Jak reagují přístroje v pilotní kabině na přelet datové čáry? Kudy prochází a co reálně pro pilota její přelet znamená? A proč cestu jedním směrem můžeme počítat v hodinách a na cestě zpět jsme podle kalendáře strávili tři dny? Jak probíhá komunikace s pozemními centry řízení letového provozu? Daniel Stach v rozhovoru s pilotem Airbusu A380 Davidem Heclem.
Sonda Perseverance se chystá na přistání na planetě Mars. Na cestě je necelých sedm měsíců. Jejím úkolem je podívat se do minulosti planety a připravit informace o tom, zda by pro člověka mohl být Mars i budoucností. Jaké je technické vybavení této „astrobioložky na kolečkách“ pro hledání stop života na Rudé planetě? Minuty čekání před přistáním sondy na povrchu Marsu vyplní Daniel Stach z vědecké redakce ČT rozhovorem s planetologem Petrem Brožem a Janem Spratkem z pražské hvězdárny a planetária.
Sonda Perseverance nepřistála na Marsu sama. Přivezla s sebou malý vrtulník Ingenuity. Úkolem prvního dronu na jiné planetě je především nafotit okolí místa přistání. Ale také by měl ukázat, zda jsme schopni v pozemských podmínkách vyvinout zařízení, které dokáže vzlétnout v extrémně řídké atmosféře. Jak dlouho a jak daleko v atmosférických podmínkách Marsu Inginuity poletí? Minuty čekání před přistáním sondy Perseverance na povrchu Marsu vyplní Daniel Stach z vědecké redakce ČT rozhovorem s planetologem Petrem Brožem a Janem Spratkem z pražské hvězdárny a planetária.
V průběhu mise budou testovány různé materiály pro možné budoucí použití. Například části skafandrů pro případné přistání člověka na Marsu a sonda bude zkoumat, jaký vliv na ně bude mít prostředí. Přístroj MOXIE má zase prověřit postup, kterým by budoucí průzkumníci mohli vyrábět z atmosféry Marsu kyslík nezbytný k dýchání, ale i pro pohon raketových motorů. Ověření tohoto postupu by mohlo mít velký vliv i na eliminaci skleníkových plynů na Zemi. Minuty čekání před přistáním sondy na povrchu Marsu vyplní Daniel Stach z vědecké redakce ČT rozhovorem s planetologem Petrem Brožem a Janem Spratkem z pražské hvězdárny a planetária.
Spojené státy, Japonsko, Kanada a devět evropských zemí sdružených v Evropské vesmírné agentuře podepsaly v září 1988 dohodu o stavbě rozsáhlé orbitální stanice. To byl začátek projektu dnes známého jako Mezinárodní vesmírná stanice ISS. Postupně se k projektu začaly přidávat další státy. Vlastní stavba začala v roce 1998, kdy ruská raketa Proton vynesla na oběžnou dráhu první modul Zarja. O významu vesmírné stanice, její konstrukci a průběhu stavby hovoří redaktor ČT Daniel Stach s astronautem NASA Leroyem Chiao, který byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace u příležitosti 20. výročí uvedení ISS do provozu.
Prvním krokem k dlouhodobějšímu pobytu na vesmírné stanici ISS byla tzv. Mise „zkušební“ vesmírné stanice. Pro astronauta NASA Leroye Chiao byla účast na této misi jeho prvním letem do vesmíru, navíc se start uskutečnil přesně 25 let od startu Apolla 11. Co to pro začínajícího astronauta znamenalo? Co prožíval při startu a jak snášel stav beztíže? Leroy Chiao v rozhovou s redaktorem ČT Danielem Stachem popisuje zážitky při svém prvním letu do vesmíru i experimenty, které astronauti v průběhu mise prováděli. Víte, jak náročné je se v mikrogravitaci připoutat?
