Vývojář Diego Saikin byl členem týmu SpaceIL, který připravil a realizoval první izraelskou misi na Měsíc. V pořadu Hyde Park Civilizace, kde byl hostem redaktora ČT Daniela Stacha, hovoří také o svém studiu na ČVUT, kde se zabýval bezpilotním létáním, konkrétně projektováním dronů. Jeho diplomová práce byla vydána ve vědeckém časopise a prezentována na prestižní robotické konferenci. Dozvíte se, jak na studium na ČVUT vzpomíná i jak univerzitu hodnotí. Zajímavé je také, jak vidí sám sebe ve srovnání s pohledem českých kolegů z výzkumné skupiny.
„Neúspěch je součástí úspěchu,“ říká vývojář Diego Saikin v rozhovoru s redaktorem ČT Danielem Stachem. Diego Saikin byl členem týmu SpaceIL, který připravil a realizoval první izraelskou misi na Měsíc. Sonda Beresheet sice nezvládla poslední fáze přistání na povrch Měsíce, přesto hodnotí Diego Saikin misi jednoznačně jako úspěch. Podívejte se také na stručný výčet dosavadních misí na Měsíc a dozvíte se i proč Diego považuje izraelskou cestu za úspěšnou.
První zmínka o nanovláknech a jejich možné výrobě je stará více než sto let. Intenzivněji se zvlákňováním polymerů, jak se výrobě nanovláken pomocí elektrostatiky říká, se vědci začali zabývat ve 30. a hlavně 70. letech 20. století. Stále to však bylo pouze v laboratorních podmínkách. S nápadem, jak nanovlákna vyrábět ve velkém a uvést jejich výhody do praxe, přišel český chemik Oldřich Jirsák, a z Česka se tak stala nanovelmoc. Ke zkoumání nanovláken přispěl výrobou elektronového mikroskopu i jiný český vědec, světově uznávaný fyzik a zakladatel elektronové mikroskopie v tehdejším poválečném Československu, Armin Delong. K čemu všemu nanovlákna slouží? Možná se budete divit.
Plastická výbušnina semtex je pro většinu z nás synonymem destrukce a zabíjení. Čeští chemici Stanislav Brebera a Radim Fukátko umíchali výbušný nástroj obrovské síly. Umí ničit, zabíjet, ale také pomáhat a zachraňovat životy. Supertajné zadání vytvořit novou plastickou trhavinu dostali chemici ve Vojenském výzkumném ústavu krátce po válce. V padesátých letech minulého století převzal úkol vznikající Výzkumný ústav průmyslové chemie. První vyráběná verze byla ale extrémně drahá, a tak s využitím dostupnějších přísad začala metodou pokus omyl vznikat měkká hmota podobná plastelíně, kterou lze tvarovat. Průmyslová výroba semtexu začala v Semtíně v roce 1954.
Diagnóza AIDS nedávala lidem prakticky žádnou naději na přežití. Šanci žít déle dal milionům lidí výjimečný český vědec, chemik Antonín Holý. Se svým týmem objevil účinnou látku proti viru HIV. Cesta k takovému objevu vyžaduje píli, pracovitost, urputnost, trpělivost i notnou dávku štěstí potkat správné lidi ve správný čas. Zdlouhavá a často jednotvárná práce v laboratoři byla pro Antonína Holého dobrodružstvím, které ho dovedlo k očekávaným výsledkům. Ve svých experimentech viděl vždy potenciál aplikace a velmi dobře chápal užitečnost svého výzkumu pro lékařství.
Když se prokázalo, že látky objevené Antonínem Holým mají léčivý potenciál, bylo třeba najít firmu, která by převzala a financovala vývoj léčiv. V tehdejším Československu se našla pouze jedna, která využila jednu z objevených látek pro výrobu masti s protivirovým účinkem. Senzace měla teprve přijít. Když se objevil virus HIV, začaly se hledat sloučeniny, které by množení viru potlačily. Látka s požadovanými účinky byla vyvinuta v laboratoři profesora Holého. Zájem o vývoj léku projevila nakonec americká firma, ale ani zde nebyla cesta k léku proti AIDS přímočará.
Výzkumný ústav textilních strojů v Liberci byl založen v roce 1951. Zanedlouho oslnil svět prvním tryskovým tkacím strojem. U jeho zrodu stál Vladimír Svatý, jehož revoluční vynález zcela změnil textilní průmysl. Následovaly stovky dalších vynálezů a patentů, z nichž velká část mířila za hranice tehdejšího Československa. Po odlivu textilního průmyslu do Asie bylo zřejmé, že i zde musí nastat změny. Jak se již zprivatizovaná firma drží ve světové technologické špičce? Podívejte se na největší mezníky více než sedmdesátileté historie Výzkumného ústavu textilních strojů v Liberci.
Markéta Klíčová je doktorandkou v Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci. Je úspěšnou mladou vědkyní v oblastech nanotechnologií a tkáňového inženýrství. Vyvíjí unikátní materiály a podílí se i na pěstování umělých orgánů. Chtěla být kosmonautkou, pak lékařkou a nakonec se jí podařilo skloubit technické myšlení s touhou léčit lidi v oboru bioinženýrství. Podívejte se, jakých úspěchů ve svém oboru dosáhla, čemu se v oblasti biomedicíny věnuje a co moderní nanotechnologie dokáží při zlepšování životů nás všech.
Pozorování a porozumění jevům, které se ve vesmíru odehrávají, významně ovlivňuje fungování vesmírných i pozemských technologií. Nejdéle věnují lidé pozornost jevům, které se odehrávají na Slunci, a stále je nejspolehlivější metodou pozorování lidským okem, počítač ho ani dnes nenahradí. Teprve ve 20. století bylo objeveno, že se slunečními jevy souvisí i vznik polární záře.
Bezpečně provádět krevní transfuze umožnil až objev krevního skupinového systému. Český lékař Jan Janský objevil čtyři krevní skupiny v roce 1907. Jaký byl Jan Janský člověk? Co dovedlo lékaře, který se po studiu medicíny věnoval psychiatrii, k takovému objevu? Vypráví potomci Jana Janského. Pořad je doplněn ukázkami z filmu Tajemství krve z roku 1953.
Nadpraporčík Jana Martinická vysvětluje, jak se sestavuje domnělý portrét potřebný k pátrání.
21. srpna 2017 bylo možné pozorovat nad USA úplné zatmění Slunce. K úplnému zatmění může dojít pouze tehdy, když Slunce, Měsíc a Země se dostanou do jediné přímky. Úplného zatmění na našem území se můžeme dočkat v roce 2135.
13 109
736
4 457
1 228
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
