Totalitní státní režimy se vyznačují nedemokratickým způsobem vládnutí. Politická strana nebo osoba prosazuje svou ideologii všemi prostředky, včetně sledování osob a tvrdých trestů pro ty, kdo nesouhlasí.
Pořad je věnován osudu české šlechty po komunistickém převratu v únoru 1948. Ukazuje, jak přišla o svůj majetek, který pak chátral, i to, v jakém stavu ho šlechta po roce 1989 dostala zpět. Příkladem je zámek Dymokury patřící Černínům.
V demokratických volbách si lidé volí své zástupce do různých úřadů a funkcí. Orientovat se ve volebních kampaních politických stran a umět si správně vybrat, koho volit, však není snadné.
Ukázka přibližuje pojem národní styl související s hledáním vizuální identity nově vzniklého Československého státu. Mezi hlavní představitele tohoto hledání řadíme Jaroslava Bendu, typografa a grafického designéra, který byl činný v mnoha oblastech vizuální komunikace doma, ale i v zahraničí. Vystupuje zde typografka a autorka Bendovy monografie písmomalířka Petra Dočekalová a tvůrce písma Tomáš Brousil. Podíváme se také na to, co vědí obyvatelé města Naarden o Janu Amosi Komenském. A jak to spolu souvisí?
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Svobodná československá republika neměla dlouhého trvání. Touha Slováků po samostatném státě byla veliká, a tak už na konci roku 1992 došlo k rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky. Pozitivní bylo, že rozdělení proběhlo klidně a bez násilí. Pouto mezi oběma národy navíc nevymizelo a Češi se Slováky k sobě mají nadále velmi blízko.
Události kolem listopadu 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Podle jedné z nich byl převrat uskutečněn na základě dohody mezi Václavem Havlem a tajnou sovětskou policií. Ještě zajímavější je teorie o propojení KGB a Prognostického ústavu. Rusové údajně prostřednictvím jeho zaměstnanců plánovali proniknout do nových mocenských struktur. Důkazem má být např. obsazování klíčových pozic v čele státu lidmi z Prognostického ústavu nebo pozdější postoj Václava Klause či Miloše Zemana k Rusku.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. V prvních porevolučních letech se česká společnost zcela jednoznačně přiklonila k Západu a jeho hodnotám. V jejich čele stojí svoboda člověka a lidská práva. V novém tisíciletí však sílí hlasy zpochybňující základní demokratické principy. Tuto tendenci lze pozorovat i v oficiální zahraniční politice, kdy někteří vysocí státní představitelé otevřeně sympatizují s nedemokratickými režimy v Rusku a Číně.
Pomlčková válka je běžně užívané označení pro spor o název Československa, probíhající po listopadu 1989. Tehdejší prezident Václav Havel v roce 1990 navrhl z původního státního názvu vypustit slovo „socialistická“. Místo rychlého schválení ale přišla několik měsíců trvající roztržka o pořadí slov a znaménko mezi nimi. Pomlčková válka předznamenala budoucí rozpad federace. O tom, jak se název státu vyvíjel, hovoří ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR Karel Oliva.
Cítí se Vladimír Mečiar, klíčový aktér slovenské strany při jednání i rozdělení Československa, jako „otec zakladatel"? Ve videu vzpomíná na jednání předcházející rozdělení i události vzniku již samostatné Slovenské republiky. Přidává svůj pohled na vývoj Slovenska po roce 1993, vstup do Evropské unie i NATO.
Jak vypadal svět po první válce a jaké postavení v něm měly malé státy? V čem se svět definitivně změnil a jakou roli v této proměně hrála Společnost národů? Jakým problémům čelily nově vzniklé státy? O těchto otázkách více promluví historici v pořadu Historie.cs.
28. říjen je státním svátkem, kterým se připomíná vznik Československa. A to přesto, že 28. října 1918 nebyla ještě vyhlášena československá republika, ale jen československá samostatnost. Každá přelomová historická událost probíhající v čase však potřebuje jeden den jako symbol. Jak byl svátek oslavován za první republiky? Spontánně a důstojně, s vojenskými přehlídkami a pietními akty. Jako významný den byl hodnocen napříč celým politickým spektrem a také na Slovensku, i když pro Slováky byl důležitější 30. říjen, kdy byla přijata Martinská deklarace.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Na začátku 90. let bylo důležité vyřešit otázky týkající se státního majetku, především jeho privatizace. Václav Klaus se jako tehdejší ministr financí rozhodl pro kuponovou privatizaci. Významným krokem pro český stát byla také privatizace bankovního sektoru, která je spojena s vládou Miloše Zemana.
13 208
742
4 510
1 239
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
