Vysvětlení pojmu vlastnictví. Objasnění některých druhů vlastnictví (duševní a fyzické, osobní nebo společné) i toho, kdo všechno může být vlastníkem (osoba, stát, město, firma) a jak se vlastníkem stát.
Stručná ukázka toho, kdo je majitelem duševního vlastnictví, a zmínka o tom, že existují novodobí piráti.
Vysvětlení pojmu vlastnictví včetně jeho dělení na hmotné a duševní. Ukázka také na konkrétním příkladu vysvětluje problematiku duševních práv, pirátství a autorského práva.
Pokus o definici pojmu pirátství, které je spojené s neoprávněným užíváním cizího duševního vlastnictví. Popis institucí, které proti tomuto modernímu způsobu pirátství společnost chrání.
Vysvětlení pojmů fyzická a právnická osoba v kontextu vlastnictví. Informace o právním vymezení vlastnictví mezinárodními smlouvami o lidských právech a Listinou základních práv a svobod Ústavy České republiky
Vysvětlení pojmu autorského práva jakožto oboru právní vědy. K čemu autorské právo slouží a jakým způsobem poskytuje lidem a jejich dílům ochranu před zneužitím.
Pořad je věnován osudu české šlechty po komunistickém převratu v únoru 1948. Ukazuje, jak přišla o svůj majetek, který pak chátral, i to, v jakém stavu ho šlechta po roce 1989 dostala zpět. Příkladem je zámek Dymokury patřící Černínům.
Majetek české šlechty utrpěl ve 20. století velké škody: nejprve v důsledku nacistické správy a později kvůli znárodnění. Komunisté udělali z hradů a zámků např. sklady, archivy či vojenské objekty a naprosto je zdevastovali. Po navrácení sídel do rukou starobylých rodů jsou památky naštěstí opět obnovovány. Jak těžké to bylo a jak těžké je to dnes, můžeme vidět na příkladu zámku v Líšni.
I když se to na první pohled nemusí zdát, fenomén individuality člověka úzce souvisí s faktem, že Česko je velmocí v počtu zahradních bazénů. Jak se skrze konzumní chování snažíme ukázat svou originální identitu? A co to pro nás jakožto společnost ve výsledku znamená?
Výzkum mediální gramotnosti, který organizoval Člověk v tísni, sledoval, jaké znalosti a dovednosti pro práci s médii mají žáci 8. a 9. tříd ZŠ a SŠ. Jaká jsou hlavní zjištění výzkumu? S čím mají žáci největší problém? A naopak – co se respondentům dařilo?
Lidská společnost a komunikace se bez pravidel neobejdou. Pravidla chování jsou všude kolem nás. A na jejich utváření se podílíme my všichni. Své o tom ví i Sára a její rodina. Sára s Vojtou si s rodiči vymění role a děti se tak na jeden den stanou hlavou rodiny. Jak v této zkoušce Sára s Vojtou obstojí a co všechno se jim při určování pravidel domácnosti přihodí?
Po druhé světové válce byla realizována tzv. druhá pozemková reforma, kdy téměř 3 miliony hektarů půdy změnily vlastníka. Zároveň bylo omezeno soukromé vlastnictví půdy na 50 hektarů. Jednalo se především o půdu v pohraničí, kam ovšem nepřicházeli zkušení zemědělci. Přesto byla reforma pro komunisty úspěšná. V roce 1949 pak začalo probíhat scelování půdy do jednotných zemědělských družstev. Výsledkem bylo téměř 90 % veškeré půdy ve vlastnictví státu, rozorané meze a změněná podoba české krajiny.
V krátké zpravodajské relaci se dozvíme, jak je to v Česku např. s lesnatostí, vlastnictvím lesů a jejich obnovou, bojem s kůrovcem i podílem listnatých lesů ve smrkových monokulturách, od kterých se konečně ustupuje.
Pořad se věnuje zámku Orlík, který se původně tyčil na strmé skále jako orlí hnízdo, po vybudování Orlické přehrady a zaplavení údolí se však ocitl těsně nad hladinou jezera. Dnes je tento skvost ve vlastnictví rodu Schwarzenbergů.
Šlechta začíná počátkem novověku podnikat. Zprvu na svém vlastním panství vychází z toho, co jí nabízí vlastnictví pozemků, později si bere i úvěry, až je nakonec jedním z tahounů rozvoje průmyslu. Podívejte se na debatu historiků z pořadu Historie.cs.
Hrad Rožmberk patřil mezi sídla mocného jihočeského rodu Rožmberků. Smrtí Petra Voka v roce 1611 tento rod vymřel po meči. Panství pak zdědili Švamberkové a po stavovském povstání a konfiskaci jejich majetku přešlo do vlastnictví původem francouzského rodu Buquoyů.
Po roce 2012 dochází v České republice k majetkovému vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Tzv. církevní restituce, v nichž se stát majetkově i finančně vypořádal s církvemi, jsou stále politickým tématem. Podívejte se na diskusi historiků, která jde ke kořenům vlastnictví majetku církve i jeho kritiky.
Proces znárodňování začal v Československu již v roce 1945, kolektivizace zemědělství započala masově až v roce 1948. Tendence státu omezovat osobní vlastnictví byly zřejmé, a tak v roce 1947 vznikl bezprecedentní zákon postihující rod Schwarzenbergů z hlubocké větve rodu kvůli velikosti jejich majetku.
Jedním z důsledků únorových událostí v roce 1948 byla i rozsáhlá změna na českém a slovenském venkově. Soukromé vlastnictví přecházelo zpravidla pod nátlakem na kolektivní, vznikala jednotná zemědělská družstva. V dobovém příspěvku z roku 1984 hodnotí zemědělský vývoj tehdejší předseda vlády Lubomír Štrougal.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
