V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno, jak se romantické myšlenky českých obrozenců odrazily v literatuře a v divadle a jakou roli sehrálo zejména kočovné divadlo v šíření vlastenectví.
V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno období národního obrození v českých zemích. Jsou zde také představeny významné osobnosti z dané doby a jejich díla.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena stavba Národního divadla v Praze včetně požáru roku 1881, který nebyl nikdy jasně vysvětlen. Dozvíte se také, kdo všechno na projektu Národního divadla spolupracoval.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen rozvoj umění v době baroka v českých zemích, včetně jeho významných osobností.
Ukázka popisuje způsoby vytyčení státních hranic v lucemburské době. Zemská hranice v této době nebyla pevná, důležitou roli při ostraze západní hranice hráli Chodové, v určitém území například i takzvaní hamerníci.
Ukázka seznamuje s tzv. manskou soustavou, která ve 14. století zaručovala běžný provoz hradu i bez přítomnosti majitele. Navíc ukazuje i některé věci běžné potřeby používané v době Karla IV.
Pořad formou scének, skečů, fiktivních rozhovorů a reportáží zachycuje osudy prvních Přemyslovců tak, jak jsou známé z Kosmovy kroniky.
Těšínsko leží v severovýchodní části České republiky. Centrem tohoto území je město Český Těšín, které vzniklo oddělením od historického města Cieszyna po první světové válce. Podívejte se na stručnou historii tohoto území.
Pasáž zachycuje důvody stavby hradu Kašperk: obrana země na západní hranici, jako strážní hrad a ochrana významné obchodní cesty, která vedla přes toto území.
Pořad se věnuje vztahu Karla IV. k víře. Ukazuje ho jako velmi zbožného člověka, který za nejvyšší moc na Zemi považoval Ježíše Krista. Vycházel přitom z odkazu sv. Václava a sv. Augustina.
Pořad popisuje situaci v Čechách po návratu Karla IV. z Francie, kdy většina královských statků byla zastavena šlechtě a Karel IV. je musel postupně vykoupit. Jako ukázka slouží osud dříve hradu, dnes zámku Zbiroh.
Pasáž zachycuje disputaci Konstantina a Metoděje u papeže Hadriána II. v Římě roku 868. Bratrům se dostalo velkolepého přijetí. Předali papeži ostatky sv. Klimenta a on uznal slovanský jazyk za bohoslužebný. Navíc zde proběhlo vysvěcení jejich žáků na kněze.
13 747
772
4 701
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
