01:37
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Lidská společnost a komunikace se bez pravidel neobejdou. Pravidla chování jsou všude kolem nás. A na jejich utváření se podílíme my všichni. Své o tom ví i Sára a její rodina. Sára s Vojtou si s rodiči vymění role a děti se tak na jeden den stanou hlavou rodiny. Jak v této zkoušce Sára s Vojtou obstojí a co všechno se jim při určování pravidel domácnosti přihodí?
Definitivní konec komunistického režimu odstartovala klidná a ohlášená demonstrace 17. listopadu 1989 k uctění památky Jana Opletala. Demonstrace nakonec přerostla v protest proti režimu. Reakce režimu byla opět násilná. Na brutální policejní zásah reagovalo hnutí Občanské fórum, a i přes neexistenci mobilů a internetu se informace šířily rychle po celé zemi. Stávky pokračovaly i v dalších dnech a demonstrantů přibývalo. Revoluce nese přívlastek sametová, protože proběhla bez lidských obětí. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.
Vysvětlení pojmů fyzická a právnická osoba v kontextu vlastnictví. Informace o právním vymezení vlastnictví mezinárodními smlouvami o lidských právech a Listinou základních práv a svobod Ústavy České republiky
V pasáži se děti dozvědí, co to je pojištějí a jak pomáhá zmírnit dopady nešťastné události. Vzniká uzavřením smlouvy s pojišťovnou a pravidelně je pak hrazeno domluvenou platbou, tzv. pojistným. O dané nešťastné události se mluví jako o pojistné události. Dále jsou zmíněny základní informace o pojištění osob, úrazovém pojištění a životní pojistce.
Televizní vysílání pomáhá mnohdy divákovi „správně pochopit“ různé skutečnosti, například jak to chodí u policie a při policejním vyšetřování. Neohrožení detektivové, co se nikdy nebojí překročit zákon, protože vědí, že jsou na správné stopě. Je to jen film, nebo i realita běžné policejní práce? I tomu se věnuje dokumentární seriál TeleRevize 2.0.
Kontrolování tištěného obsahu ať už knih nebo periodik patří neodmyslitelně k dějinám lidstva. V dobách rakouské monarchie se cenzurovalo na základě soudního rozhodnutí a teprve po vydání knihy. Rozhodnutí o zákazech byla navíc zveřejňována a čtenář i díky bílým místům v tisku snadno poznal, že něco chybí. To je významný rozdíl v porovnání s cenzurou v dobách socialismu, kdy se režim veškeré zásahy snažil utajit. Jak vypadal boj nakladatele s cenzurou, si můžeme ukázat na příkladu novináře Františka Šimáčka, který vystupoval také pod pseudonymem Vojtěch Bělák.
Diskuse o rovnosti žen a mužů se odehrává na mnoha úrovních, včetně té celoevropské. V roce 2012 řešila tuto problematiku i eurokomisařka Viviene Redingová, která chtěla od roku 2020 zavést kvóty na 40% podíl žen ve vedení velkých firem. Zastánce a odpůrce má takové řešení mezi muži i ženami. Jaké mají argumenty? Díky videu můžete otevřít také debatu nad tím, kam se od roku 2013 posunulo zastoupení žen ve firmách či veřejné sféře v Česku a bavit se můžete i o genderových rozdílech mezi platy, tzv. „pay gap“.
13 123
738
4 476
1 229
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.