Literární vědec Jiří Koten vysvětluje, proč je Milan Kundera pro mnohé literární kritiky kontroverzním spisovatelem, ale také, co jeho tvorbě vysloužilo výsadní postavení nejen v české literatuře.
Zakladatel moderní astronomie, matematik a učenec Mikuláš Koperník přišel s objevem, který navždy změnil náhled a vnímání světa. Přesto trvalo bezmála další dvě staletí, než se jeho myšlenky potvrdily a lidstvo je přijalo jako fakt. V jednu dobu byly dokonce Koperníkovy knihy církví prohlášeny za zakázané. Dnes už o jeho teoriích nikdo nepochybuje a Mikuláš Koperník je navždy zapsán mezi vědecké velikány na poli astrofyziky.
První zmínka o nanovláknech a jejich možné výrobě je stará více než sto let. Intenzivněji se zvlákňováním polymerů, jak se výrobě nanovláken pomocí elektrostatiky říká, se vědci začali zabývat ve 30. a hlavně 70. letech 20. století. Stále to však bylo pouze v laboratorních podmínkách. S nápadem, jak nanovlákna vyrábět ve velkém a uvést jejich výhody do praxe, přišel český chemik Oldřich Jirsák, a z Česka se tak stala nanovelmoc. Ke zkoumání nanovláken přispěl výrobou elektronového mikroskopu i jiný český vědec, světově uznávaný fyzik a zakladatel elektronové mikroskopie v tehdejším poválečném Československu, Armin Delong. K čemu všemu nanovlákna slouží? Možná se budete divit.
V 90. letech se u nás připravovaly první klimatické modely, které již tehdy predikovaly výkyvy a častější projevy extrémního počasí. V rozhovoru s Bedřichem Moldánem, předním českým environmentalistou a prvním polistopadovým ministrem životního prostředí, je rovněž zmíněn laxní přístup pozdějších českých vlád k varování vědců před extrémními výkyvy počasí a neschopnost brát vědecká zjištění jako podklady k nutným opatřením, která by eliminovala jejich dopady.
Miliony lidí na celém světě si denně vkládají do očí měkké kontaktní čočky. Přišel s nimi český vědec Otto Wichterle. Byl hlavně chemik a předmětem jeho zájmu byly umělé hmoty. Cílem experimentů, které prováděl, bylo vytvořit polymer pro využití v lékařství – hmotu přijatelnou pro lidský organismus. S kolegou Drahoslavem Límem si v roce 1955 nechali patentovat průhledný polygel, který se stal základním materiálem pro kontaktní čočky. Zbývalo však ještě vymyslet způsob, jak materiál vytvarovat, aby člověku v oku nevadil.
Diagnóza AIDS nedávala lidem prakticky žádnou naději na přežití. Šanci žít déle dal milionům lidí výjimečný český vědec, chemik Antonín Holý. Se svým týmem objevil účinnou látku proti viru HIV. Cesta k takovému objevu vyžaduje píli, pracovitost, urputnost, trpělivost i notnou dávku štěstí potkat správné lidi ve správný čas. Zdlouhavá a často jednotvárná práce v laboratoři byla pro Antonína Holého dobrodružstvím, které ho dovedlo k očekávaným výsledkům. Ve svých experimentech viděl vždy potenciál aplikace a velmi dobře chápal užitečnost svého výzkumu pro lékařství.
Nobelovu cenu za fyziku za rok 2023 získala trojice vědců Pierre Agostini, Ferenc Krausz a Anne L´Huillierová za výzkum chování elektronů ve hmotě pomocí velmi krátkých záblesků světla. Podrobněji hovoří o možnostech využití jejich výzkumu v medicíně nebo při vývoji nových materiálů s ředitelem Fyzikálního ústavu AV ČR Michalem Prouzou redaktorka ČT Tereza Kručinská v pořadu Studio ČT24.
Známými objekty Velikonočního ostrova jsou sochy moai roztroušené všude po ostrově. O tom, jak by se sochy mohly přepravovat, bylo publikováno mnoho teorií. V České republice představil svou teorii přepravy soch vědec Pavel Pavel. Jeho experiment zaujal cestovatele Thora Heyerdahla, který ho pozval na jednu ze svých výprav na Velikonoční ostrov. Pavel Pavel zde s malou skupinou domorodců a pouze s pomocí lan a pák přesunul originální sochu pomocí jejího rozkývání.
