V červnu roku 1951 bylo více než 77 000 úředníků převedeno do průmyslové výroby. O ideologických i praktických důvodech tzv. Akce 77 tisíc do výroby hovoří historici Zdeněk Jirásek a Michal Pehr. Jednalo se o velkou poptávku po pracovních silách v průmyslu, zároveň zde byla patrná snaha komunistického režimu rozbít úřednickou třídu a zařadit ji mezi pracující lid.
Varšavský pakt vznikl v reakci na vznik NATO v roce 1955, a to jako spojenecká organizace armád osmi zemí východního bloku. Největší operací vojsk Varšavské smlouvy byla okupace Československa v roce 1968. I předchozí společná cvičení členů paktu na našem území měla zabránit nechtěnému politickému vývoji. Varšavská smlouva zanikla po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.
Ideologicky silně zabarvená ukázka ukazuje proces s bývalým statkářem Královským, který byl odsouzen za sabotáž, podvod a zneužití lidového družstva. Snažil se totiž vyhnout povinným vysokým dodávkám potravin, které museli plnit všichni zemědělci, ale které byly tak vysoké, že je plnit nešlo.
Dobová reportáž z prvního celostátního sjezdu družstevníků, který se konal v roce 1953 v Praze. Zúčastnilo se ho více než 5000 zemědělců, kteří zde jednomyslně schválili družstevní stanovy. Násilná kolektivizace venkova pokračovala ještě dlouhá léta.
Ideologicky zabarvená dobová ukázka popisuje práci příslušníků Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti. Pohraničníci chránili zejména západní území českého pohraničí a měli ze zákona povoleno použít zbraň. Na toto území neměl nikdo jiný přístup. Dobová reportáž líčí příslušníky stráže jako hrdiny.
Národnostní složení českého pohraničního území výrazně ovlivnily dvě dohody. Nejprve v roce 1938 Mnichovská dohoda a posléze v roce 1946 Postupimská dohoda. Nejdříve museli odejít Češi, poté Němci. Zásadním způsobem se tak změnilo národnostní složení českého pohraničí.
V únoru 1948 svůj nesouhlas s probíhajícím politickým zvratem v zemi vyjádřili pouze studenti, kteří uspořádali pochod směřující na Hrad. Represe protestujících přišla okamžitě, na Hradě už ale bylo rozhodnuto.
O osobnosti a životních osudech profesorky Růženy Vackové, pronásledované komunistickým režimem, hovoří spisovatelka Milena Štráfeldová. Růžena Vacková byla profesí archeoložka. V době druhé světové války se zapojila do odboje. Během únorové krize podporovala Edvarda Beneše. Pro režim byla svými postoji nepohodlná a nakonec byla odsouzena ve vykonstruovaném procesu.
Dne 14. března 1953 zemřel prezident Klement Gottwald. Stalo se tak několik dní po jeho návratu z pohřbu Stalina. Podívejte se, jak jeho úmrtí zpracovala dobová propaganda.
Zhlédněte oznámení demise nekomunistických ministrů v dobovém zpravodajství z roku 1948. Den 25. únor 1948 je u nás známý jako Vítězný únor. Vůle lidu zvítězila a přinesla velké ovace, které předznamenaly nástup diktatury a velké množství zničených osudů a zmařených životů. Jaké jsou počty obětí komunistického režimu?
Po smrti Klementa Gottwalda bylo rozhodnuto o zachování jeho těla a umístění do mauzolea na pražském Vítkově. Dodnes není jisté, zda bylo tělo v roce 1962 zpopelněno kvůli uvolnění politických poměrů, nebo kvůli zhoršujícímu se stavu těla.
Profesor Otto Wichterle už za druhé světové války přišel se svými spolupracovníky s patentem na výrobu umělého vlákna, které později dostalo jméno silon. Silonky nosila v druhé polovině 20. století snad každá žena v Československu. Světově se ale proslavil především vynálezem měkkých kontaktních čoček. Na Štědrý den roku 1961 vyrobil první stroj na čočky ze stavebnice Merkur. Pojďte si připomenout tohoto českého vědce.
13 369
749
4 559
1 255
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
