Vodní ptáci je seriál, který nám představuje život jednotlivých druhů ptáků. V této části se seznámíme s životem v kolonii racka chechtavého. Podíváme se na vývoj racka od vajíčka až po dospělého jedince a ukážeme si k čemu je dobrý vaječný zub. V čem jsou rackové podobní lidem?
Záchrana tonoucího má svá specifika, která musíme dodržet. Voda je živel, který není radno podceňovat. Mnohdy si ani neuvědomíme blížící se nebezpečí. Dětská záchranka nám připomene základní zásady bezpečného chování u vody.
Robůtek Kit se rozhodl vzít pana Baterku k potoku, aby mu ukázal živé raky. S vodou v potoce ale není něco v pořádku. Co způsobilo, že se raci chovali divně? A je každé znečištění vody vidět pouhým okem?
Nechme se pomocí písničky zanést k řece Dyji, kde se podle textu Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře nehnutě kolébají labutě. Zkuste zpívat s námi, a nebo si můžete labutě nakreslit.
Seriál Vodní ptáci nám představuje život jednotlivých ptačích druhů. V tomto díle se seznámíme s životem labutí. Dozvíme se, čím se živí, kde žijí, jakým způsobem labutě pečují o svá mláďata. Seznámíme se také s nebezpečími, která labutě ohrožují na životě.
Tentokrát budeme číhat na vydru říční. Jak žije? Čím se živí? Je těžké ji spatřit v přírodě? Více nám o ní řekne odbornice ze záchranné stanice.
Pojďme se společně podívat, jaká pravidla bychom měli dodržovat, když nám počasí přeje a slunce hodně pálí. Zejména děti by měly při pobytu na slunci nosit pokrývku hlavy a vhodné oblečení. V žádném případě nesmíme zapomínat na pitný režim.
Víte, že život skorce vodního je bezprostředně spojen s horskými potoky? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Nahlédněme společně do rodiny čápů. Podíváme se, jak to vypadá, když sedí na vejcích, čekají na jejich vylíhnutí a hledají mláďatům potravu. Péče o mladé jim zabere až 3 měsíce, proto hnízdí jen jednou za rok. Nenechte si to ujít.
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 2. ročníku poznat přírodu u rybníka a jeho okolí. V tomto díle s dětmi vylovíme z rybníku odpovídající rostliny a živočichy, nakreslíme a popíšeme tělo ryby, poznáme jednotlivá stádia vývoje žáby a čekají nás také další zajímavosti.
Vodní radovánky a sporty jsou součástí letní zábavy a trávení volného času. Jak se ale správně zachovat, když se někdo topí? To se dozvíme v dalším videu z pořadu "Zachraň se, kdo můžeš!".
Ptačí oblast Poodří byla vyhlášena z důvodu ochrany prioritních druhů, kterými jsou především moták pochop, bukač velký, ledňáček říční a kachna kopřivka obecná. O prvních třech zmíněných se dozvíme spoustu zajímavostí. Kde hnízdí, kdo je migrant, kdo dravec, jak je za letu poznáme nebo čím se živí.
Mrtvá ramena řek poskytují útočiště vodnímu ptactvu jako jsou čápi, volavky nebo kormoráni. Ten neustálý shon za péčí o mladé! Snadnou kořistí ptačích predátorů se mohou stát skokan zelený a skokan hnědý. Objevíme zde rostliny se zvláštními jmény jako například plavín nebo kotvice. Orobinec ale známe z dětství všichni. I když jsme mu říkávali trochu jinak.
Vodu používáme neustále dokola, říkáme tomu koloběh vody v přírodě. Jak to vypadá, když z vody vznikají mraky a poté zas voda padá na zem? Podívejte se, jak se voda v přírodě točí.
Když si uvědomíme reálnou spotřebu vody na výrobky běžného dne, chováme se šetrněji a pěstujeme plodiny, které jsou méně náročné na spotřebu vody? Čekají svět boje o vodu? Jak s vodou zacházíme a jak si jí vážíme? O virtuální vodě, půdní erozi, boji o vodu, vodních zdrojích, hospodaření s vodou i migraci si Václav Moravec povídá s Miroslavem Bártou a prof. Bohumilem Jánským.
Co se stane s proudem tekoucí vody, když necháme láhev padat k podlaze? Tíhou vody je u dna velký hydrostatický tlak, proto voda vystřikuje. Během pádu je voda ve stavu beztíže a hydrostatický tlak zaniká. Voda přestává téci.