Pojďme se společně podívat, kdo to byl Otto Wichterle. Se zvídavostí a vynalézavostí se snad už narodil. Kvůli nemoci strávil celý rok v posteli a trpělivost postupně získal i díky tenisu, který chodil tajně hrát. Stal se z něj špičkový vědec a vynalezl nejen dodnes používané kontaktní čočky. První gelovou kontaktní čočku vyrobil na dětské stavebnici. Jeho vynálezy slouží miliónům lidí po celém světě.
Literární vědec Jiří Pelán patří ke znalcům díla Bohumila Hrabala, jednoho z nejosobitějších a nejpřekládanějších českých spisovatelů. Pelán nejenže napsal rozsáhlou studii o Hrabalovi, ale rovněž je spolueditorem Hrabalových Spisů, které vyšly v nakladatelství Mladá fronta. V rozhovoru Pelán popisuje svůj osobní vztah k Hrabalovi a současně tím i signifikantní rysy tohoto spisovatele.
Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství za rok 2023 získali americká vědkyně maďarského původu Katalin Karikóová a americký vědec Drew Weissman. Svůj výzkum mRNA vakcín zveřejnili už v roce 2005, tedy 15 let před pandemií covidu-19. O oprávněnosti udělení ceny, významu a přínosu objevu i dalším zaměření výzkumu hovoří s ředitelem Biologického centra AV ČR Liborem Grubhofferem redaktorka ČT Klára Radilová v pořadu Studio ČT24.
Když se prokázalo, že látky objevené Antonínem Holým mají léčivý potenciál, bylo třeba najít firmu, která by převzala a financovala vývoj léčiv. V tehdejším Československu se našla pouze jedna, která využila jednu z objevených látek pro výrobu masti s protivirovým účinkem. Senzace měla teprve přijít. Když se objevil virus HIV, začaly se hledat sloučeniny, které by množení viru potlačily. Látka s požadovanými účinky byla vyvinuta v laboratoři profesora Holého. Zájem o vývoj léku projevila nakonec americká firma, ale ani zde nebyla cesta k léku proti AIDS přímočará.
Josef Charvát byl český lékař a průkopník několika oblastí poválečné medicíny, zejména imunologie a endokrinologie. Jaké lékařské obory svým působením ovlivnil a posunul? A jaký byl člověk a osobnost? O této významné osobnosti českého lékařství diskutují historici a lékaři v pořadu Historie.cs.
Pojďme se společně podívat na video o Albertu Einsteinovi, který byl od malička nadprůměrně inteligentní. Trpěl lehkou formou autismu a neměl moc velkou úctu k učitelům. Dlouho nemohl najít žádné vysokoškolské učitelské místo, jelikož byl považován za drzého. V Praze rok a půl přednášel a jeho pražský pobyt nám připomínají dvě pamětní desky.
Pojďme se podívat na video o Alfredu Nobelovi. Narodil se v hlavním městě Švédska v roce 1833. Rodiče mu platili soukromé učitele. Nejraději měl Alfred přírodní vědy a hlavně chemii. Zabýval se tím, jak vytvořit spolehlivou výbušninu. Na světě vyrostly desítky továren na výrobu dynamitu, který Alfred vynalezl. Jedna také v Praze. Z Nobelova majetku se dodnes uděluje Nobelova cena.
Louis Paster je světoznámý chemik, průkopník očkování a člověk, který objasnil proces kvašení. Dodnes je po něm pojmenován proces pasterizace. Více se o jeho životě dozvíte v kreslené reportáži Zpráviček.
Čeští vědci mají podíl na popisu zelené řasy chromery, která byla objevena při výzkumu korálových útesů v sydneyském přístavu. Analýza DNA odhalila blízkou příbuznost řasy s parazitickými výtrusovci, kam patří například původce malárie. Od společné vývojové větve se oddělila před 700 miliony let a vědci takový organismus hledali již dlouho. Objev možná pomůže zodpovědět otázku, jak se ze symbiotických řas stali nebezpeční parazité, možná také napomůže při výrobě účinných léčiv proti malárii.
V roce 2017 zvítězil počítač nad člověkem ve hře poker. V týmu vědců Albertské univerzity v Kanadě, kteří tento algoritmus vyvinuli, byli i tři Češi. Po hře šachy a go se jedná o další překonanou hranici vývoje umělé inteligence.
Před sto lety poprvé na premiéře divadelní hry Karla Čapka R.U.R. zaznělo slovo robot. Slovo se ujalo a používá se po celém světě dodnes. Vymyslel ho Josef Čapek jako odvozeninu od tehdy užívaného slova robotovat, tedy pracovat pro svého pána. A o čem ona divadelní hra je?
