Spisovatel Pavel Kohout vytvořil osobní obraz 20. století ze svých vzpomínek. Vypráví o osudu Československa během druhé světové války, který vnímal jako selhání kapitalismu a západních demokracií, i o tom, kdo jako první četl jeho verše. Ten samý člověk byl pak popraven po atentátu na Heydricha, neboť se staral o parašutisty atentátníky. Jmenoval se Vladimír Petřek. Ten byl nejen pravoslavným knězem, ale i patriotem, který viděl jedinou naši naději ve spojenectví ve Sověty a tím předurčil Kohoutovo budoucí politické směřování.
Události kolem listopadu 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Významným okamžikem sametové revoluce bylo údajné úmrtí studenta Šmída při policejním zásahu na Národní třídě. Rozšíření této informace působilo jako rozbuška, která spustila revoluční vlnu. Ukázalo se však, že roli mrtvého studenta sehrál agent StB Ludvík Zifčák. Kdo ho úkoloval a do jaké míry bylo vše připraveno, na to stále neexistuje jednotný názor.
Po připojení dalších desítek obcí k Praze roku 1922 přestala stávající pražská zařízení sociální péče kapacitně dostačovat. Politik Petr Zenkl přišel s nápadem na vybudování centrální instituce a roku 1928 byly slavnostně otevřeny tak zvané Masarykovy domovy. Pavilony poskytovaly především sociální péči pro staré osoby, částečně ale i pro invalidy a děti. Za druhé světové války se zařízení přeměnilo v nemocnici a k původnímu účelu už se nevrátilo. Dnes v areálu sídlí Thomayerova nemocnice.
Druhá světová válka znamenala pro Velkou Británii velké trauma a zvýšila pocit sociální soudržnosti. V roce 1942 publikoval lord William Beveridge zprávu, jejímž hlavním sdělením bylo, že všem britským občanům bude po válce umožněn důstojný život oproštěný od pěti definovaných sociálních zel. Beveridge navrhoval kromě sociálního pojištění například zavést minimální jednotnou penzi pro všechny nebo vytvořit systém národní zdravotní služby. Obojí funguje dodnes.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Na konci 80. let vládla neutěšená situace ve všech zemích východního bloku: stagnace ekonomiky, technická zaostalost, snížení mezinárodního vlivu a pošlapávání občanských práv a svobod. Vše směřovalo ke krachu komunistického režimu. Celý rok 1989 byl v Československu bouřlivý a vyvrcholil listopadovou revolucí. Ještě dříve však společenské změny proběhly v Polsku, Maďarsku a Německu.
V 90. letech probíhala série válečných konfliktů na území bývalé Jugoslávie a ani vojáci československé armády na této zahraniční misi nechyběli. Generál Petr Pavel přibližuje pozadí bojů mezi chorvatskou a srbskou stranou a popisuje akci, do níž byl osobně nasazen. Šlo o evakuaci 53 francouzských vojáků, kteří se ocitli na ostřelovaném stanovišti v zóně bojů. Přes různé nebezpečné situace skončila akce úspěšně a české jednotce se dostalo nebývalého poděkování.
Události kolem listopadu 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Nově založené hnutí Občanské fórum mělo za úkol komunikovat s mocí. Mnohým je ale nepochopitelné, proč režim nezakročil, a proto tvrdí, že Václav Havel jakožto vedoucí postava revoluce měl s komunisty dohodu a jen díky ní se režim zhroutil. V každém případě je Havlovou zásluhou, že předání moci bylo pokojné. Heslem „nejsme jako oni“ v podstatě zajistil, aby ve společnosti nezavládla touha po odvetě a lynčování, kterého se komunisté báli.
U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Během komunistického převratu, v únoru 1948, byl pochod studentů na Pražský hrad jediným veřejným vyjádřením protestu proti nastupující totalitě. Mnohatisícový dav vysokoškoláků, kteří přišli podpořit prezidenta Beneše a demokratické hodnoty, byl na Hradčanském náměstí a v Nerudově ulici zastaven policií a poté násilně rozehnán.
U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Tím nejvýznamnějším protestem byla asi demonstrace uspořádaná 17. listopadu 1989. Ačkoli občanské nepokoje probíhaly ve společnosti po celý rok, od tzv. Palachova týdne, byla to právě tato studentská akce, která přerostla v sametovou revoluci a vedla k pádu komunistického režimu. Po 40 letech totality se tak stalo Československo demokratickou zemí.
28. říjen je náš nejvýznamnější státní svátek. V pietním aktu u příležitosti oslav 99. výročí vzniku samostatného Československa u Národního památníku na pražském Vítkově prezident Miloš Zeman a veřejní činitelé položili věnce u hrobu neznámého vojína a uctili tak památku bojovníků za existenci Československa.
Listopadové události 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Asi nejvíc jich koluje kolem samotné demonstrace 17. listopadu. Stále tak zůstávají nevyjasněny některé otázky, např. jestli byla revoluce předem připravena, zda byl dav studentů cíleně manipulován, nebo kdo dal rozkaz k zákroku na Národní třídě, při němž bylo zraněno několik set lidí. Pozdější vyšetřování nic neobjasnilo, protože záznamy a nahrávky se ztratily a s důkazy bylo manipulováno.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Ikonou sametové revoluce se stal Václav Havel. Byl přirozeným lídrem a především morální autoritou, jeho osobnost měla navíc nevídaný mezinárodní přesah. Ani on se ale nevyvaroval omylů, chybná byla např. jeho představa nepolitické politiky. Občanská společnost však bohužel nemůže nahradit svobodnou soutěž politických stran. První svobodné volby v roce 1990 pak naznačily směr, kterým se bude země ubírat.
13 129
738
4 476
1 230
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
