Výsledky hledání: vývoj atomové bomby

Reakce Trumana a Churchilla na první atomovou bombu

Jak zněla šifrovaná zprava o tom, že test první atomové bomby byl úspěšný? A jak na tuto zprávu reagovali Harry Truman nebo Winston Churchill? Ve videu z dokumentárního pořadu Úsvit atomového věku (2025) zjistíme, že někde bylo nadšení, jinde ale spíše obavy z případné apokalypsy.

Každodennost personálu při výzkumu v Los Alamos

V Los Alamos v Novém Mexiku probíhal od roku 1942 v rámci tzv. projektu Manhattan výzkum atomové bomby. Ve videu ze zpravodajského pořadu Úsvit atomového věku se tentokrát blíže dozvíme o každodenním životě lidí, kteří se na projektu podíleli. Jak trávili dny volna, jaký byl průměrný věk personálu nebo co ve středisku představovalo naprostý luxus.

Výzkumné středisko v Los Alamos

Od roku 1942 probíhal v USA v rámci tzv. projektu Manhattan utajený výzkum atomové bomby. Jeho hlavní výzkumné středisko bylo tehdy v Los Alamos. Ve videu z dokumentárního pořadu Úsvit atomového věku (2025) zjistíme nejen důvody, proč padla volba právě na tuto lokalitu, ale i to, že toto hlavní centrum výzkumu mělo po celých Spojených státech desítky detašovaných pracovišť, která zajišťovala zejména potřebné zdroje. V rozhovoru s odborníkem se řeší rovněž otázka přísného utajení projektu, tedy to, že o skutečném cíli projektu vědělo jen minimum lidí, včetně těch, kteří se na něm i podíleli.

(Ne)možné předpoklady úspěchu projektu Manhattan

Od roku 1942 probíhal v USA přísně utajovaný projekt, jehož cílem bylo vynalézt atomovou bombu. Projekt nesl název Manhattan a podíleli se na něm přední vědci z Ameriky i z Evropy. V ukázce ze zpravodajského pořadu Úsvit atomového věku (2025) se diskutuje o tom, nakolik byl z pohledu tehdejších možností výsledek projektu vůbec reálný a také kterým hlavním ekonomickým, organizačním i průmyslovým problémům musel čelit. Mimo jiné zjistíme i to, jaký je rozdíl mezi typy uranu 235 a 238.

Německý jaderný výzkum a Werner Heisenberg

Na přelomu let 1938 a 1939 došlo v Německu k přelomového vědeckému objevu, totiž ke štěpení jádra uranu. Tato událost stála na samém počátku objevu atomového bomby. Ve videu z dokumentárního pořadu Úsvit atomového věku (2025) zazní v rozhovoru s historikem vědy bližší předpoklady německého jaderného výzkumu. Dále je pak představen Werner Heisenberg, hlavní osobnost tehdejší německé vědecké scény. Rozhovor se soustřeďuje zejména na otázky, proč Heisenberg neemigroval do USA, zda ho lze jako vědce srovnávat s Oppenheimerem nebo jak málo stačilo k tomu, aby se stal objektem atentátu.

Česká stopa v projektu Manhattan: Georg Placzek

Od roku 1942 probíhal v USA tajný projekt s cílem vynalézt atomovou bombu. Na projektu, který nesl název Manhattan, se podílelo mnoho vědců z Ameriky, ale i z Evropy. A pro nás může být obzvlášť zajímavé, že v programu participovali i dva vědci, kteří pocházeli z Československa, Lilli Hornigová a Georg Placzek. A právě Placzkovi, rodákovi z Brna, se věnuje výsek z dokumentárního pořadu Úsvit atomového věku (2025). Blíže jsou představeny jeho studijní a vědecké aktivity a samozřejmě i účast na projektu v Los Alamos.

Einsteinův dopis Rooseveltovi o atomové bombě

Na přelomu let 1938 a 1939 došlo v Německu k objevu rozštěpení jádra uranu. Společnost si samozřejmě uvědomovala, že takový objev - zrovna v Německu - s sebou může přinést ničivé důsledky. Stejné pocity sdílela i řada vědců, včetně Alberta Einsteina nebo Lea Szilárda. V pasáži ze zpravodajského pořadu Úsvit atomového věku (2025) se více dozvíte o tom, jaké reakce vyvolal jejich dopis americkému prezidentovi Rooseveltovi, i o tom, jaké stanovisko k tomuto dopisu Einstein zastával po válce.

Jaderný útok na Hirošimu

V rámci zpravodajského vysílání Studia 6 (2023) si vědecká redakce ČT připomněla výročí 78 let od svržení atomové bomby na japonské město Hirošima. V reportáži je podrobena otázce, proč padla volba právě na Hirošimu, jak moc bylo toto město zničeno a kolik obětí či zraněných atomová bomba zapříčinila. V závěru pak historik v rozhovoru řeší, z jakých důvodů vůbec Američané rozhodli o svržení bomb na Japonsko a zda to bylo opravdu nutné.

Rozhodnutí o svržení atomových bomb na Japonsko

V srpnu 1945 byly v rámci druhé světové války svrženy atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki. Diskuse o tom, jak ale s atomovými bombami naložit, nebyly vůbec jednoznačné a názory na použití zbraní se lišily. V ukázce z pořadu Úsvit atomového věku (2025) diskutuje historik o tom, které varianty připadaly v úvahu a zda si američtí politici vůbec uvědomovali, s jakou zbraní operují.

Matematika kolem nás: Moderní šifrování

Snad nikdy v historii neměla matematika a matematici tak zásadní vliv na další vývoj lidské civilizace jako během 2. světové války. V USA nové matematické metody podstatně urychlily projekt vývoje atomové bomby, v Británii se skupině matematiků podařilo rozluštit kód německého šifrovacího stroje Enigma. Podle odhadů tyto úspěchy matematiky zkrátily válku o několik let a ušetřily miliony životů. Lepší představu o tom, jak obtížné bylo luštit šifry vytvořené Enigmou, můžete získat z pracovního listu.