Voda je jednou z klíčových podmínek života. Vědci objevili vodu pod povrchem jednoho z měsíců Saturnu, který se nazývá Enceladus. Jde o převratné zjištění. Jak na to vědci přišli a v jaké podobě se voda na Enceladu vyskytuje?
Mezinárodní tým vědců rozluštil genom jabloně. Vědci přečetli genom druhu Golden Delicious, který je druhým nejrozšířenějším vyšlechtěným jablkem na světě. Znalost sekvencí DNA nyní napomůže k dalšímu šlechtění tohoto ovoce a k vytvoření nové rostliny budoucnosti.
Jak bude vypadat hlubinné úložiště jaderného odpadu v Česku? Na tuto otázku hledají vědci odpověď v dole, kde se ještě nedávno těžil uran. Poznatky z výzkumu z laboratoře v hloubce 500 metrů uplatní při tvorbě projektu hlubinného úložiště, které by mělo být vybráno ze čtyř předschválených lokalit. Ty musí splnit celou řadu bezpečnostních kritérií, jejichž zkoumáním se nyní vědci zabývají. V hloubce se ledacos, včetně betonu, chová jinak než na povrchu. Vědci musí být připraveni i na extrémní situace, které by v úložišti mohly nastat.
Pojďme se společně podívat, jak vědci zkoumali a fotili černou díru. Černými dírami se zabývali velcí vědci jako Albert Einstein a Stephen Hawking. Černá díra je objekt vesmíru, který má tak silné gravitační pole, že do sebe vtáhne všechno včetně světla. Samotnou díru tudíž nemůžeme vidět. K pořízení prvního snímku vědci propojili devět radiových dalekohledů rozmístěných na několika světadílech. Výzkum černých děr by nám měl pomoci pochopit, jak došlo k dnešnímu uspořádání vesmíru.
Většina z vás už asi tuší, že lidé mají čtyři krevní skupiny: A, B, AB a 0. Věděli jste ale, že je možné tyto skupiny změnit? Tým kanadských vědců našel metodu, která za pomoci střevní bakterie umí z kterékoliv skupiny vytvořit skupinu 0, tedy univerzálního dárce. Navíc tuto změnu dělá relativně spolehlivě a efektivně. Stále není ve všem jasno, možná ale tento výzkum v budoucnu výrazně pomůže při transfuzích krve. K tomu chybí ještě roky ověřování. A jak metoda kanadských vědců vypadá? A proč v tomto výzkumu nemohou vědcům pomoci zvířata? Vysvětlí Daniel Stach.
To, co se dnes o klimatu a jeho změnách dozvídáme ze satelitních dat, nám mohou říci i letokruhy stromů. Ty vědcům slouží jako podrobný záznam klimatické minulosti. Mezinárodní tým vědců nyní porovnal šířky letokruhů dřevin z různých regionů Evropy. Zmapovali tím vývoj klimatu v Evropě za posledních tisíc let.
Pořad se věnuje rakovině. Co o ní víme a jak ji léčíme? Vysvětluje, jak při dělení buněk rakovinové bujení vzniká, jak ji vědci a lékaři zkoumají a jak se vyvíjejí léky na rakovinu. Přibližuje také život nemocných dětí v nemocnici a roli zdravotních klaunů. A věděli jste, že na samém začátku výzkumu rakoviny stál významný český vědec?
Britského projektu Věda, umění a psaní se účastní děti, vědci, umělci a spisovatelé. Dva mladí vědci z Ústavu rostlinné fyziologie vytvořili projekt. Nejdřív dětem ukázali obrázky, které spolu zdánlivě nesouvisí. V laboratoři si vyzkoušeli, jak se z rostlin získává pigment, po přestávce se dětí ujali básníci a nakonec sochař.
Výroba solárních panelů by se mohla vrátit z Číny do Evropy. Přispět by k tomu mohli i čeští vědci. Vyšší efektivita nového typu solárních článků je totiž výsledkem mezinárodního výzkumu, do něhož se významně zapojili experti z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Jak vědci vylepšili na první pohled běžné fotovoltaické články?
Erupce sopek se projevuje několika způsoby: seizmickou aktivitou, elektromagnetismem nebo geologickými deformacemi. Pro prevenci ztrát na lidských životech je nejdůležitější znát složení a koncentraci unikajícího plynu, především oxidu siřičitého. Po změření koncentrace oxidu siřičitého mohou vědci předpovědět, kolik magmatu se dere na povrch, tedy jak blízká je erupce. Jak tyto údaje vědci měří?