Přibližně tři čtvrtiny zemského povrhu tvoří voda, ale pitné vody je nedostatek. Asi 97 procent veškeré vody totiž tvoří slaná voda v oceánech. Ta ale bez úpravy žízeň živých tvorů neuhasí. Jakým způsobem získáme ze slané vody pitnou?
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 3. ročníku, jak koluje voda na naší planetě. K čemu nám slouží voda a je důležitá? Kolik vody se na Zemi nachází? Na tyto otázky si společně odpovíme. Také si na vodu zahrajeme, zkusíme se proměnit v kapičku vody a procestovat s ní celý její život.
Experiment pomocí vejce dokazuje, že slaná voda má větší hustotu než voda pitná. Jak jinak lze poznat, v které nádobě je slaná voda? No přece po vyvaření veškeré vody zbyde sůl.
Co se stane, pokud do nádoby se studenou vodou vložíme menší lahvičku s teplou vodou? Při pokusu zjistíme, že teplá voda začne stoupat vzhůru. To dokazuje, že teplá voda má menší hustotu než studená.
Kde se bere naše pitná voda, která patří k nejchutnějším a nejkvalitnějším v Evropě? Vezmeme vás na cestu časem našeho vodohospodářství až do současnosti. Pitné vody však ubývá, přitom se zvyšuje její spotřeba a snižují se zásoby spodních vod. Zároveň dochází i k jejich kontaminaci na mnoha místech průmyslovým, zemědělským a sídlištním odpadem. Nový český přístroj však dokáže z odpadní a závadné vody odstranit viry, bakterie, těžké kovy, organické i neorganické chemikálie. Jeho 3D nanomembrána propustí jen molekuly vody. Tento regenerátor vody čistí vodu s velmi nízkými náklady bez energetického zatížení. Je velkým příslibem pro rozvojové země, pro odsolování vody i třeba pro armádu na misích.
Co se stane, když ostře ořezanou tužkou propíchneme igelitový pytlík napuštěný vodou? Nebo když naplníme menší skleněnou dózu vodou a dáme do širší nádoby rovněž naplněné vodou? Jaké optické klamy můžeme díky vodě vidět? Udělejte si i vy pár jednoduchých pokusů, které vám toho o vodě prozradí víc, než jste doposud věděli.
Co se stane, pokud sklenici s vejcem a oxidem vápenatým zalijeme studenou vodou? Dojde k varu vody a tím k uvaření vejce. Při kontaktu oxidu vápenatého s vodou dojde k exotermické reakci, a proto uvolněné teplo uvede vodu do varu.
Scénka plná rčení o vodě, jejich jazykový výklad a rozhovor s L. Herčíkem (manažer provozu Úpravy vody) o výrazech a profesních pojmech spojených s vodou. Anketa o výrazu „ohnivá voda“. Výklad pojmu „vrcholek ledovce“.
Co se stane, když zazátkujete nádobu s téměř vroucí vodu a polijete ji vodou studenou? Voda začne opět vřít. Ochlazením došlo ke kondenzaci vodních par v nádobě, tím se výrazně snížil tlak uvnitř, a proto voda vře i při nižší teplotě.
Vodu z úpravny Želivka u Zruče nad Sázavou pije více než 1,5 milionů lidí. Kde tuto úpravnu vody najdeme? K jakému účelu konkrétně bude sloužit nové zařízení na zlepšení kvality pitné vody v jedné z největších úpraven vody v Evropě?
Pokus, ve kterém dojde k reakci sodíku s vodou na rozhraní voda/hexan. Sodík reaguje s vodou za vzniku hydroxidu sodného a vodíku.
Kolik vody je potřeba na výrobu 1 kg čokolády? Kolik vody vlastně k našemu životu potřebujeme? Jak by se musel náš život změnit, kdybychom měli vody nedostatek? Tyto otázky mohou být v budoucnu čím dál palčivější především pro obyvatele České republiky, do které téměř žádná voda z okolních států nepřitéká, a jsme tak závislí na vodě srážkové.
Čištění vody pomocí nanočástic je velice efektivní, voda se nemusí nikam čerpat. Čistící nanomateriály vpravíme vrtem do vody a vytvoří se látky, které příroda zná: oxidy železa. Částicemi na bázi železa lze vyčistit vodu zamořenou naftou a oleji. Jejich využití je šetrné například i v boji se sinicemi. Nanočástice dekontaminují i vodu kontaminovanou chlorovanými uhlovodíky a těžkými kovy.
