Pořad formou scének, skečů, fiktivních rozhovorů a reportáží zachycuje příběh z Velké Moravy, kam v 9. století přišli dva bratři z řecké Soluně, Konstantin a Metoděj. S nimi jsou spojeny nejen základy křesťanství, ale i písmo a jazyk Slovanů.
Pořad formou scének, skečů, fiktivních rozhovorů a reportáží zachycuje osudy a dobu českého krále Václava IV. Syn krále Karla IV. měl všechny předpoklady stát se úspěšným pokračovatelem svého otce, ale morová rána a papežské schizma z idylického vládnutí stvořily dobu s výzvami, kterým král nedokázal úspěšně čelit.
Pasáž ukazuje roli II. sjezdu československých spisovatelů v době tání po XX. sjezdu KSSS a přináší kritické referáty spisovatelů Hrubína a Seiferta.
Příběh třetího odboje, skupiny kolem bratří Mašínů, je známý jako žádný jiný. Názory na jejich způsob boje s komunismem rozdělují českou společnost na dva tábory. Pro někoho jsou vrazi, pro někoho hrdinové. Jeden z nich, Josef Mašín, mluví o akcích skupiny a o tom, jak došlo k oněm tragickým událostem, kdy za sebou nechávali mrtvé.
Novinářka a senátorka Františka Plamínková je dnes málo připomínaná postava českého emancipačního hnutí, přitom právě jí vděčíme mimo jiné za prosazení volebního práva žen a za změnu řady zákonů, které změnily postavení žen v do té doby patriarchální společnosti. V době, kdy byla žena určená výhradně k tomu být matkou a manželkou, se stala političkou světového kalibru a svůj osobní život obětovala zásadním změnám ve společnosti. Teprve po vypuknutí první světové války, díky nedostatku mužů ve veřejném životě, vzniklo místo pro uplatnění žen. V nově vzniklém Československu získávají následně ženy volební právo, což byl revoluční krok, který iniciovala právě Plamínková. Následně se zasazovala, aby rovnost na papíře platila i praxi.
Tisíce osob spjatých s dnešním územím České republiky prošly tábory známými jako gulagy v Sovětském svazu. Jak se dostaly na jeho území? A proč skončily v represivních složkách? Podívejte se na stručné vysvětlení historiků.
Předkolumbovská Amerika, to nejsou jen všeobecně známí Mayové a Inkové. K významným civilizacím patří i Anasaziové. Jejich kultura se rozvíjela na jihozápadě dnešních USA (Nové Mexiko, Arizona, Colorado, Utah). Do dnešních dnů se tu po nich dochovalo množství památek, takzvaných puebel. Co přesně to znamená?
Politické procesy, typické pro komunistický režim, probíhaly už před únorem 1948 a pokračovaly v určité podobě až do pádu komunismu. Nejznámější jsou ale procesy z 50. let, které byly často zinscenované, vyznačovaly se neúměrně přísnými tresty a často i popravami. Jejich účelem bylo zastrašení společnosti a likvidace politických konkurentů či tzv. nepřátel lidu. Totalitní režim se o procesy přímo opíral. Vzorem v této činnosti byl režimu Sovětský svaz, kde Stalin během 30. let prováděl masové politické čistky. Politické represe však probíhaly i na regionální úrovni a tresty bývaly někdy udělovány i bez soudů.
V devatenáctém století hledali obrozenci, literáti i někteří čeští politikové alternativní národní program k naší existenci v habsburském Rakousku. Začali snít o slovanském bratrství a nechali se unést zidealizovanou představou o Rusku. Po několika cestách literátů (Karel Havlíček Borovský, František Palacký) a politiků (František Ladislav Rieger) do Moskvy a Petrohradu dostaly jejich představy o ideálních slovanských vztazích povážlivé trhliny. O romantismu, slovanství, rusofilství a vlivu Ruska na pozdější formování československého státu debatují společně s moderátorem rusista Libor Dvořák, literární historik Martin C. Putna a historik Vratislav Doubek.
Taneční pořádky jsou zajímavým historickým pramenem. Malé knížečky, které vlastnily všechny tanečnice, dnes podávají svědectví o dobovém repertoáru a jejich proměnách, o průběhu plesů a tanečních zábav. Atraktivní bývá i vzhled tanečních pořádků, který často prostřednictvím tvaru zohledňoval, jaký spolek nebo instituce ples pořádá.
V březnu 2023 uplynulo přesně 50 let od doby, kdy se z Vietnamu stáhly poslední americké bojové jednotky. Odchodem vojáků skončilo přímé americké zapojení do konfliktu. Ten ale trval ještě další dva roky. O válečném traumatu vietnamské války a o tom, jak neúspěch ve Vietnamu ovlivnil zahraniční politiku USA, hovoří amerikanista Kryštof Kozák.
Literární tvorba spisovatele a historika Zikmunda Wintera zůstává dodnes pozoruhodnou zejména svým důrazem na historickou tematiku, která byla založená na široké pramenné základně. Kterým tématům se Winter věnoval ve své literární činnosti? To objasní historici a literární vědci v pořadu Historie.cs.
13 369
749
4 559
1 255
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