Evropští vědci se zaměřili na výzkum oblačnosti, její vývoj totiž dopadá i na změny klimatu. Jediným nástrojem meteorologů pro poznání budoucnosti jsou nejrůznější klimatické modely. Ty však dávají odlišné odpovědi. A tyto rozdíly vznikají právě díky neznalosti výškového rozložení oblačnosti. Vědci nyní používají údaje z nových satelitů, díky nimž se klimatické modely značně zpřesňují.
Američané chtějí na Měsíci přistát v roce 2024. Podmínky jsou lepší, než si vědci mysleli. NASA totiž potvrdila, že i na osvětlené straně Měsíce je voda. Dosud si totiž vědci mysleli, že se nachází pouze ve stinných chladných místech. Jak voda v těchto částech vzniká a jak se tam dokáže udržet, je zatím otázkou. Pokud je voda na Měsíci dostupnější, než se očekávalo, mohlo by to zjednodušit vybudování a udržování stálé základny.
V roce 2020 spustili vědci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. na Sokolovsku do nejhlubšího vrtu v Česku speciální zařízení, které dokáže zaznamenat i velmi slabé otřesy. Odborníkům bude tento přístroj posílat cenná data. Díky tomu lépe poznají příčiny zemětřesení na Chebsku. Desítky různých čidel a přístrojů mají vědci umístěny také v hrázi vodní nádrže Horka, která leží v oblasti zemětřesných rojů.
Čeští vědci na základě experimentů odhalují, že lidské reprodukční strategie jsou velmi přizpůsobivé - dokážou se přizpůsobovat novým podmínkám a aktuálnímu prostředí. Například jsou schopny zareagovat na nehostinné podmínky Tibetu stejně jako na společnost poměrné hojnosti a nadbytku, jako je ta naše. Vědci také upozorňují na problematiku investování do dětí v naší minulosti i současnosti, kdy platí jednoduchá rovnice: "Lépe je investovat více do menšího počtu dětí než méně do většího počtu."
Představení života vědce a obrozence F. L. Čelakovského a doby, ve které žil. Pasáž zachycuje i ukázky a interpretace jeho literárních děl.
S klíštětem se setkal asi každý. Co na klíšťatech zkoumají vědci v Českých Budějovicích? Jak se do nás vůbec zakousne a jak nám při sání krve škodí? A jak ho pak správně vyndat?
Jak funguje největší dalekohled u nás, který se nachází v Ondřejově? Jak o něj vědci pečují a co s ním pozorují? O co všechno bychom bez existence dalekohledu přišli?
Jak líbání vzniklo? Líbání se zdá být tou nejjednodušší věcí na světě. Dokud k němu nepustíte vědce. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
V roce 1968 proběhl v Československu pokus o zásadní reformu politického i společenského systému nazývaný jako pražské jaro. V červnu tohoto roku formuloval spisovatel Ludvík Vaculík manifest „Dva tisíce slov, která patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, vědcům, umělcům a všem“. Požadoval prohloubení reforem a byl podporován řadou známých vědců, umělců či sportovců. Vedení Komunistické strany Československa však tento dokument odmítlo a později označilo za kontrarevoluční. Proč jej vnímalo jako komunikační faul?
Jak a proč vlastně chápeme svět kolem sebe? Vědci zjistili, že se děti poznají v zrcadle až v roce a půl. Když jsme úplně malincí, některé věci nám ještě nedochází, ale mozek se rychle vyvíjí a dá se i trénovat. Nové věci se učíme celý život. A to i v případě, že je vám diagnostikována třeba porucha učení čili dyslexie. Vědci navíc zjistili, že celá řada jiných věcí jde dyslektikům lépe než ostatním. A jak to mají zvířata?
Nobelovu cenu za chemii za rok 2023 získala trojice vědců z USA a Ruska za výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky. Podle komise tito vědci svým výzkumem „přidali barvu do světa nanotechnologií". Podívejte se, kdo jsou letošní laureáti Nobelovy ceny za chemii a jaký význam, resp. využití, by mohly mít kvantové tečky pro biologii a medicínu. Video je z pořadu Studio ČT 24, který uvádí Daniel Stach z vědecké redakce ČT.
Nobelovu cenu za chemii za rok 2023 získala trojice vědců z USA a Ruska za výzkum a syntézu kvantových teček. V ukázce z pořadu Studio ČT 24 se dozvíte, jak se již v současnosti kvantové tečky využívají např. v informačních technologiích i jak čeští vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR pomocí kvantových laserů simulují podmínky vzniku života na Zemi. Pořadem provází Daniel Stach z vědecké redakce ČT.
