Vesmírnou loď mise Apollo 11 vynesla na oběžnou dráhu nejsilnější nosná raketa historie Saturn V. Velikost a konstrukci rakety popisuje redaktor vědecké redakce ČT Vladimír Piskula a spolu s ním můžeme sledovat, co všechno se událo poslední minuty před startem, i co prožívali během jejího startu astronauti. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.
Posádku mise Apollo 11 tvořili Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins. Od Kateřiny Polákové z vědecké redakce ČT se dozvíme, proč právě oni byli vybráni, kdo o tom rozhodl, jaké byly jejich úkoly i proč právě Armstrong byl tím, kdo vstoupil na Měsíc jako první. Můžeme sledovat jeho chování v dramatických chvílích těsně před přistáním. Poznáme i jeho postoj k faktu, že se stal nejslavnějším člověkem 20. století. A co čekalo posádku po návratu na Zem? Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.
Jak vypadal lunární modul mise Apollo 11? Jaká byla jeho velikost a čím byl vybaven pro bezpečné přistání člověka na Měsíci? Replika modulu v měřítku 1:1 byla vystavena v Planetáriu hlavního města Prahy. Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT nás spolu s ředitelem Planetária Jakubem Rozehnalem podrobně seznámí s konstrukcí modulu a jeho funkcemi. Dozvíme se, kde byly umístěny vědecké přístroje, která jeho část sloužila jako odpalovací rampa pro odlet z Měsíce, jaké palivo bylo pro odlet modulu z Měsíce použito. Uvnitř modulu můžeme mimo jiné sledovat, jak se astronauti orientovali při přistání, jak ovládali palubní počítač i jaké možnosti odpočinku před odletem z Měsíce jim vnitřní prostor modulu poskytl. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.
Po odpojení modulu Eagle od lodi Columbia nastaly potíže. Ve chvíli, kdy palubní počítač začal hlásit přetížení, byla mise Apollo 11 ohrožena. Kdo rozhodl o pokračování přistávacího manévru, jak kosmonauti i lidé v řídícím středisku v Houstonu dramatické situace prožívali a jak je řešili? Chvíle těsně před přistáním na Měsíci popisuje Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT v dalším z pořadů série připravené k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.
S redaktorem Jaroslavem Zoulou z vědecké redakce ČT projdeme krok za krokem americké vesmírné mise, které předcházely letu Apolla 11. Co všechno bylo potřeba ověřit a proč sehrály klíčovou roli mise Apolla 8 a 10. Dozvíme se, proč Američané tak pospíchali, jaké chyby či nedostatky přípravné lety odhalily i jakou mediální roli sehrál vánoční projev astronautů Apolla 8. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.
Přistání na Měsíci je příběh mnoha. Podle odhadů NASA se na misi Apolla 11 podílelo celkem 410 tisíc lidí. O tom, jaké byly jejich profese, jakou roli sehráli při přípravách i průběhu letu Apolla 11 a jaká tíha odpovědnosti na nich ležela, vypráví Daniel Stach z vědecké redakce ČT. Vedle konstruktérů, vývojářů, manažerů, ředitelů, švadlen a jiných jsou zmíněna i jména německého konstruktéra Wernhera von Brauna a oceňované americké matematičky Katherine Johnson. Tým v pozadí tvořili především mladí lidé, schopní myslet „jinak“. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.
Denně jsme obklopeni materiály, které byly původně vyvinuty pro lety do kosmu. Martin Tyburec z vědecké redakce ČT popisuje vesmírné technologie používané v běžném životě i technologie a vynálezy díky kosmonautice zpopularizované. Dozvíme se na příklad, čím kosmonauti ve vesmíru psali a proč bylo vyvinuto speciální vesmírné psací pero. I v současnosti podporují vesmírné agentury přenos kosmických technologií, aby ukázaly, že kosmonautika přináší výhody i lidem na Zemi. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.
20. července 1969 dosedl modul Eagle na povrch Měsíce. Kosmonauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin se začali připravovat na výstup. Trvalo však ještě šest hodin než mohli dveře modulu otevřít. Jak probíhala první komunikace se Zemí těsně po přistání a co vše bylo třeba udělat, než se dveře modulu otevřely, sledujeme s Martinem Tyburcem z vědecké redakce ČT. Vedle slavné věty prvního člověka na Měsíci vyslechneme v autentických záběrech i první dojmy kosmonautů z měsíční krajiny. Na povrchu Měsíce strávili přes dvě hodiny a sesbírali 22 kg vzorků měsíční horniny. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.
Slavná fotografie stopy prvního člověka na Měsíci, fotografie astronautů, lunárního modulu, měsíční krajiny, to vše by nebylo možné bez speciálně upravených aparátů a objektivů. Astronauti museli při pořizování snímků zaměřovat své objekty naslepo, bez hledáčku, který je pro fotografa ve skafandru zbytečný. Astrofotograf Zdeněk Bardon ukazuje téměř originál přístroje, který byl používán na misích Apollo. Úpravy nutné pro fotografování v kosmickém prostoru popisuje technický specialista firmy Carl Zeiss. Fotografování trénovaly posádky mise Apollo v meteorickém kráteru v Arizoně. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.
Co předcházelo misi Apollo 11, kdo stál v pozadí, co všechno jsme se o Měsíci dověděli? Na otázky Daniela Stacha v devadesátce ČT24 věnované 50. výročí přistání člověka na Měsíci odpovídají dva hosté, kteří byli při tom. Na „největší dobrodružství 20. století“ vzpomínají přímý účastník startu rakety Saturn 5 publicista Karel Pacner a ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář, který let Apolla 11 v červenci 1969 pro televizi komentoval. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.
V roce 2019 uplynulo 50 let od přistání prvního a 47 let od přistání posledního člověka na Měsíci. Bylo jich celkem 12, všichni Američané. Ti se chtějí na Měsíc vrátit, nejsou však jediní. Jak si aktuálně jednotlivé státy vedou? Čeho, kdo a kdy chce dosáhnout? Co nám může Měsíc nabídnout i jaké problémy nám může pobyt na Měsíci způsobit? Jaká je budoucnost kosmonautiky? Jak vzdálená je člověku cesta na Mars? Na otázky Daniela Stacha z vědecké redakce odpovídají odborníci na kosmonautiku Dušan Majer a Michal Václavík. Speciál ČT je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.
Speciál ČT je kompletně věnován průběhu mise Apollo 11. Daniel Stach z vědecké redakce ČT popisuje podrobně průběh letu první lidské posádky na Měsíc i klíčové okamžiky, které lidstvo na Měsíc dovedly. Vědecké osobnosti vzpomínají, jak misi prožívaly i jak je událost ovlivnila. Sledujeme emotivní autentické záznamy komunikace astronautů se Zemí. Dozvíme se, čím přispěl český astronom Zdeněk Kopal k úspěchu programu Apollo. Reportáž je doplněna o videomaping startu rakety Saturn 5 promítaný 20. 7. 2019 na Žižkovskou věž. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.
13 099
735
4 438
1 226
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
