Nedaleko Ústí nad Labem na místě bývalé těžební jámy hnědouhelného lomu Chabařovice se dnes nachází jezero Milada. Podle původních představ mělo být jezero součástí rekreační oblasti srovnatelné s Máchovým jezerem. Doposud se tak nestalo kvůli chybějící infrastruktuře. Ta nebyla vybudována zejména kvůli odlišným představám okolních obcí a státu o využití tohoto území.
Vodní dílo Nové Mlýny vzniklo těsně před rokem 1989 na místě původních vesnic a lužních lesů s cílem vytvořit zavlažovací zemědělskou síť, jež nebyla nikdy realizována. Přehrada ukazuje radikální proměnu krajiny, turisticky nešetrnou megalomanii a celkově střet společenských hodnot. Příběh Nových Mlýnů je smutnou ukázkou toho, jak se z jedné stavby stalo téměř půl století neřešitelné politikum, a představuje obraz vícegenerační prohry zastánců životního prostředí a přírodovědců ve střetu s technokratickým myšlením, a to překvapivě bez ohledu na politickou a společenskou situaci, ve které se diskuze a spory odehrávaly.
Oblíbenými místy návštěvníků Zlínského kraje jsou poutní místa, například Velehrad a Hostýn, které spojuje Cyrilometodějská poutní stezka. Návštěvníky lákají i další sakrální památky, jako například kostely v rámci projektu Otevřené brány, které zvou návštěvníky k poslechu neobyčejných příběhů. Zájem návštěvníků o bezplatné prohlídky kostelů je obrovský.
Praha je místem, kam turisté jezdí především za historií. Plánem urbanistů je ale obohatit metropoli o moderní stavby. Plánuje se ale i výstavba nových bytových čtvrtí, nový most a revitalizace vybraných lokalit. Podívejte se, co nového metropole a její Institut plánování a rozvoje chystá.
Postavit hvězdu mezi hvězdami. Tak znělo zadání pro architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla (1677–1723). Jeho výsledkem je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, nejoriginálnější příklad takzvané barokní gotiky. Kostel stojící nad Žďárem nad Sázavou obklopuje ambit, který je s centrální stavbou kompozičně propojen. Celkově nevelký centrální kostel se vymyká jakémukoliv popisu. I proto byl roku 1994 zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Haná, krajina bohatých statků, návštěvníky přivítá větrnými mlýny. Staré časy připomenou i rázovité stodoly, hanácké nářečí nebo bohatě vyšívané kroje. Podíváme se také, jak vypadala hanácká svatba. Proč tyhle dobré časy skončily?
Stav životního prostředí patřil bezprostředně po sametové revoluci mezi největší potíže, které první demokratické vlády musely řešit. V občanské společnosti zároveň kvasily nové aktivity se silnými environmentálními tématy doby: demolice Libkovic, Nové Mlýny, Temelín, Šumava, prolomení těžebních limitů v Horním Jiřetíně. Postupně však začal na síle nabírat proud ekonomického pragmatismu, který aktivity environmentálních hnutí odsuzoval jako extremistické, a ochrana životního prostředí se kvůli vládám V. Klause a M. Zemana ocitla v podobné situaci jako v předlistopadových letech.
Jak bude vypadat hlubinné úložiště jaderného odpadu v Česku? Na tuto otázku hledají vědci odpověď v dole, kde se ještě nedávno těžil uran. Poznatky z výzkumu z laboratoře v hloubce 500 metrů uplatní při tvorbě projektu hlubinného úložiště, které by mělo být vybráno ze čtyř předschválených lokalit. Ty musí splnit celou řadu bezpečnostních kritérií, jejichž zkoumáním se nyní vědci zabývají. V hloubce se ledacos, včetně betonu, chová jinak než na povrchu. Vědci musí být připraveni i na extrémní situace, které by v úložišti mohly nastat.
V roce 2007 vstoupila Česká republika spolu s dalšími osmi zeměmi Evropské unie do Schengenského prostoru. Lidé tak mohou cestovat mezi mnoha státy Evropy, aniž by byli kontrolováni na hranicích. Schengen však neusnadnil jen cestování, ale i mezinárodní obchod.
Je přechylování a užívání generického maskulina projevem neúcty k ženám? Lingvistka Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR rozebírá problematiku přechylování cizích i domácích slov a vlastních jmen.
Plánování kanálu Dunaj–Odra–Labe vzbuzuje nadšení mezi stavaři a zděšení mezi přírodovědci a ekology, kteří hovoří o degradaci životního prostředí nejen v okolí stavby. Zároveň upozorňují na negativní dopady na říční ekosystémy, například lužní lesy. V debatě se zpracovatelem studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe M. Pavlem přírodovědec Martin Rulík tyto možné dopady vysvětluje. Zpracovatel studie mu oponuje.
Vytěžit maximum hnědého uhlí bez ohledu na životní prostředí, na lidská sídla, bez ohledu na lidi samotné. Za komunistického režimu propaganda hlásala: „Lidé si spočítali, že pod domy je něco cennějšího než tohle organizované sešlé kamení“. Touto logikou padly v severních Čechách desítky vesnic a měst, vystěhovány byly desítky tisíc lidí. Jizvy na krajině, v lidských vztazích i duších se nehojí dodnes.
13 191
740
4 504
1 239
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