Medailonek jednoho z nejslavnějších světových vědců. Jakými objevy Albert Einstein obohatil lidstvo? A jak dopadlo zkoumání jeho mozku? Podívejte se s námi.
Jak vypadají přístroje, které vědcům pomáhají odhalit, odkud na Zemi přiletí bolid a kam dopadne? Kdy a kde vznikly? Možná vás to překvapí, ale u nás v astronomickém ústavu v Ondřejově.
Silná zemětřesení v Indonésii v roce 2018 potvrzují závěry studie, ke kterým v roce 2005 dospěl tým vědců z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. Vědci analyzovali zemětřesnou aktivitu v této části Země a vytvořili mapu zlomových zón, které se zde nacházejí a na nichž vznikají zemětřesení v oblasti Jávy a přilehlých ostrovů. Host Studia ČT24, seismolog a spoluautor studie Aleš Špičák, nám problematiku zemětřesení v této oblasti Indonésie přiblíží.
V Ondřejově se nachází největší český vesmírný dalekohled. Je pojmenovaný po Luboši Perkovi, který se zasadil o jeho stavbu. Co vědci tímto dalekohledem pozorují, se dozvíte v reportáži z Wifiny.
Čeští vědci se v této reportáži vydali zmapovat část tropického deštného lesa v Kamerunu a vytvořili podklady pro vznik národního parku na ochranu lidoopů.
Literární vědci diskutují o tom, co to byla česká meziválečná avantgarda, kdo do jejího okruhu patřil, jak se avantgardní umělci společensky angažovali a čím se tito básníci zapsali do literární historie.
První kroky člověka na jiném vesmírném tělese si připomeneme spolu s několika významnými vědci. Co dělali právě před 50 lety? Jak start Apolla 11 a první kroky člověka na Měsíci vnímali a prožívali? Ovlivnila tato událost jejich vědeckou kariéru? Na misi Apollo 11 vzpomínají mimo jiné Jiří Grygar a dva nositelé Nobelovy ceny. Významné světové i české vědce zpovídá Daniel Stach z vědecké redakce ČT. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.
Jen během 20. století zahubily pravé neštovice přes 300 milionů lidí. V roce 1966 byl zahájen program k jejich úplnému vymýcení. Klíčovou roli při přípravě i realizaci programu sehrál český vědec, epidemiolog prof. Karel Raška. Dokázal spojit vědce z celého světa a zajistit finanční prostředky. Jeho koncept vyhledávání a likvidace ohnisek nákazy se osvědčil a v roce 1977 byl v Somálsku vyléčen poslední známý pacient. Ukázka je z cyklu České zázraky, z dílu s názvem Frajer, který vymýtil pravé neštovice.
Víte, čím se do historie zapsal známý český vynálezce Prokop Diviš? A proč to byl jeden z nejuznávanějších vědců nejenom u nás, ale i v celé Evropě? Podívejte se na naši reportáž a zjistěte víc.
Pasáž vysvětluje využití elektromagnetických vln v medicíně, zejména při léčbě onkologických onemocnění. Využívá se při tom příznivých tepelných účinků elektromagnetického pole. A to díky objevu českých vědců.
Miliony živých organismů jsou sestavené z miliard nejrůznějších látek, které se nazývají proteiny. Ty představují základní stavební jednotkou každého živého organismu. A vědci přišli na to, jak je využívat ještě víc.
Čínští vědci provedli poněkud zvláštní experiment: spojili buňky ovce a škrkavky. Co se stane, co se narodí a proč přistoupili k takovému experimentu? Jak pracují genetické laboratoře na klonování a kdo z toho má užitek?
Ukázka nás seznamuje s životem a poezií českého básníka, redaktora a překladatele Viléma Závady. Vzpomínky a názory literárních vědců na Závadovu osobnost jsou doprovázeny recitací autorových básní.
Australští vědci poslali semena akácie do vesmíru, aby zjistili, jak nepřirozené podmínky dokáží zvládnout. Semena vyklíčila a astronauti je po návratu na Zemi zasadili v botanické zahradě v Sydney.
Pavel Hobza je nejcitovanější český vědec, který se věnuje nekovalentním interakcím. Za jeho nejvýznamnější objev je považováno objevení nepravé vodíkové vazbě. Ve svém dalším výzkumu se věnuje vývoji nových léků.
