Úzkokolejka z Frýdlantu do Heřmanic

Úzkokolejná dráha z Frýdlantu do Heřmanic, také známá jako "Heřmanička" nebo "Kudlanka" je 10,5 km dlouhá trať uvedená do provozu roku 1900. Více než 75 let dráha sloužila pro osobní dopravu. Roku 1976 byla doprava na trati ukončena pro zchátralý stav železnice a nízkou obsazenost vlaků.

Jindřichohradecká úzkokolejka

Prohlédneme si úzkokolejnou železnici vedoucí z Jindřichova Hradce do oblasti České Sibiře či České Kanady. Jedná se o nejstarší železnici tohoto typu v Česku, provoz byl zahájen již roku 1897. V ukázce se dozvíme informace o historii výstavby jindřichohradecké úzkokolejky a problémech provozu na dráze během 2. světové války, v poválečném období i v nedávných dobách.

Mladějovská průmyslová dráha

Úzkorozchodná průmyslová dráha v Mladějově vznikla během 1. světové války pro přepravu vytěženého materiálu. Těžba v oblasti byla ukončena v roce 1991, čímž dráha ztratila využití. Díky místním nadšencům byla železnice i původní vlaky zachovány a dnes slouží návštěvníkům přilehlého muzea.

Osoblažská úzkokolejka

Vypravíme se do Třemešné ve Slezsku, odkud jezdí vlaky do obce Osoblaha po poslední úzkorozchodné železnici provozované Českými dráhami. V letních měsících je možné na dráze potkat výletní parní lokomotivy. Ve videu nám bude představena historie trati i současný provoz.

České stopy na Zakarpatské Ukrajině

V období první republiky patřila oblast Podkarpatské Rusi Československu. Československý stát začal na tomto území s masivní obnovou infrastruktury. Dodnes jsou tu k vidění díla špičkových českých architektů jako byl třeba Josef Gočár.

Solvayovy lomy

Vydáme se do Solvayových lomů v Českém krasu, ve kterých se těžil vápenec pro výrobu sody. V období 2. světové války se zde vytěžilo ročně až 150 000 tun vápence. K dopravě vytěženého materiálu byla využívána úzkorozchodná železnice. Po vyčerpání těžby začal areál chátrat, od 90. let je snaha o jeho renovaci, nyní zde najdeme i muzeum.