Pokud se někdo zajímá o život venkovských obyvatel v předmoderní době, má k dispozici celou řadu archivních pramenů. Jejich praktické využívání se ale nemusí týkat jen odborníků: v současnosti se stala velmi oblíbenou činností amatérská genealogie. Lidé se zajímají o své předky, o rodinnou historii a sestavují vlastní rodokmeny. V ukázce se dozvíte, jaké písemnosti jsou dosažitelné a užitečné, i jaké motivy vedou lidi k pátrání po předcích.
Luční bouda leží v nadmořské výšce 1410 m. n. m. a je nejvýše položenou horskou chatou v České republice. Její historie je neobyčejně zajímavá, horská bouda zde stála již v době třicetileté války, její účel však byl jiný než dnes. Původně se zde totiž choval dobytek, až ve druhé polovině 19. století místní zjistili, že větší užitek než z chovu dobytka mohou mít ze služeb, které poskytovali kolemjdoucím poutníkům a později turistům.
V roce 1895 založili v Mladé Boleslavi knihkupec Václav Klement a strojní zámečník Václav Laurin firmu, která vyráběla jízdní kola. Pozdější věhlas však získali především výrobou motocyklů a automobilů. V roce 1925 koupil značku Laurin & Klement plzeňský strojírenský podnik Škoda. Za téměř 130 let existence firmy se staly automobily značky Škoda světovým pojmem. Vraťme se zpět v čase a proleťme si nejvýznamnější momenty historie firmy.
Už před tisícovkami let musely děti jednoho dne nastoupit do školy. Podívejme se, co se ve starověku učilo v Mezopotámii, staré Číně, řeckých městských státech Athénách a Spartě nebo v Římské říši. Žáci se tenkrát učili psát klínovým písmem, které vyrývali do hliněných tabulek pisátkem z rákosu. Sparťanští chlapci opouštěli své rodiče již v sedmi letech, aby se školili na vojáky. Uvidíte, že vzdělávání nebývalo vždy nejveselejší.
Česká televize oslavila 70 let své existence, ale přestože už je vlastně v důchodovém věku, končit rozhodně nehodlá. Naopak se za poslední roky snažila rozšířit svůj záběr a věnovat se i mladým divákům. Například spuštěním nového televizního kanálu Déčko, který oslavil 10 let od svého vzniku a který se mimo jiné v dobách covidových karantén a uzavírání škol snažil umožnit dětem výuku prostřednictvím projektu UčíTelka.
Pražské hlavní nádraží bylo uvedeno do provozu v roce 1871. Nejprve bylo pojmenováno podle tehdejšího císaře Františka Josefa. Kromě názvu se oproti současnosti nádraží lišilo i vzhledově, v tu dobu se tam ještě nenacházela známá Fantova budova, ale na jejím místě stála nádražní budova postavená v novorenesančním stylu. Po letech muselo dojít k modernizaci nádraží, při které již byly použity návrhy architekta Josefa Fanty.
Staniční budova nádraží Moldava v Krušných horách je národní kulturní památkou. V minulosti tudy vedla cesta, která představovala důležitou obchodní spojnici. Ačkoli zatím nádraží chátrá, město v blízké době plánuje jeho rekonstrukci a obnovu železničního spojení do Německa. S místem je rovněž spjat spisovatel Adolf Branald, který zde mezi lety 1936 a 1938 pracoval jako výpravčí.
Pasáž popisuje proces s Janem Husem v Kostnici tak, jak mohl vypadat. Ukazuje jeho snahu o teologickou diskuzi a neochotu odvolat bludy, které mu byly na koncilu předloženy, což vedlo k tomu, že ho koncil jako kacíře odsoudil.
Úzkokolejná dráha z Frýdlantu do Heřmanic, také známá jako "Heřmanička" nebo "Kudlanka" je 10,5 km dlouhá trať uvedená do provozu roku 1900. Více než 75 let dráha sloužila pro osobní dopravu. Roku 1976 byla doprava na trati ukončena pro zchátralý stav železnice a nízkou obsazenost vlaků.
Představení sportovní disciplíny skoku na lyžích a seznámení s jeho největšími osobnostmi.
Určování času má dlouhou historii. Už dávno před vynálezem mechanických hodin si lidé s měřením času uměli poradit pomocí různých typů přístrojů. O slunečních nebo přesýpacích hodinách slyšel asi každý, ale co takové hodiny vodní nebo ohňové? V Národním technickém muzeu se můžeme s podobnými zajímavostmi seznámit.
V Praze, na nároží ulic Národní a Na Perštýně v tzv. Braunerově domě, se do 40. let 20. století nacházela legendární kavárna Union. Ve své době byla střediskem kulturního života a scházely se v ní samé významné osobnosti, ať už k zábavě, nebo k bouřlivým intelektuálním debatám. Mezi hosty patřili např. Alois Jirásek, Jaroslav Vrchlický, Josef Gočár nebo bratři Čapkové.
13 112
738
4 459
1 228
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
