Přestože se narodila ve Vídni, patřila k největším propagátorům vlastenectví své doby. Spisovatelka s příjmením Němcová psala výhradně česky, o českých tématech a českém prostředí, sbírala české pohádky, byla členkou Českomoravského bratrstva. Své z řečtiny pocházející křestní jméno Barbora vyměnila za umělecký pseudonym Božena a věřila, že lidé jsou si ze své podstaty rovni a každý národ má právo na svou vlastní identitu.
Kvůli zaměstnání pana Němce se rodina často stěhovala a Božena měla příležitost poznat rozličné kouty naší vlasti. Všude působila neúnavně jako buditelka a nedělala rozdíly mezi společností pražských intelektuálů a prostých lidí z venkova. Babička, prototyp dobrého člověka, který stvořila ve svém nejslavnějším díle, je ostatně důkazem tohoto smýšlení. I láska k české zemi a české kulturní tradici z její tvorby přímo sálá. A přestože celý život doplácela na veřejně projevovanou lásku ke svému národu a na potřebu být součástí boje za národní svobodu a samostatnost, nikdy nepolevila. Její odvahu a hrdost vyzdvihují ve svých sbírkách i František Halas, Jaroslav Seifert nebo Vítězslav Nezval.
02:17
Němcová je vnímána jako velká česká vlastenka. Kde je původ jejího vlastenectví? Jak se dostala do vlastenecké společnosti v Praze a jak ji tato společnost přijala? Odpovědi najdete ve videu...
04:53
Pražská vlastenecká společnost byla okouzlena Boženou Němcovou stejně, jako byla ona okouzlena touto společností. Literární vědci Milan Horký a Libuše Heczková a geolog Václav Cílek hovoří o skutečnostech, které formovaly vlastenectví mimořádné a rozporuplné osobnosti našich dějin, Boženy Němcové.
02:16
Božena Němcová je pokládána za autorku, která svým dílem výrazně přispěla ke kultivaci českého jazyka. Její vztah k češtině se ale formoval postupně, nejprve lépe ovládala němčinu. Jak obstála Němcová se svou češtinou mezi ostatními obrozenci své doby?
06:05
Historičky Magdalena Pokorná a Pavla Vošahlíková, literární historik Milan Horký a etnografka Markéta Palowská debatují o tom, jakému čtenáři je určena Babička, kdo by ji měl číst a čím může toto dílo oslovit dnešní čtenáře. Patří do rukou dnešním dětem? Je toto dílo překonaným kýčem? Zmíněn je také příběh Adolfa Kašpara, který se proslavil jako autor ilustrací prvního vydání Babičky v roce 1903.