Radioaktivitu objevil náhodou francouzský vědec Henri Bacquerel. Michael vám poví, jakým způsobem k objevu došlo. Poté polská vědkyně, Maria Curie Sklodowska, pomohla tento objev vysvětlit.
Jak souvisí nález mláděte mamuta s lidským osídlením Sibiře? Jak vypadá zvíře, které se dochovalo celých 39 000 let? Co všechno vědci dokážou z tohoto nálezu zjistit? Můžeme mamuta naklonovat?
Literární vědec Jiří Brabec se zamýšlí nad rozdílným přístupem ke čtení Kunderova Žertu v době jeho vydání a dnes. V následné diskusi zazní úvaha o možnosti Milana Kundery psát pod pseudonymem.
Vědec Tomáš Mikolov, věnující se jazykovým modelům strojového učení, hovoří o manipulaci pomocí AI. Na konkrétním příkladu z politického života například popisuje, jak AI „ví, kdo je dobrý prezident".
Svět se skládá z různých chemických prvků. Jednotlivé prvky jsou látky, které se skládají ze stejných atomů. Ruský vědec Mendělejev uspořádal všechny prvky do tabulky, kterou dnes nazýváme periodickou soustavou prvků.
Proč jsou křečci polní ohrožený druh? A kde se tito hlodavci vyskytují? Jak probíhá pozorování křečků ve volné přírodě? Vědci zkoumají chování křečků, jejich pohyb v norách v podzemí, způsob rozmnožování a tvoření zásob na zimu.
Středoevropský technologický institut CEITEC jsou sdílené laboratoře, které slouží vědcům pro realizaci jejich projektů. V této konkrétní laboratoři se výzkumníci zabývají nanotechnologiemi. Vysvětlíme si také, proč nespadneme, když jedeme na kole, a jak využívají krasobruslařky fyziku.
Rozhovor s vědcem z Geofyzikálního ústavu Akademie Věd ČR, v.v.i. Pavlem Hejdou o pohybu severního magnetického pólu Země, příčinách pohybu magnetického pólu a o modelu magnetického pole Země.
Jak probíhá výzkum tropických lesů? Na co potřebují vědci stavět jeřáb v Papui-Nové Guinei? Proč jsou tropické lesy tak bohaté na rostlinné i živočišné druhy? O průzkumu tropických lesů hovoří entomolog profesor Vojtěch Novotný.
Zprávičky se tentokrát podívají na to, proč indukce vaří. Pokud se budete chtít dozvědět nejen o tomto tématu víc, určitě se podívejte na novou webovou stránku, kterou pro zprávičkový projekt založili vědci z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Díky Slunci se zrodil život a je na něm závislá celá lidská civilizace. Rok 2007 byl rokem Slunce, Mezinárodním heliofyzikálním rokem. Vědci se věnovali výzkumu sluneční aktivity, slunečních erupcí a slunečních skvrn.
Vědec Tomáš Mikolov popisuje rozdíl mezi umělou inteligencí, strojovým učením a neuronovými sítěmi. Seznámí vás s principem fungování strojového učení a možnostmi jeho využití. Zamýšlí se nad tím, zda bychom se umělé inteligence měli v blízké budoucnosti obávat.
Arktida je považována za oblast nedotčenou a čistou. Vědci přesto zjistili, že celý potravní řetězec je tu kontaminován rtutí. Proto nyní zkoumají, jak se tento těžký kov, jehož hlavními zdroji jsou těžba rud a průmyslové spalování, usazuje na ledovém pokryvu a na ledovcích. Za „příznivých“ chemických, fyzikálních a geografických podmínek totiž rtuť dopadá na celou Arktidu. Zpočátku je neškodná, ale po reakci s určitými druhy bakterií a plísněmi vytvoří vysoce toxický komplex, který se smývá do vod oceánu, kde jej pohltí plankton. Ten pak stojí na počátku rozsáhlého potravního řetězce, který může dosáhnout až k člověku. Vědci nyní chtějí lépe porozumět celému cyklu, aby mohli zabránit těm nejhorším dopadům a nevratným změnám.
S pomocí teleskopu HARPS, nejúspěšnějšího lovce planet, byli vědci schopni odhalit planety obíhající kolem hvězdy v souhvězdí Vodního hada. Co je na tomto objeveném solárním systému jedinečné? Mimořádná podobnost s naší Sluneční soustavou. Podívejte se sami.
