovníkové Africe.

Ožívající příroda po zimě
07:07

Ožívající příroda po zimě

Epizoda popisuje aktivitu hadů na přelomu zimy a jara s ukázkou zmije obecné, našeho jediného jedovatého hada. Je možné pozorovat rašící pupeny stromů, ze kterých budou později vznikat listy. Mělká lesní údolí, kterým se říká niva, nabízejí vhodné podmínky pro růst mokřadních rostlin a na vodu vázaných živočichů, například obojživelníků. Les prosvícený sluncem ukazuje brzy na jaře kvetoucí rostliny vřesovce či pasoucí se jeleny. Na prosluněných stráních kvetou mochny a vzácné koniklece.

Zima: Příroda a krmení ptáků
07:15

Zima: Příroda a krmení ptáků

Epizoda ukazuje záběry selat prasete divokého a během zimních měsíců dokrmovaných ptáků. Z rostlin jsou v epizodě představeny „doutníky“ v podobě orobince širolistého, který hojně porůstá břehové zóny rybníků. Dále je vysvětleno, proč kopřivy žahají a jaké je a bylo jejich využití například při výrobě lan a ve staročeské kuchyni pro přípravu velikonoční nádivky. Ukázány jsou i červené malvice skalníku poléhavého, který pochází z jihovýchodní Asie.

Konec zimy: Živočichové a rostliny
07:06

Konec zimy: Živočichové a rostliny

Epizoda ukazuje stáda muflonů, kteří jsou dnes poměrně častí v našich lesích, ale přitom nejsou původní součástí české přírody. Z keřů je představen prudce jedovatý tis červený, z jehož dřeva se dříve vyráběly luky. Z ptáků pak sojka obecná jako náš nejpestřejší krkavcovitý pták, který často žije nejen v lese, ale i v zahradách a parcích. Z keřů je představena na konci zimy kvetoucí kalina vonná s výrazně aromatickými květy.

Konec zimy: Příroda
07:06

Konec zimy: Příroda

Epizoda ukazuje veverky, se kterými se potkáváme v lesích i parcích. Z dalších živočichů jsou představena stáda daňků a laní na konci zimy, ze sov naše větší sova kalous ušatý charakteristický svými pírky na vrcholu hlavy, které připomínají uši. Ukázka nás zavede i do prostředí suťových strání s kameny porůstajícími mechem a nenápadným keřem srstkou obecnou, se kterou se setkáváme v lesích celé Evropy a jež v přírodě představuje planý angrešt.

Probíhá načítání