Na 15. září připadá výročí úmrtí kněžny, která stála u zrodu českého státu i jeho christianizace - svaté Ludmily. Narodila se sice jako pohanka, ale spolu se svým manželem, knížetem Bořivojem, přijala křesťanství a spolupomohla určit hodnoty, na nichž naše společnost dodnes stojí. Kněžna Ludmila vedla příkladný život dobré křesťanky a po smrti svého manžela se v rozporu s tradicí stále účastnila věcí veřejných. Podílela se také na výchově svých vnuků: svatého Václava a knížete Boleslava. Podíváme se na to, co o životě naší první světice víme, i na to, o čem můžeme jen spekulovat.
Známkou moudrosti a pokory svaté Ludmily je mimo jiné i fakt, že věděla, kdy je čas, aby uvolnila místo mladší generaci. „Nechci panovati nad tebou. Vezmi si své syny, a jak je ti libo s nimi vládni,“ vzkázala podle Kristiánovy legendy své snaše Drahomíře a odešla na Tetín. Přesto zemřela rukou nájemných vrahů. Šátek, kterým byla uškrcena, se stal jejím neodmyslitelným symbolem a ona sama nesmrtelnou. Přiblížíme si význam ludmilského kultu a vysvětlíme si, jak se ve středověku nahlíželo na ostatky svatých a mučedníků. Všechno si pak můžeme společně zopakovat s pomocí pracovních listů.