Zda vede čistá voda elektrický proud, si ověříme pomocí jednoduchého pokusu. Sestavíme si elektrický obvod, v němž je plochá baterie, žárovka a dvě elektrody, které vložíme nejprve do čisté vody. Žárovka nesvítí, protože čistá voda elektrický proud nevede. Pokud ve vodě rozpustíme sůl, žárovka se rozsvítí. To dokazuje, že slaná voda vede díky volným iontům elektrický proud.
Zkuste si tipnout, co se stane, když vhodíme kus vepřového masa a tuku do vody. Tuk má nižší hustotu než voda, takže ve vodě plave. Maso má hustotu vyšší, a proto jde ke dnu.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Jaká voda začne vřít dříve, osolená či neosolená? Dříve začne vřít neosolená voda. Proč? Za standardních podmínek vře roztok soli při vyšší teplotě než čistá voda.
Jak lze bez doteku odčerpat olejovou vrstvu ze sklenice s vodou? Pomocí naolejované zkumavky naplněné vodou. Olej má menší hustotu než voda, a proto plave na jejím povrchu a je vytlačován do zkumavky.
Spotřebujeme obrovské množství vody, ale dešťovou vodu, která je zadarmo a uspokojila by polovinu naší spotřeby, pouštíme do kanálu. Naštěstí existují možnosti, jak nakládat s vodou hospodárněji. Jaké to jsou?
Jakým způsobem lze dezinfikovat vodu v rozvojových zemích? Metoda je jednoduchá. Do plastové lahve nalijeme znečištěnou vodu a položíme ji na slunce. Vědci zjistili, že rovníkové slunce dokáže zahřát vodu až na teplotu 55° C. Působením ÚV záření se voda zbaví všech nebezpečných bakterií.
Chcete vidět barevnou fontánu? Jednoduše ji vyrobíme a ještě si ukážeme zásadité vlastnosti amoniaku. Baňku naplníme plynným amoniakem, uzavřeme zátkou se skleněnou trubičkou a ponoříme do vody s fenolftaleínem. Amoniak reaguje s vodou za vzniku hydroxidu amonného, což se projeví prudkým nasáváním vody do trubičky. Obarvená voda vstřikuje do baňky jako fontána.
Asi většině dětem proběhla někdy hlavou otázka: ,,Co se vlastně stane s vodou, když spláchnu záchod? Kam to vše teče a co se s tím pak stane?" Proto pojďme vyrazit na exkurzi do čističky odpadních vod. Tam se dozvíme, co se děje s vodou potom, co se osprchujeme nebo umyjeme nádobí. Také zjistíme, proč nemůže taková voda jen tak odtéct do řeky a jak taková čistička vlastně funguje.
Voda je jednou z klíčových podmínek života. Vědci objevili vodu pod povrchem jednoho z měsíců Saturnu, který se nazývá Enceladus. Jde o převratné zjištění. Jak na to vědci přišli a v jaké podobě se voda na Enceladu vyskytuje?
Pokus s ledem nám ukazuje, že studená a teplá voda má různou hustotu. Potřebujete teplou a studenou vodu, sklenici, vodové barvy, tvořítko na led a olej. Zkuste si, zda se vám pokus povede stejně jako dětem.
Česko má nejnižší spotřebu vody v celé EU, přesto je nedostatek vody hrozícím problémem. Ve vyschlé krajině je totiž nebezpečný dopad přívalových dešťů. Proto je nutné rozšířit mokřady a další zásobárny vody v krajině.
Pasáž, která vysvětluje cyklus vody v krajině a připomíná, kde všude je voda potřeba a jak se spotřebovává.
Změříme-li sílu, kterou těleso působí na siloměr ve vzduchu a poté ve vodě, zjistíme, že těleso ponořené do vody působí na siloměr menší silou než na vzduchu. To znamená, že ve vodě na těleso musí působit ještě jiná síla opačným směrem. Tuto vztlakovou sílu objevil již ve starověkém Řecku Archimedes. Názorně si Archimedův zákon předvedeme na pokusu, při kterém člověk vleze do sudu plného vody, a tím vytlačí stejné množství vody, jako je objem jeho ponořené části. Když pak dolijeme vyteklou vodu, umíme zjistit, jaká tíhová síla na ni působí. Rovná se vztlakové síle, kterou byla osoba nadnášena. Ověříme si to tak, že postupně změříme tíhové síly člověka zavěšeného na laně a poté ponořeného do vody. Rozdíl těchto sil se shoduje se vztlakovou silou.
