Společně s Šimonem v pořadu Šikulové si můžete zkusit vyrobit zajímavé velikonoční vajíčko, které je zdobené s pomocí věcí, které běžně najdete v každé kuchyni. Nůžky, provázek, drátek, koření, vločky, vyfouknutá vejce, semínka, luštěniny, štětec a disperzní lepidlo. Tak pojďte tvořit s námi!
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 2. ročníku hledat matematiku kolem nás. Každý den si potřebujeme něco spočítat, počítáme tedy slovní úlohy. Vyhledáváme souvislosti a informace. S těmi můžeme dále pracovat. Dokonce si můžeme slovní úlohy i vymýšlet podle vlastních nápadů. Někdy je dobré zaznamenat si údaje, tomu říkáme zápis. Pak počítáme a nakonec dospějeme k řešení. Ukážeme si, jak na to.
Představujeme nové technologie, které mohou lidem s různými zdravotními postiženími usnadnit život. Například kamera, kterou lze připevnit na obrubu brýlí, a ona pak sama čte text nebo rozpoznává obličeje. Lidem, kteří nemohou ovládat končetiny nebo i hlas, pomáhá projekt Bazil. Rozpoznává frekvence mozkových vln a umožňuje tak ovládat elektroniku myšlenkou. Pro děti s vadou zraku je určena takzvaná hmatová kniha.
Když děti učí telka! Pojďte se společně s mladšími žáky seznámit se základními částmi lidského těla a zazpívat si oblíbenou písničku Head and shoulders. Podle zásady TPR (Total Physical Response) zapojíme pohyb a slovesa touch, wave, tickle, shake and clap. Důraz je kladen i na fráze How many… (legs) have you got? a I’ve got two… (legs).
Funkčnost inkluze neboli společného vzdělávání dětí s postiženími i bez, Čechů i cizinců, dětí s různým stupněm nadání a z různých rodinných zázemí je v poslední době námětem emotivních debat dospělých. Pedagogové upozorňují na nedostatečné proškolení učitelů ve všech oblastech specifických poruch učení a chování a na potřebu asistenta pedagoga v hodinách. A jak vše vnímají sami žáci se specifickými poruchami učení a jejich spolužáci?
Kunsthistorička a kameraman, oba se narodili v Bulharsku a stali se známými představiteli české kulturní scény. I přestože našli v Praze svůj trvalý domov a žijí tu rádi, na své rodné kořeny nezapomínají. Jak se jim v naší metropoli žije? Co mají Češi podle nich s Bulhary společného? A jak jejich odlišnost vnímají jejich děti, které se narodily v Čechách? Jsou na svou odlišnost hrdí, nebo pro ně představuje problém? Jsou hrdí na svou původní národnost?
Už před tisícovkami let musely děti jednoho dne nastoupit do školy. Podívejme se, co se ve starověku učilo v Mezopotámii, staré Číně, řeckých městských státech Athénách a Spartě nebo v Římské říši. Žáci se tenkrát učili psát klínovým písmem, které vyrývali do hliněných tabulek pisátkem z rákosu. Sparťanští chlapci opouštěli své rodiče již v sedmi letech, aby se školili na vojáky. Uvidíte, že vzdělávání nebývalo vždy nejveselejší.
Obrázky Josefa Lady zná v naší zemi snad každý. Narodil se v Hrusicích v rodině ševce a dětství prožité na vesnici je vidět v mnoha jeho dílech. Jeho osobitý malířský styl byl také ovlivněný úrazem z dětství – neviděl na jedno oko a neměl prostorové vidění. Ilustroval mnoho známých knih, např. Osudy dobrého vojáka Švejka. Děti jistě znají příběhy mluvícího kocourka Mikeše a jeho kamarádů.
Děti, které se v Česku narodily v čistě emigrantských nebo smíšených rodinách, ovládají dokonale český jazyk a jsou přizpůsobené českému prostředí. Přesto je původ jejich rodičů do určité míry determinuje. Lidé vystupující v ukázce mají kořeny ve Vietnamu, v zemích bývalého Sovětského svazu a v Indonésii. Každá ze zemí má svou vlastní kulturu a historii, a to se nutně odráží jak ve výchově, tak v postoji majoritní společnosti. Všichni se ale shodnou, že jejich domov je v České republice.
Blogerka a novinářka Sandra Kisić se vypravila s filmaři do Ugandy, aby zjistila, co dělají neziskové organizace pro zlepšení života tamních obyvatel. Jedním z nejdůležitějších projektů je rozvod vody. Díky němu už ženy a děti nemusejí chodit pro vodu na jedno jediné vzdálené místo. Nyní existuje síť stanovišť s vodními nádržemi pravidelně rozmístěnými po širokém okolí. Zároveň jsou místní muži zaučováni, aby uměli systém spravovat i po odchodu odborníků.
Když děti učí telka! Jaké velikonoční tradice v jednotlivých krajích dodržujeme, si společně s paní učitelkou Katkou a dětmi ze 4. třídy ukážeme ve velikonočním dílu. Společně si zopakujete názvy krajů ČR a dozvíte se o zajímavých tradicích, které se váží k oslavám Velikonoc. Můžete zkusit hádat, ve kterém z krajů najdete kupříkladu skleněné kraslice. Na závěr si můžete společně s dětmi zkusit vyrobit „batikované vajíčko“.
Čeští vědci na základě experimentů odhalují, že lidské reprodukční strategie jsou velmi přizpůsobivé - dokážou se přizpůsobovat novým podmínkám a aktuálnímu prostředí. Například jsou schopny zareagovat na nehostinné podmínky Tibetu stejně jako na společnost poměrné hojnosti a nadbytku, jako je ta naše. Vědci také upozorňují na problematiku investování do dětí v naší minulosti i současnosti, kdy platí jednoduchá rovnice: "Lépe je investovat více do menšího počtu dětí než méně do většího počtu."
13 316
747
4 556
1 245
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
