Přemýšleli jste někdy nad tím, proč má den právě 24 hodin? Odpověď je skryta v dávné historii u starověkých Egypťanů. Jejich systém ale značně zdokonalili Řekové. Roli zde hrají fáze Měsíce a samozřejmě rotace Země kolem Slunce. Ale i matematika.
Jak je starý vesmír? Pojďte si ho s Moudronosem představit. Podíváme se na Sluneční soustavu, vyrazíme mezi hvězdy a planety. Dozvíme se, jak se otáčí Země a představíme si astronauty i astronomy. Nezapomeneme ani na Měsíc. Víte, kdo tam přistál jako první?
Asi už jste slyšeli, že ozonové díry nejsou pro život na Zemi vůbec dobré. Jak se měří ozonové vrstvy, k čemu jsou dobré, co jim škodí, jak dlouho o nich víme a jak je to s ozonovými dírami dnes, zjistíte v reportáži z Wifiny.
Sluneční záření musí urazit vzdálenost 150 milionů kilometrů, než doputuje na Zemi, což trvá zhruba 8 minut. Než se však dostane světlo z nitra Slunce na jeho povrch, trvá mu to desetitisíce let. Proč je jeho cesta tak komplikovaná, uvidíme v následující reportáži.
Co je to počasí, které tři faktory ovlivňují změny počasí a jaký je rozdíl mezi počasím a podnebím? Co je to atmosférický tlak a které jsou základní atmosférické útvary? Jaká byla kdy nejnižší naměřená teplota na Zemi? Pojďte se s námi podívat do meteorologické stanice na Milešovce.
Mise satelitu Goce byla jedna z nejzajímavějších kosmických misí, do kterých se Evropská kosmická agentura kdy pustila. Satelit GOCE mapoval změny v gravitačním poli kolem Země do roku 2013. Poskytnutá data pomohla vědcům lépe pochopit mimo jiné třeba pohyby oceánu, a tím lépe pracovat s klimatickou změnou.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 3. ročníku planety sluneční soustavy. Řekněme si, které planety jsou spolu s naší planetou Zemí součástí sluneční soustavy. Na příkladu ovoce si uvědomíme jejich velikosti.
Vydejme se společně do vesmíru! Víte, odkud se berou ve vesmíru odpadky? A jak si je představujete? Můžeme tam potkat třeba kladivo? Na oběžné dráze poletují třeba i porouchané družice a rakety. Ale nebojte! Vesmírný odpad je ze Země kontrolován.
Wifina nám v tomto díle představí póly naší Země. Dozvíme se například, že severní pól leží přibližně uprostřed Severního ledového oceánu, kde je území trvale pokryté ledem. Na opačné straně Země leží jižní pól, který je také pokrytý ledem.
Po nevydařeném startu do kosmu objeví robůtek Kit celý nový vesmír pod hladinou moře a pochopí, proč se Zemi říká modrá planeta. V čem se svět pod hladinou podobá vesmíru? Jaká dobrodružství čekají na naši dvojici?
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Osud exoplanety vzdálené dva tisíce světelných let od Země může odhalit původ i osud planet v naší Sluneční soustavě. Exoplaneta se do Mléčné dráhy vetřela z jiné galaxie a blíží se konci své životní dráhy. Ukazuje tak na způsob, jakým zahyne i naše planetární soustava. Naštěstí až v daleké budoucnosti.
14 136
861
4 800
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.