Kanalizací odtéká mnoho odpadní vody. Kam a kudy všechny ty odpadní vody putují a co se s nimi děje? Jak si s odpadem poradili naši předci? A staří Římané? Podíváme se i do první čistírny odpadních vod a zajímavá je také procházka po její současné podobě.
Do plné sklenice vody budeme postupně přidávat mince. Přeteče voda přes okraj? Kolik se vejde mincí do sklenice? Můžete předem i odhadovat. Potřebujete jen sklenici, vodu, mince a tácek. Vysvětlení tohoto jevu se také dozvíte, podívejte se.
Vysvětlení vzniku hořlavé pěny. Do dětské pěny rozmíchané ve vodě přidáme plyn z bombičky, čímž vzniknou bubliny. Plyn drží v bublině tenká membrána vody. Voda při zapálení pěny chrání pokožku ruky před popálením.
Jaký je rozdíl mezi tím, když golfový míček spadne do obyčejné nebo do slané vody? V obyčejné vodě klesne na dno. V případě, že zvýšíme hustotu vody přidáním soli, míček bude plavat na hladině. Experimentálně jsme ověřili fungování Archimédova zákona.
Robůtek Kit s panem Baterkou si užívají v přímořském městě, když pan Baterka spadne do nádrže, která ho prožene různými trubkami rozvodu vody po městě. Podíváme se s ním na úpravnu vody, kanalizaci i čistírnu odpadních vod. A co si z toho zážitku naši hrdinové odnesli?
Vodní toky mohou být znečištěny odpadní vodou, když dojde k přeplnění kanalizace srážkovou vodou, která tam přitéká. Jednoduchým řešením je výstavba nádrží např. u sídlišť, které dešťovou vodu zadrží a nepustí ji dál do kanalizace. Stavba takového jezírka přitom není nic složitého.
Každý z nás splachuje a vypouští do kanalizace odpadní vodu. Co se s ní pak stane? Podíváme se do moderní čistírny odpadních vod. Nejprve se vyčistí „hrubé“ nečistoty, pak probíhá další oddělování nečistot a nakonec odtéká voda zpátky do řeky. Proč ji čistíme? Co se stane s vytříděnými nečistotami?
Přestože lidé nejsou žádní vodníci, je tělo dospělého člověka ze tří čtvrtin tvořeno vodou. Vodu máme ve svalech, v kloubech, v krvi a dokonce i v kostech. Bez vody by naše tělo chřadlo. A protože během dne spousta vody z těla odejde například pocením, musíme ji zase do těla dodat zpátky. Jaký je pro člověka vhodný pitný režim a jak pijí rostliny? To dnes zajímá Brďa.
Pokusy demonstrující závislost bodu varu na vnějším tlaku vzduchu. Se snižujícím se tlakem teplota varu vody klesá. Proto nemusí horká voda vždycky pálit a led nemusí být vždycky studený. Proč se voda v horách vaří při méně než 100 stupních Celsia?
Co zesílí každý výbuch? Porovnáním výbuchu sudu prázdného a naplněného vodou posoudíte sami, co výbuch zesílí. V sudu naplněném po okraj vodou dojde k mnohem silnějšímu výbuchu. Voda je totiž nestlačitelné kapalina a síla výbuchu je přenášena až na místo nárazu.
Ročně Pražané spotřebují přes 130 milionů kubíků vody. V následující reportáži se vypravíme k největší zásobárně vody pro Prahu, vodní nádrži Švihov na řece Želivce. Také se dozvíme o vodních zdrojích, které Praha využívala v minulosti, a procesech, kterými se pitná voda upravuje.
Jak je možné, že stromy natáhnou během dne od kořenů až po koruny stovky litrů vody? Listy rostlin využívají energii ze slunce, aby přeměnily oxid uhličitý a vodu na cukry. Jako odpadní produkt přitom vzniká kyslík. Listy mají plochý a tenký tvar, aby vystavily slunci buňky obsahující chloroplasty se zeleným barvivem. Pokožka listu je pokryta póry zvanými stomata, jež zajišťují výměnu kyslíku a oxidu uhličitého mezi vzduchem a vnitřním prostorem listu. Zbavují se vody během procesu zvaného transpirace. Když se vypařují molekuly vody z listů rostliny, tak nasává další vodu z půdy.
