V komunistickém režimu existovala undergroundová komunita, kde se sdružovali lidé, kteří nechtěli žít podle diktátu státu a chtěli žít co nejvíce svobodně. Byli ovšem vždy sledováni Státní bezpečností, často obviněni z protistátní činnosti, nenašli zaměstnání apod. Režim se jich chtěl zbavit i tak, že jim nabídl vystěhování do zahraničí. Mluvíme o době, kdy cestovat do zahraničí nebylo možné bez svolení státních úřadů.
Od 1. října 1953 do 31. ledna 1954 zatkla StB údajně 728 členů 87 odbojových skupin. Není ovšem jasné, nakolik si jejich existenci sama vymyslela. Jedna z mnoha skutečně existujících skupin tzv. třetího odboje se pojmenovala Černý lev 777. Na začátku se tři mladíci rozhodli škodit režimu sabotážními akcemi. Vyhodili např. do vzduchu sekretariát OV KSČ v Sedlčanech. Při další akci – výbuchu sekretariátu OV KSČ v Milevsku – byl ale zabit hlídač. Poté se skupina odmlčela a byla prozrazena až v roce 1955, kdy byli její hlavní členové ve veřejném monstrprocesu odsouzeni k trestu smrti. Jak jinak by režim zastrašil své odpůrce.
O jednom z posledních žijících příslušníků 311. bombardovací perutě RAF, Otakaru Černém, vyšla v roce 2008 životopisná kniha Útěkář. Za svého života totiž utíkal mnohokrát. V srpnu 1939 do Francie. Po pádu Francie do Anglie, kde vstoupil do RAF. V roce 1941 havaroval nad Nizozemskem a padl do zajetí. Z tábora utekl, ale byl chycen a znovu skončil v zajetí. Z tábora Stalag Luft III. v březnu 1944 se měl dostat tunelem při největším útěku spojeneckých letců za druhé světové války. Byl ale prozrazen a 50 důstojníků bylo popraveno. Poslední útěk přišel po válce. V dubnu 1948 byl propuštěn z armády a následně odsouzen ve vykonstruovaném procesu na 3 roky těžkého žaláře. V květnu 1949 se po útěku dostal se do americké okupační zóny v Německu. Vrátil se do Anglie a opět vstoupil do služeb RAF.
Vstup vojsk Varšavské smlouvy na území svrchovaného Československa v srpnu 1968 potřeboval následně nějaké právní podložení. Tím se stala smlouva o dočasném pobytu sovětských vojsk z října 1968. V tehdejším parlamentu hlasovala proti pouze čtveřice statečných. Dvě poslankyně a dva poslanci. Co jejich gesto v realitě okupované země znamenalo?
S výstavbou přehrad na Vltavě ve 20. století došlo k zániku řady obcí. Stát musel proto řešit otázku náhradního bydlení pro ty, jejichž dosavadní dům se nacházel v oblasti, která byla zaplavena. Při poválečné výstavbě Vltavské kaskády byly lidem nabízeny dvě možnosti: buď dostali finanční náhradu, nebo si nechali dům od státu postavit. To však mělo své ale…
Jméno československého epidemiologa Karla Rašky je dnes laické veřejnosti vesměs neznámé. Kromě nasazení vlastního života při epidemii skvrnitého tyfu v Terezíně v roce 1945 proslul zejména jako jedna z klíčových osobností, která stála u vymýcení pravých neštovic ve světě. V roce 1968 odsoudil sovětskou okupaci Československa a reakce komunistů na sebe nenechala dlouho čekat. Jméno Karla Rašky upadlo v zapomnění. Neprávem, ale přesto.
Svou kritikou a snahou o nápravu zlořádů své doby se tento jihočeský zeman vřadil mezi předchůdce Jana Husa či Petra Chelčického. Tomáš Štítný ze Štítného byl prvním, kdo psal o náboženských otázkách česky. Ukázka přináší stručné shrnutí Štítného nábožensky orientované literární činnosti.
O českém exilu v 17. století hovoří dva historikové. Antoním Kostlán shrnuje obecně proces pobělohorského exilu a jeho dopady, Vladimír Urbánek popisuje Komenského exilové putování Evropou. Vyjádření obou historiků bylo součástí Historického magazínu zaměřeného na osobnost našeho nejznámějšího exulanta, který většinu svých významných prací sepsal v cizině.
Pořad popisuje přípravu Konstantina a Metoděje na misi na Moravu a tvorbu prvního slovanského písma – hlaholice. Ukazuje také osobnost knížete Rastislava a jeho napjatý vztah s franckými duchovními.
Od padesátých let byli katolíci tvrdě pronásledováni. Při tzv. akci K byly obsazeny a vyklizeny mužské kláštery, při akci Ř ženské kláštery. Bratři a sestry všech řádů byli svezeni do internačních táborů a centralizačních středisek. Muže často čekalo vězení nebo umístění k PTP a svoji dosavadní činnost už vykonávat nemohli. Osud žen byl v tomto směru trochu jiný, protože se veřejně neangažovaly a navíc často působily v oborech, kde za ně nebyla náhrada.
Na konci roku 1946 byl Josef Beran jmenován pražským arcibiskupem. Po únorovém převratu odmítl komunistický nátlak na katolickou církev. Po provokaci při mši v katedrále sv. Víta v roce 1949 byl internován Státní bezpečností a v internaci zůstal až do roku 1963.
Po atentátu na Reinharda Heydricha se sedm parašutistů uchýlilo do krypty kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Jejich úkryt byla prozrazen a jednotky SS a pražského gestapa kostel obklíčily. Úkryt zde výsadkáři našli díky pravoslavným duchovním – Vladimírovi Petřekovi a Václavovi Čiklovi. Ti byli zapojeni do odboje již od začátku okupace. Zachránili například život mnoha Židům, kterým vydávali křestní listy.
13 386
749
4 561
1 255
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