Pasáž se zabývá genetickou mutací, zejména rostlin. Je zde vysvětlen pojem genetická informace a genom. Vědec zde vysvětluje, jak mutace fungují či jak jsou četné, a popisuje cílené mutace (hroznové víno, rajčata). Na konci je vysvětlena podstata změny DNA.
Současná technika umožňuje vidět do hluboké minulosti vesmíru. Změnil se nějak pohled vědců na vznik hvězd nebo galaxií? Kde se vzaly první hvězdy? Jak je možné, že se z ničeho zrodí nic? Pojďme se podívat na odpovědi, které jsme dosud byli schopni odhalit.
Zkoumání metody umožňující chemickou identifikaci jednotlivých atomů na povrchu pevných látek. Vědci se při zkoumání nanočástic neobejdou bez speciálních mikroskopů, protože na atomy už běžné čočky nestačí. Světelná vlna je totiž pro atomární svět příliš velká.
Mozek je stále záhadou pro vědce. Je totiž složitější než cokoliv jiného. Nedostatek chemikálií v mozku způsobuje různé nemoci. Pokud neurony mezi sebou spolehlivě a rychle nekomunikují, je v mozku nedostatek neuromodulátorů, kterými jsou jednoduché molekuly, dopamin a serotonin.
Jedna z vůbec nejmenších volně žijících bakterií, která se dá pěstovat v laboratoři, se jmenuje Mycoplasma genitale. Její dědičnou informaci tvoří pouhých 582 970 párů písmen DNA a vědcům se podařilo tento relativně malý genom vyrobit uměle.
Už jste byli v dinoparku? Ještě před pár lety se sem navážela hlušina z nedaleké šachty Doubrava. Dnes se na místě můžeme podívat do období druhohor, kdy naší planetě kralovali dinosauři. Největší vzácností areálu je pravěká borovice, kterou objevili vědci v Austrálii.
Pojďme se podívat na video o opylovačích. Opylovač je hmyz, který opyluje kvetoucí rostliny. Včely, motýly, čmeláky a další opylovače ohrožují mimo jiné změny klimatu. Vědci nabádají k většímu důrazu na ochranu přírody. Konkrétní pomoc může hmyzu nabídnout každý z nás. Podívejte se, jak na to.
Britští vědci přišli s hypotézou, že Tutanchamon zemřel při dopravní nehodě. Při zkoumání jeho mumie došli k závěru, že tělo panovníka bylo před mumifikací rozdrceno kolem. Samotná mumifikace se nezdařila a následně došlo k samovznícení mumie krátce po pohřbení do sarkofágu.
Pro někoho pochoutka, pro jiného medicína, pro každého nezbytná součást přírody. Ale čím jsou řasy tak důležité? Řasy nám sice občas dokáží znepříjemnit dovolenou, zároveň jsou ale velmi užitečné. Vyrábějí například polovinu kyslíku v atmosféře. Vědci pátrají po tom, jak je využít v nejrůznějších technologiích.
Proč se čeští vědci snaží zabránit křížení českých včel s jejich nepřátelskými příbuznými? Jak probíhá ochrana proti křížení různých druhů včel a jak včelaři provádí umělé oplodnění včel? Co se stane, když se zkříží jiné druhy včel? Co mají včely místo otisků prstů?
Pojďme se společně podívat na dosud největšího objeveného dinosaura. Vážil 65 tun, neměl žádné nepřátele a dostal název dreadnoughtus. Tento obr byl vegetarián a z jeho kostí vědci zjistili, že když zemřel, byl ještě ve vývinu. Dosud tedy nevíme, jak velký vlastně mohl ještě být.
Oceány jsou v současnosti bouřlivější než v 90. letech 20. století. Zjistil to tým australských vědců, který zkoumal satelitní záznamy za více než třicet let. Příčinou je zřejmě měnící se klima. Společně s jejich výzkumem postupuje i rozvoj technologií na přeměnu energie oceánů v elektřinu.
Pojďme se společně podívat na dlouhou cestu teleskopu. Dalekohled bude sledovat záření hvězd a vědcům poslouží mimo jiné jako stroj času. Budeme díky němu schopni vidět až 13,5 miliardy let nazpátek. Bude nám schopen prozradit mnoho poznatků o vzdálených místech ve vesmíru.
Literární tvorba spisovatele a historika Zikmunda Wintera zůstává dodnes pozoruhodnou zejména svým důrazem na historickou tematiku, která byla založená na široké pramenné základně. Kterým tématům se Winter věnoval ve své literární činnosti? To objasní historici a literární vědci v pořadu Historie.cs.
