Jak se formovala Sluneční soustava a kde se vzal na naší planetě život? Na tyto otázky mohou odpovědět vzorky z asteroidu Bennu, které se pokusila odebrat sonda OSIRIS-REx. Jak probíhala celá operace? Čtyři a půl hodiny před odběrem opouští sonda oběžnou dráhu planetky, po které kroužila, a začíná sestupovat k Bennu. Krátce na to se vysouvá robotické rameno, které má na konci odběrovou hlavici. Pomocí navigačního systému se přiblíží k místu odběru, kde nastává klíčový moment, odběr vzorků. Do lapače se z jedné strany uvolní stlačený dusík, který zvíří kamínky na povrchu Bennu, a ty jsou poté v lapači zachyceny.
Za výzkum černých děr byla v roce 2020 udělena Nobelova cena za fyziku. Ocenění získal Roger Penrose za důkaz, že pokud se nějaké těleso bude stlačovat pod určitou mez, vznikne černá díra. A také tandem Reinhard Genzel s Andreou Ghezovou za konkrétní objev černé díry ve středu naší galaxie. Co je to černá díra? Je to místo ve vesmíru, kde je gravitace tak silná, že jí nic neunikne, ani světlo. Klíčové hranici se říká horizont událostí a co jí překročí, se nedostane zpátky. Singularita je místo, kde jsou gravitační síly nekonečně velké.
Mars rekordně blízko Zemi. Daniel Stach nás seznámí s tímto čtvrtým nejjasnějším objektem na obloze, hned po Slunci, Měsíci a Venuši. Astronomové tak mluví o rudém oku na obloze. Dne 2. října 2020 jsme mohli vidět konjunkci s Měsícem. To znamená, že obě vesmírná tělesa byla navzájem tak blízko, že je bylo možné pozorovat najednou jedním dalekohledem. Takhle blízko se Mars k Zemi dostane až za dalších 15 let. Je to dáno tím, že se obě planety pohybují kolem naší hvězdy po eliptických drahách.
Nobelova cena za chemii byla udělena za vývoj tzv. genetických nůžek. Spočívá v tom, že chybné místo DNA se přestřihne bílkovinou Cas9. Buňka si jej buď opraví sama, nebo se vloží do organismu jiná sekvence. Tato revoluční metoda má význam např. pro léčbu vrozených vad.
Představujeme nové technologie, které mohou lidem s různými zdravotními postiženími usnadnit život. Například kamera, kterou lze připevnit na obrubu brýlí, a ona pak sama čte text nebo rozpoznává obličeje. Lidem, kteří nemohou ovládat končetiny nebo i hlas, pomáhá projekt Bazil. Rozpoznává frekvence mozkových vln a umožňuje tak ovládat elektroniku myšlenkou. Pro děti s vadou zraku je určena takzvaná hmatová kniha.
Řečtí filozofové považovali za nejmenší nedělitelné částice atomy. Na přelomu 19. a 20. století byly ale objeveny částice elektron, neutron a proton. Nyní víme, že u těchto částic to také nekončí. Hadrony, mezi které patří proton a neutron, se skládají z trojce kvarků, kterou doplňuje stejný počet gluonů.
Čeští vědci na základě experimentů odhalují, že lidské reprodukční strategie jsou velmi přizpůsobivé - dokážou se přizpůsobovat novým podmínkám a aktuálnímu prostředí. Například jsou schopny zareagovat na nehostinné podmínky Tibetu stejně jako na společnost poměrné hojnosti a nadbytku, jako je ta naše. Vědci také upozorňují na problematiku investování do dětí v naší minulosti i současnosti, kdy platí jednoduchá rovnice: "Lépe je investovat více do menšího počtu dětí než méně do většího počtu."
Žárlivost je v partnerských vztazích přítomna mnohem častěji, než si sami připouštíme. Dokazují to naše nevědomé tělesné reakce. Žárlivost chápeme jako motivační emoci, kdy si hlídáme partnera a snažíme si zabezpečit jeho věrnost. Jde o reakci na ohrožení partnerství. Z jakého důvodu nás ale evoluce žárlivostí vybavila?
Již za druhé světové války začal v Pardubicích vývoj plastické trhaviny, kterou zná celý svět pod označením Semtex. Tento název vychází ze jména pardubického sídliště Semtín a závodu Explosia, který trhavinu od roku 1953 vyráběl. Kromě tuzemského použití byl Semtex vyvážen, především pak do spřátelených zemí, např. Vietnamu či Libye. Pro svoji těžkou rozpoznatelnost byl Semtex nejednou zneužit teroristy, a stal se tak synonymem pro jakoukoliv plastickou trhavinu. Jeho použití je široké, kromě demoličních či vojenských účelů se využívá mj. při sváření či lisování kovů.
Mojmír Petráň a Milan Hadravský byli čeští vědci, kteří v polovině 60. let doslova na koleni sestrojili unikátní mikroskop, který zcela předběhl svoji dobu. Jejich vynález byl patentován v USA, ale po roce 1968 upadl Mojmír Petráň v nemilost režimu, Milan Hadravský odmítl kolaborovat a mikroskop se vyráběl jen podomácku a v omezeném množství. Až v roce 1982 české vědce oslovili Britové a vynález Petráně a Hadravského se začal šířit do světa. Jak k tomu došlo? Podívejte se.
V psychiatrii proběhlo několik „revolucí“, které vždy nějakým způsobem posunuly vpřed léčbu duševních nemocí a ovlivnily pohled na psychicky narušené jedince. Proměňovaly se nejen samotné principy v přístupu k diagnostice a psychiatrické péči, ale s vývojem vědy se vyvíjely i možnosti v oblasti medikamentů. Zvláště v průběhu 20. století se v psychiatrii změnilo prakticky vše a dnešní psychiatrie je vesměs popisována jako éra psychofarmak.
Sopky jsou síly ukryté hluboko pod zemí. Čas od času se proderou na zemský povrch. Sopečná činnost formovala Zemi už v počáteční fázi její existence. I dnes, kdy už je sopečná činnost mnohem klidnější, stále přináší mnoho zkázy. Poskytuje nám ale také informace o složení spodních vrstev Země, původu nejrůznějších hornin i historii planety. Jedním z vědců, kteří tyto informace sbírají, je Kayla Iacovino, vulkanoložka z Americké geologické služby a popularizátorka vědy. Vzorky sbírá i na nejodlehlejších místech světa.
13 154
739
4 495
1 236
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
