Národní divadlo nastudovalo u nás nepříliš známou Molièrovu bláznivou komedii Pán z Prasečkova s Václavem Postráneckým v hlavní roli vesničana, který si koupí šlechtický a právnický titul, aby vylepšil své společenské postavení. Zatímco ve Francii patří mezi oblíbené komedie, u nás se moc nehraje, přestože je plná hereckých příležitostí.
Prohlédneme si nejvyšší vodopád na české straně Šumavy, Bílou strž, dosahující celkové výšky 13 metrů. Leží v kaňonu Bílého potoka v nadmořské výšce 940 metrů a uzavírá stejnojmennou rokli, která je národní přírodní rezervací. Přímo nad vodopádem se nachází vyhlídka, ze které je možné pozorovat tuto působivou přírodní scenérii.
V devatenáctém století hledali obrozenci, literáti i někteří čeští politikové alternativní národní program k naší existenci v habsburském Rakousku. Začali snít o slovanském bratrství a nechali se unést zidealizovanou představou o Rusku. Po několika cestách literátů (Karel Havlíček Borovský, František Palacký) a politiků (František Ladislav Rieger) do Moskvy a Petrohradu dostaly jejich představy o ideálních slovanských vztazích povážlivé trhliny. O romantismu, slovanství, rusofilství a vlivu Ruska na pozdější formování československého státu debatují společně s moderátorem rusista Libor Dvořák, literární historik Martin C. Putna a historik Vratislav Doubek.
Určování času má dlouhou historii. Už dávno před vynálezem mechanických hodin si lidé s měřením času uměli poradit pomocí různých typů přístrojů. O slunečních nebo přesýpacích hodinách slyšel asi každý, ale co takové hodiny vodní nebo ohňové? V Národním technickém muzeu se můžeme s podobnými zajímavostmi seznámit.
Tak, jako po roce 1918 hledala svoji identitu nově vzniklá Československá republika, vytvářela si ji i nově vzniklá národní křesťanská církev, která od ledna roku 1920 nese ve svém názvu přídomek československá. Jak se její étos proměňoval v průběhu 20. století a jaký je v současnosti?
Národní divadlo moravskoslezské uvádí u příležitosti třicátého výročí sametové revoluce divadelní hru Václava Havla Odcházení. Tu napsal Havel tři roky poté, co opustil post prezidenta republiky. Pro režiséra inscenace Vojtěcha Štěpánka není hra pouze divadelní autobiografií autora, ale jde v ní především o střídání epoch: přicházení a odcházení. A to je vždy bezesporu zkouškou charakteru.
Seznámení se severní Aljaškou – její historie, obyvatelstvo, povrch, podnebí, fauna, flora, průmysl, doprava a národní parky.
„Cestička k domovu známě se vine, v daleké Africe jsou cesty jiné.“ Jedna vede pouští, jiná vlhkým pralesem. Společné mají to, že jsou všechny hodně dlouhé. V národních parcích se vám často stane, že se na takové cestě objeví slon či lev. Platí zde pravidlo, že zvířata mají vždycky přednost. Cesta vás může zavést také k nejstarší rostlině na světě jménem cykas. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Alena Mornštajnová patří k vrcholným představitelkám současné české literatury. Její tvorbu charakterizují ukázky z románů Slepá mapa, Hotýlek, Hana, Tiché roky a Listopád, ale také literární vědec Miroslav Balaštík a kritik Radim Kopáč. O okolnostech vlastní tvorby pak v rozhovoru hovoří sama autorka, pozornost je věnována také dramatizaci románu Hana Národním divadlem v Brně v režii Martina Glasera.
Po vzniku Charty 77 následovala ze strany komunistického režimu odvetná kampaň. Propaganda, která se denně odehrávala především na stránkách Rudého práva, ještě nabrala na agresivitě a intenzitě. Hromadná podpisová akce Anticharty v Národním divadle zdaleka nebyla jediným obludným nápadem komunistů v roce 1977, ale stala se nejznámějším. Desítky oblíbených umělců nahnaných do pasti, bez odvahy se vzepřít. Lze je za to soudit?
Koněprusy jsou zajímavým místem nejen z hlediska historických památek, ale také geologické minulosti. Po průzkumu vesnice a jejího blízkého okolí se vydáme po naučné stezce Zlatý kůň, která je národní přírodní památkou i evropsky významnou lokalitou a dodnes zde můžeme poměrně snadno nalézt zkameněliny mořských živočichů. A co ještě?
Předmětem ochrany CHKO Lužické hory je rozmanitá krajina pískovcových skalních měst a znělcových, trachytových a čedičových kuželů. Mezi nejzajímavější útvary této oblasti patří pískovcové Sloní kameny (někdy zvané také Bílé kameny) a čedičové kamenné varhany Zlatý vrch. Čedičové sloupce Zlatého vrchu, který je národní přírodní památkou, mají téměř 30 metrů a jsou i vyšší než známější Panská skála u Kamenického Šenova.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
