01:37
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Definitivní konec komunistického režimu odstartovala klidná a ohlášená demonstrace 17. listopadu 1989 k uctění památky Jana Opletala. Demonstrace nakonec přerostla v protest proti režimu. Reakce režimu byla opět násilná. Na brutální policejní zásah reagovalo hnutí Občanské fórum, a i přes neexistenci mobilů a internetu se informace šířily rychle po celé zemi. Stávky pokračovaly i v dalších dnech a demonstrantů přibývalo. Revoluce nese přívlastek sametová, protože proběhla bez lidských obětí. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.
Hlavní hrdinkou tohoto příběhu je šestnáctiletá Johana, která zažívá trable kvůli špatnému rodinnému zázemí. Vlastní rozvedený otec se ji pod vlivem alkoholu dokonce pokusí znásilnit. Jak se správně zachovat a jaké jsou následky takového činu?
Vysvětlení pojmů fyzická a právnická osoba v kontextu vlastnictví. Informace o právním vymezení vlastnictví mezinárodními smlouvami o lidských právech a Listinou základních práv a svobod Ústavy České republiky
Televizní štáb nechal herce zrekonstruovat scénu vycházející z reálné události, kdy násilník v lese zavraždil dvě stopařky. Herec se poté pokusí vyjádřit, jak na něj celá akce působila, a snaží se do kůže vraha vcítit. Přítomni jsou i bývalý vyšetřovatel a psycholog, kteří mají s podobnými zločiny zkušenost, aby přiblížili motivy a následné chování zločinců.
Parta kamarádů se baví drobnými krádežemi v obchodním centru a jeden z nich se nechá u akce natočit. Problém se stupňuje, video se objevuje na internetu, nic už nejde vzít zpátky. Chlapci hrozí nejspíše vyhození ze školy.
Zhlédněte dobovou ukázku snahy vysokoškolských studentů o dodržování základních pravidel demokracie a vyjádření odporu k nastupující normalizaci na konci 60. let 20. století a vzpomínky jejích aktérů. Odpor vůči normalizaci vyvrcholil činy Jana Palacha a Jana Zajíce. Jak se s odstupem času na tehdejší události dívají?
Jan Litomiský se aktivně podílel na činnosti disentu: pořádal semináře, podepsal Chartu 77 a stal se jejím mluvčím pro rok 1987, angažoval se ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Byl proto pochopitelně v hledáčku Státní bezpečnosti a nakonec skončil i ve vězení. To ho však neodradilo, ačkoliv právě členové VONS svou činností velmi dráždili komunistický režim, sledovali totiž dodržování práv a zveřejňovali případy politicky pronásledovaných osob.
14 135
861
4 799
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.