Věděli jste, že velký podíl zlata na Zemi se nachází v elektronických součástkách, které končí často na skládkách jako odpad? Vědci nově za pomoci chemie přišli na způsob, jak toto zlato recyklovat a získávat zpět. Jde o celých 7 % veškerého zlata na Zemi.
Jak je možné, že kostička z pískovce unese auto, ale ve vodě se rozsype na písek? Čeští vědci tuto záhadu rozluštili. Kromě toho se v pořadu dozvíme, jak vznikla Pravčická brána a jak se vnitřní a vnější geologické procesy mohou podílet na změnách reliéfu krajiny, například na zvětrávání skal.
S altruismem si vědci lámou hlavu desítky let. Je to věc podivná. Proč někomu pomáhat, dávat mu potravu nebo za něj riskovat, když si tím snižuji svou vlastní biologickou zdatnost? Tím mají biologové na mysli počet vlastních potomků. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Ve světě internetových obchodů, bankovních převodů a rychlých počítačů jsou tajná data stále v ohrožení. Vědci se proto rozhodli pro přesnost informací a zabezpečení tajných dat využít kvantovou fyziku, konkrétně kvantovou kryptografii. Ta využívá základní částice světla a vlastnosti fotonů.
Doba spalování fosilních paliv se nutně blíží svému konci. Vědci na celém světě zkoumají nejrůznější energetické zdroje, které jsou obnovitelné a přátelské k životnímu prostředí. K takovým zdrojům patří i vítr. Jak si vyrobit vlastní větrník? A jak spočítat, kolik energie vyrobí?
Pražská vlastenecká společnost byla okouzlena Boženou Němcovou stejně, jako byla ona okouzlena touto společností. Literární vědci Milan Horký a Libuše Heczková a geolog Václav Cílek hovoří o skutečnostech, které formovaly vlastenectví mimořádné a rozporuplné osobnosti našich dějin, Boženy Němcové.
Literární vědci Jaroslava Janáčková a Ondřej Hausenblas se vyjadřují k osobnosti Boženy Němcové. Zazní zde i myšlenka, že Boženu Němcovou můžeme pochopit lépe než její současníci.. Protože ti mívali vůči její osobě různé výhrady, které z dnešního úhlu pohledu vypadají malicherně.
Vědci ve spolupráci s výrobci hraček vyvinuli robota pro výzkum Měsíce. Díky této spolupráci je robůtek opravdu malý, jen o něco větší než tenisový míček. Má v sobě zabudované dvě kamery, kterými bude snímat povrch Měsíce a zasílat nám fotky. Zajímá vás, jak vypadá?
Otec moderní elektrochemie, symbol české polarografické školy, člověk zcela oddaný své práci. Dne 10. února roku 1922 vznikla polarografie, analytická metoda, která poskytuje cenné informace o druhu a množství látek v roztoku. Vědec Jaroslav Heyrovský za ni získal Nobelovu cenu. Fyzika a chemie byly jeho koníčky od dětství, jako třináctiletý přišel na to, jak změřit výšku Petřínské rozhledny pomocí pravítka. Životu a práci tohoto výjimečného českého vědce je věnován pořad z cyklu České zázraky. Dozvíme se, jak se ke svému objevu dopracoval, v čem je kouzlo polarografie i jak se využívá v současnosti. Byl to skromný, kultivovaný, slušný a laskavý člověk. Jeho příběh by mohl pomoci motivovat mladé lidi k budování vlastní vědecké kariéry.
Uhynutí jednoho druhu rostlin nebo živočichů může v důsledku způsobit velké problémy jinému, včetně člověka. 150 vědců z 50 zemí pracovalo na unikátní zprávě o biodiverzitě, která se zaměřuje i na lokální problémy a lokální priority. Hlavní výsledek? Druhů celosvětově ubývá. A hlavní důsledek?
Svět se skládá z různých chemických prvků. Jedním z nich je i železo, které má pro lidské tělo značný význam, jeho atomy jsou například součástí hemoglobinu. Přítomnost železa v krvi dokázal už italský vědec Vincenzo Menghini v 18. století pomocí experimentu, který je demonstrován v této ukázce.
Marek a britský vědec Michael se v pasáži zabývají kvasinkami. Zmiňují kvasinku jako mikroorganismus a houbu, baví se o produktech a procesu kvašení. Jako důkaz životaschopnosti kvasinek provádějí experiment, při němž vystaví kvasinky extrémním podmínkám. V závěru je shrnut význam mikroorganismů pro život obecně.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
