Archeologie může přinášet zajímavé poznatky i k období novějších dějin. V souvislosti s československým opevněním se často hovoří o tom, že by v případě bojů nesloužilo dostatečně. Pohled archeologa specializujícího se na období 20. století však ukazuje, že tomu tak úplně není. Takzvané řopíky byly dle jeho výzkumů hustě doplněny polním opevněním, která mohla suplovat nedostavěné betonové pevnosti. Více se o výzkumu dozvíme v pořadu Historie.cs.
Dělostřelecká tvrz Hanička byla vybudována v letech 1936–1938 jako součást československého opevnění proti rozpínajícímu se hitlerovskému Německu. Opevnění, které padlo do rukou Němcům po mnichovské dohodě roku 1938, se skládalo z těžkých i lehkých objektů a dělostřeleckých tvrzí. Hanička je jednou z pěti a zároveň největší z tvrzí, které se podařilo stavebně dokončit. Za komunistického režimu byla přestavována na protiatomový kryt, který by sloužil rozvědce.
Dělostřelecká tvrz Hanička byla součástí předválečného československého opevnění. To počítalo s těžkými i lehkými vojenskými objekty, ale i s tvrzemi. Stavebně se jich do podpisu mnichovské dohody podařilo dokončit pouze pět, jednou z nich je Hanička v Orlických horách. Čím je i dnes výjimečný objekt, jehož výstavba trvala pouhých 24 měsíců?
Přestože se jedná o pohraniční pohoří, ani v Orlických, ani v Jestřebích horách paradoxně neprobíhá státní hranice po hřebeni. V obou pohořích je co objevovat. V Jestřebích horách najdeme zkamenělé dřevo, araukarit, nebo původní jasanové olšiny. V Orlických horách zase rozlehlé mokřadní louky s orchidejemi, bunkry československého opevnění nebo nesčetné drobné sakrální památky svědčící o zbožnosti zdejších horalů.
Orlické hory jsou pohoří ve východních Čechách. Sousedí s Polskem, konkrétně s polským Kladskem. Nejvyšším vrcholem je Velká Deštná (1115 m). Ikonou hor je Zemská brána, kde Divoká Orlice vstupuje na naše území. Krásné záběry z dronu nás přenesou i do národních přírodních rezervací, za lidovou architekturou, československým opevněním, k rašeliništi nebo do Neratova, zachráněného poutního místa.
Jméno Karla Lukase nepatří mezi ty známé, přitom jeho životní osudy by vydaly na román. Prošel československými legiemi, byl významnou postavou při budování pohraničního opevnění, bojoval v Africe i Evropě a na konci války dosáhl významného postu – stal se vojenským a leteckým přidělencem československé vlády v USA.
11 763
630
3 577
1 053
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
