Víme, že rostliny potřebují ke svému životu vodu. Pijí jako lidé? Jednoduchý pokus s obarvením karafiátu nám ukáže, jak voda putuje rostlinou. Potřebujeme vodu, bílý karafiát a barevný inkoust nebo potravinářské barvy. A víte, který spisovatel se jmenoval stejně jako naše dnešní květina?
Která kapalina má nejvyšší viskozitu? Džus, sprchový gel nebo stolní olej? Nejvyšší viskozitu má sprchový gel. Tekutiny, jejichž molekuly mají velké vnitřní tření, jsou velmi viskózní a to znamená, že tečou pomaleji. Ověřili jsme to pokusem.
V pokusu porovnáme tři směsi plynů: vzduch, vydechovaný vzduch z plic a oxid uhličitý připravený reakcí octa a kypřícího prášku. Každý z plynů vpravíme do sklenice s připraveným flavinovým indikátorem pH z červeného zelí. Vysoká koncentrace oxidu uhličitého vytvoří kyselý roztok, který se projeví zbarvením indikátoru do červena. Oxid uhličitý je rozpustný ve vodě, která se nachází v mracích, což vysvětluje vznik kyselých dešťů.
Tělesa si mohou vzájemnými nárazy hybnost předávat. O tom se přesvědčíme na pokusu s mincemi. Součet hybností v izolované soustavě se nemění. Zákon zachování hybnosti si dokážeme prostřednictvím pokusu s modelem rakety.
Co je to paranitroanilin? Je to chemická látka, která při vyšší teplotě reaguje s koncentrovanou kyselinou sírovou. Reakce probíhá velice bouřlivě a vzniká napěněná forma čistého grafitu.
Světlo patří k základním podmínkám pro život. Dnešním pokusem si ukážeme, jak rostliny dokážou za světlem putovat. Potřebujete upravenou papírovou krabici podle návodu, misku se zeminou a hrách. Přejeme vám, abyste si cestu za světlem dokázali vždycky najít také.
Pokud roztavené sklo kápneme do studené vody, jeho povrch se prudce zchladí, i když střed zůstává déle tekutý a má tendenci se smršťovat. Ale kapka se už nemůže zmenšit, protože ji drží vnější skořápka zchladlého skla. Výsledkem je obrovské vnitřní napětí. Pokud se kousek rozbije, uvolní se tolik energie, aby se rozbila i další část.
Ukázka představuje pokus, jehož výsledkem jsou tzv. píseční hadi. Směs cukru s jedlou sodou se položí na písek politý lihem, který zapálíme. Teplem se jedlá soda rozkládá a vzniká oxid uhličitý. Cukr karamelizuje a vznikající oxid uhličitý jej vyplňuje a hmota roste.
Chcete znát tajemství lightsticku? Chcete se dozvědět, jak kriminalista odhalí krev? Jednoduché vysvětlení nabízí proces chemiluminiscence. Je to chemická reakce, při níž se uvolňuje pouze světlo, žádné teplo. Michael Londesborough nám tuto reakci ukáže. Smíchá hydroxid sodný s luminolem, přidá malé množství rozpouštědla DMSO a modré světlo je tu.
Co se stane, když lžičku s cukrem budeme zahřívat nad kahanem? Cukr po chvíli začíná hnědnout, protože probíhá jeho oxidace, kterou v potravinářství nazýváme karamelizace.
Čím elektřina prochází a čím nikoliv? To nám ukáže pokus s elektrickými obvody. Aby obvodem procházel proud a žárovka se rozsvítila, musí být uzavřený a připojený ke zdroji napětí. Přítomnost izolantu, tedy plastové misky, dřevěné vařečky nebo porcelánového talíře způsobí přerušení obvodu. Podívejte se sami.
Pokus, ve kterém jsou dva kotouče s rozdílně rozdělenou hmotností puštěny z rampy. Druhého okraje dosáhne dříve kotouč, který má hmotu soustředěnou blíže k ose otáčení. Proto krasobruslařky při piruetě připaží. Prostřednictvím videa se žáci seznámí s momentem setrvačnosti.
13 279
747
4 556
1 244
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
