V roce 2015 oslavila KLDR 70 let od vzniku Korejské strany práce, vládnoucí strany. Jak vypadaly oslavy v očích české novinářky, která patřila mezi pozvané samotnou vládnoucí stranou? Kde a za jakých podmínek se mohli novináři pohybovat? Ve videu čekají nejen odpovědi na tyto otázky, ale i další postřehy k celé akci.
Představujete si někdy, jaké by to bylo, kdybyste pracovali v televizi? Je to kariéra, po které mnoho dětí touží. Děti provázeli špičkoví televizní profesionálové a každý úspěch předcházelo hodně perných chvilek. Ondřej chtěl moderovat prestižní Události. Pavlu lákala práce reportérky. Honza se zase zajímal o kameru. Jakub o práci ve střižně. Pepa už znakovou řeč trochu uměl, když si to zkusil v kabině tlumočníka. Komentovat hokejový zápas si zkusila Kristýna a Petra vyzkoušela předpověď počasí. Všichni zjistili, že to není právě jednoduchá práce.
Úspěšní lidé chybují ve svém životě nejvíce. Ale žáci ve škole mají často pocit, že největší hodnotu má správná odpověď. Proč vést žáky k tomu, aby pro ně byla chyba kamarád, a ne nepřítel? To vysvětluje Amy Edmondson, profesorka leadershipu a managementu z Harvard Business School. Dozvíte se také, jakou roli ve vztahu k chybám by měli hrát rodiče.
Seznámení s dopravní značkou „Práce na silnici“. Připomenutí rozdílu mezi informativní dopravní značkou a zákazovou dopravní značkou. Součástí je také vysvětlení, jak vypadá přejezd pro kola, a názorná ukázka, jak správně přejít na druhou stranu.
Zažili jste ten pocit, když jste pro své dítě neměli po ruce odpověď? Ukážeme vám svět dětskýma očima a odpovíme: Proč chodí máma do práce?
Bratři trapisté z kláštera v Novém Dvoře pomáhají v roce 2001 založit občanské sdružení na pomoc romské komunitě v Dobré Vodě u Toužimi. Jak to, že projekt v Dobré Vodě funguje? Zásadní je dobrá spolupráce občanského sdružení s místní komunitou. Jako první museli místní zlomit klasické předsudky, které mezi lidmi o Romech panují. Pak přišly na řadu přání a sny a také sebevědomí a sebehodnota místních mužů, žen a dětí. Ti poté uvěřili, že mají nápady, schopnosti, sílu a moc věci měnit. Doplnit si vzdělání, udělat si rekvalifikaci, postavit se na své vlastní nohy. Video je součástí metodik pro výuku globálních rozvojových témat. Lekce včetně pracovních listů pro žáky připravuje Národní pedagogický institut ČR ve spolupráci s Českou televizí v rámci projektu Virtuální škola (www.npi.cz/virtualniskola).
Katar se při přípravách světového šampionátu ve fotbale ocitl v roce 2013 pod palbou kritiky světových médií, že zahraniční dělníky zneužívá při stavbě stadionu. Dělníci nedostávali měsíce svůj plat, bydleli v přeplněných ubytovnách často bez elektřiny, s přetékajícími odpady a záchody. Této praxi se říká kafala, podle ní nemůže dělník opustit práci ani vycestovat bez souhlasu svého šéfa. Pořadatelé se ale brání, že podmínky práce zákonnými úpravami zlepšili. Situaci komentuje geografka Eva Janská.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 3. ročníku vést rozhovor a orientovat se v textu. Řekneme si, jaké náležitosti by měl mít telefonní rozhovor. Jak budeme komunikovat s někým, koho známe? Dokážeme vést rozhovor třeba s paní knihovnicí a poprosit ji o prodloužení výpůjční lhůty knih? Zjistíme, jak se zachovat, pokud najdeme například zraněné ptáče.
Ukázka přináší výpověď Jaromíra Ulče, jednoho z důstojníků rozvědky. Ulč velmi výstižně, reálně a věrohodně ukazuje formy, které StB používala k diskreditaci nepohodlných osob nebo k získávání informací. Svoji práci s odstupem nehodnotní jako nemorální. Ve vzpomínce jasně proklamuje, že šlo o „normální metody práce”.
Jak dát do souvislosti údaje o biochemických procesech v buňce se strukturami pozorovanými v mikroskopu? Jak zachytit přepis genu z DNA? Pomocí fluorescenčního mikroskopu a fluorescenčních značek dostaneme odpověď na otázku, jak se buňky přemisťují, dělí a komunikují. Stačí sledovat jejich pohyb.
Stále více lidí volí pro dojíždění za prací nebo studiem místo auta nebo autobusu vlak. Příměstské vlakové linky mezi Prahou a Středočeským krajem denně využívají desítky tisíc lidí. Cestující k tomu vedou často přetížené silnice, ale i čím dál větší nabídka vlakových spojů příměstské pražské integrované dopravy (PID). Se zájmem cestujících přibývá ale také problémů s nedostatkem spojů i kapacit tratí.
Reportérka ČT Barbora Háková Žítková se připravuje na natáčení a vyjíždí do terénu dělat rozhovory. Co všechno ke své práci potřebuje? A jak správně postupovat při natáčení reportáže? Video vzniklo v rámci soutěže Reportéři na startu.
13 096
734
4 430
1 226
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
