Střet buddhismu a konfucianismu

Buddhismus se do Číny dostal z Indie a střední Asie po hedvábné stezce. V době krize konfuciánství aspiroval na úlohu státního náboženství, byl systematizován, postátněn a přijal do sebe konfuciánské prvky. Indický buddhismus se ale s domácím učením Konfuciovým moc nesžil. Proč?

Ideál ušlechtilého člověka v konfucianismu

Konfucius učil šesti druhům umění, kam patřilo čtení, psaní, počítání, jízda na voze, lukostřelba, hudba a rituály. Neučil je však pro vědomosti samé, ale vedl své studenty k tomu, aby našli něco, co vědomosti přesahuje. Tím by měl být ideál ušlechtilého člověka.

Posvátná hora Tchaj-šan

Tchaj-šan je posvátná hora v Číně a je místem, kde se setkávají věřící různých náboženství: buddhismu, taoismu a konfucianismu. Všechna náboženství budovala na hoře své svatyně. Jejich rituály se prolínají či dotýkají. Věřící hoře vyznávají úctu a obětují zde peníze a symbolické rituální předměty. Do koruny stromů věší svá přání a pevnost smlouvy a přátelství stvrzují visacími zámky.

Konfuciovo učení

Konfuciovo učení je nám známo díky jeho následovníkům a žákům. Stojí na třech pilířích: lidskost, učení se a rituály. Na Konfuciových myšlenkách stála organizace celé čínské společnosti, v jejímž čele stál císař. To nejdůležitější na Konfuciově pojetí vlády je rituální soulad, harmonizace mezilidských vztahů. Mnoho čínských panovníků se jím nechalo inspirovat při svém vládnutí, obřadech i organizaci. Konfucianismus je učením o společnosti, o postavení člověka ve společnosti a vztahu člověka k moci.

Život a vliv Konfucia

Život mistra Konfucia byl poznamenán putováním, spory panovníků a i přesto, že jeho rady byly žádané, neobsadil žádnou funkci. Byl významným učitelem, své učení šířil po staročínských státech. Jeho odkaz je živý dodnes.

Konfuciův vliv na státní správu

Konfuciovo učení se stalo první a nejstarší státotvornou ideologií; ovlivnilo státní správu i hierarchii státní moci. Panovník představoval nejvyšší světskou moc a jeho posláním bylo zajistit blahobyt a hájit zájmy lidu, jehož vůle byla ztotožňována s vůlí nebes (nejvyšší duchovní moc). Pokud to nedokázal, lid měl povolení k jeho sesazení.