Co zažívá astronaut, když se poprvé dostane do kosmického prostoru? I při druhé přípravné misi plnil astronaut Leroy Chiao úkoly související s přípravou stavby Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Astronauti testovali různé druhy nástrojů, úchyty pro připoutání, aby mohli v prostoru pracovat oběma rukama, elektrické kabely a další stavební prvky potřebné pro stavbu orbitální stanice. Při třetí přípravné misi přivezli astronauti další díly, které položily základ budoucí stanice ISS. Leroy Chiao v rozhovoru s redaktorem ČT Danielem Stachem popisuje také fotografie, které ve vesmíru pořídil, a zda z kosmu viděl Velkou čínskou zeď.
Program raketoplánů trval 30 let a jako vesmírná plavidla dodnes nebyly co do vybavení a využitelnosti překonány. Na oběžnou dráhu Země pohodlně vynesly 7 astronautů a až 25 tisíc kg nákladu. Jejich přínos pro stavbu vesmírné stanice ISS byl zásadní, vedle toho sloužily i jako velmi dobře vybavené výzkumné stanice. Astronaut NASA Leroy Chiao byl letovým specialistou posádky mise STS-92, která byla poslední přípravnou misí před uvedením vesmírné stanice ISS do provozu. Leroy Chiao o tom hovoří s redaktorem ČT Danielem Stachem v pořadu Hyde Park Civilizace.
První posádkou dlouhodobě obývající Mezinárodní vesmírnou stanici ISS byla tzv. Expedice 1. Jejím hlavním úkolem byla aktivace stanice, oživení systémů a zabezpečení spojení se zásobovacími loděmi. Poslechněte si, co řešili astronauti Sergej Krikaljov a Bill Shepherd při prvním vstupu na vesmírnou stanici. Kdo z nich tam byl první? Astronaut NASA Leroy Chiao v rozhovoru s redaktorem ČT Danielem Stachem dále hovoří o tom, jak se podoba stanice během doby proměnila, proč na svou zatím poslední cestu letěl ruskou lodí Sojuz i jaké druhy experimentů, a ne nutně vždy vědecké, se na vesmírné stanici prováděly.
Co přinesla lidstvu Mezinárodní vesmírná stanice za 20 let nepřetržitého provozu? A jaká je její budoucnost? Lidem přinesla především sebedůvěru a ukázala, čeho mohou dosáhnout, když spojí své síly a spolupracují. Z čistě technického hlediska je stanice prostorem pro testování různých systémů, zdravotnických opatření, biologických experimentů. Astronaut NASA Leroy Chiao v rozhovoru s redaktorem ČT Danielem Stachem hovoří i o budoucnosti stanice. Bude Měsíc vhodnějším místem pro stavbu nové stanice, která by se případně mohla stát i odrazovým můstkem pro cestu na Mars?
Dlouhodobým cílem člověka v dobývání vesmíru je cesta na Mars. Jak velkým krokem k cestě s lidskou posádkou je program Mars 2020? Mise roveru Perseverance navazuje na předchozí výzkumy a zjištění vědecké laboratoře známější pod pojmenováním vlastního vozítka Curiosity. Dokážeme si představit, jaký dopad na společnost by mělo objevení stop existence biologického života na Marsu? Jak velkou motivací by to bylo k vyslání člověka na Mars? A kdy by k tomu mohlo dojít? Astronauta NASA Leroye Chiao zpovídá redaktor ČT Daniel Stach v pořadu Hyde Park Civilizace.
Jaké role mají jednotliví členové posádky letadla? Kdo má právo konečného rozhodnutí? Liší se kultura vztahu kapitána a posádky v různých leteckých společnostech? A platí stále, že kapitán a jeho zástupce dostávají jídlo z jiného zdroje? Za jakých okolností komunikuje kapitán s cestujícími a je vůbec možné, aby kapitán mezi cestující přišel? O svých zkušenostech pilota největšího dopravního letadla Airbusu A380 hovoří s redaktorem ČT Danielem Stachem v pořadu Hyde Park Civilizace David Hecl.
13 109
736
4 457
1 228
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
