V tomto námětu budou žáci reflektovat vztah mezi dvěma sférami: světem tajných zpravodajských služeb, které slouží státu, a světem politiků, kteří stát navenek reprezentují. Na příkladu vztahu mezi vedoucím československé špionáže Františkem Moravcem a exilovým prezidentem Edvardem Benešem se ilustruje povaha těchto vztahů, otázka vzájemné loajality a étosu těchto dvou světů. Žáci analyzují zodpovědnost za vydání rozkazu k atentátu na Heydricha a také zkoumají důsledky tohoto rozhodnutí.
Instrukce
Časová náročnost 45 minut
Fáze 1 – Historický kontext (5 minut)
Úvod do historického kontextu: československý exil v Londýně za války, Edvard Beneš jako vůdce čs. odboje, František Moravec a československá zpravodajská služba. Využít můžeme časovou osu.
Fáze 2 – Analýza filmového zobrazení vztahu Františka Moravce a Edvarda Beneše (15 minut)
V této fázi se žáci soustředí na proměny vztahu dvou hlavních aktérů, kteří reprezentují dva odlišné světy: zpravodajství a politiku. Pouštíme žákům přes dataprojektor video 1–3, žáci pracují s pracovním listem 1.
Fáze 3 – Analýza názorů historiků a reflexe politické zodpovědnosti za atentát (10 minut)
Žáci analyzují video ze současného dokumentu a tři prameny, které ilustrují dopad atentátu. Pouštíme žákům přes dataprojektor video 4 a fotografie 1 a 2, žáci pracují s pracovním listem 2.
Fáze 4 – Shrnutí závěrů a aktualizace tématu (10 minut)
Pouštíme žákům video 5. Diskuse ve třídě.
Soubor metodických materiálů vypracoval Jaroslav Pinkas, Ústav pro studium totalitních režimů.