Přestože se narodila ve Vídni, patřila k největším propagátorům vlastenectví své doby. Spisovatelka s příjmením Němcová psala výhradně česky, o českých tématech a českém prostředí, sbírala české pohádky, byla členkou Českomoravského bratrstva. Své z řečtiny pocházející křestní jméno Barbora vyměnila za umělecký pseudonym Božena a věřila, že lidé jsou si ze své podstaty rovni a každý národ má právo na svou vlastní identitu.
Kvůli zaměstnání pana Němce se rodina často stěhovala a Božena měla příležitost poznat rozličné kouty naší vlasti. Všude působila neúnavně jako buditelka a nedělala rozdíly mezi společností pražských intelektuálů a prostých lidí z venkova. Babička, prototyp dobrého člověka, který stvořila ve svém nejslavnějším díle, je ostatně důkazem tohoto smýšlení. I láska k české zemi a české kulturní tradici z její tvorby přímo sálá. A přestože celý život doplácela na veřejně projevovanou lásku ke svému národu a na potřebu být součástí boje za národní svobodu a samostatnost, nikdy nepolevila. Její odvahu a hrdost vyzdvihují ve svých sbírkách i František Halas, Jaroslav Seifert nebo Vítězslav Nezval.