Neoklasicistní budova Podolské vodárny je výraznou dominantou pravého břehu Vltavy. Kromě toho, že odtud k Pražanům putuje pitná voda, v ní vzniklo muzeum mapující historii oboru zpracování pitné vody. Nahlédneme do ní a nakoukneme pod pokličku zpracování pitné vody.
V českých městech se na údržbu silnic, letní ochlazování ulic nebo zalévání rostlin často používá pitná voda. Tento cenný zdroj by bylo možné ušetřit, kdyby města měla k dispozici kvalitní užitkovou vodu. Zajistit by ji mohly takzvané dočišťovací jednotky na úpravu užitkové vody, která vytéká z čistíren, na požadovanou čistotu. Tato voda není tak drahá jako pitná. Tímto zajímavým tématem nás provede Daniel Stach v pořadu Věda 24.
Pořad popisuje, jaké druhy vody jsou na našem trhu dostupné, jakou vodu pít a jaké se naopak vyvarovat. Jsou zde rozhovory s lidmi a známými osobnostmi o tom, jak dodržují pitný režim. Následují rozhovory s lékaři, kteří popisují, jaké vodě dát přednost z hlediska jejího složení.
Víme, že rostliny potřebují ke svému životu vodu. Pijí jako lidé? Jednoduchý pokus s obarvením karafiátu nám ukáže, jak voda putuje rostlinou. Potřebujeme vodu, bílý karafiát a barevný inkoust nebo potravinářské barvy. A víte, který spisovatel se jmenoval stejně jako naše dnešní květina?
Rozsáhlé zpevněné plochy ve městech zabraňují po dešti vsáknutí vody do země. Systémem podzemních kanálů odtéká voda co nejrychleji do řeky a její setrvání v krajině se počítá na hodiny. Ale i v městské zástavbě lze udělat přírodní potoky, tůně, jezírka a poldry, kde se voda zadrží a pak se vsákne nebo odpaří.
Velký Bolevecký rybník měl před více než 10 lety velmi špatnou kvalitu vody kvůli velkému množství sinic. To se však díky čištění rybníka změnilo. Město přistoupilo ke kosení vodních rostlin a k chemickému ošetřování vody. Dnes má rybník velmi čistou vodu vhodnou k celoročnímu koupání.
Do řek vypouštíme mnoho škodlivin včetně léčiv, antibiotik či prostředků každodenní péče. Pokud se však v sídlech naučíme zachycovat a využívat srážkovou vodu, při větších srážkách nebudou kanály plné a přívaly vody tyto nechtěné látky nevyplaví do řek. A bonusem bude zachycená voda, kterou lze využít na zálivku či splachování.
Co se stane, pokud mýdlo protřepeme v tvrdé vodě? Mýdlo se srazí a vyvločkuje, protože tvrdá voda obsahuje mnoho solí, které zabraňují rozpouštění mýdla.
Co se stane s ropou po promíchání s vodou? Ropa plave na hladině, jelikož její hustota je nižší než hustota vody. A co se stane s dřevěnými pilinami, které vysypeme na hladinu, na které jsou ropné skvrny? Piliny nasáknou ropu a plavou na hladině. Jedná se o simulaci ropné havárie, piliny jsou schopné ropu absorbovat a tak ji dostat z hladiny vody.
Proč je topné těleso ve varné konvici umístěno u dna konvice a ne nahoře u hladiny? Voda je špatným vodičem tepla, a tudíž by trvalo dlouhou dobu, než bychom uvedli všechnu vodu do varu. Dalším pokusem si dokážeme, že v zahřívané vodě proudí teplo samovolně zezdola nahoru.
Robůtek Kit s panem Baterkou se vydají do pouště, aby se přesvědčili, že i v poušti je voda. Kitovi se z nedostatku vody zdá sen o koloběhu vody. Stane se mrakem, dešťovou kapkou a nakonec se zase vypaří a stane se opět mrakem. Celé dobrodružství si prohlédněte v tomto díle ze seriálu Kosmix: Pod hladinou.
Pojďme se společně podívat na video o slonech. Chobot slona se skládá asi ze 40 tisíc svalů. Do chobotu je slon schopen nasát až 20 litrů vody, kterou si pak stříká do tlamy a pije nebo se vodou sprchuje. Sloni mají vynikající čich, uvádí se, že cítí třeba až 12 km vodu.
Stále se rozvíjející Praha potřebovala najít na konci 19. století stabilní zdroj pitné vody. Pro vybudování nového vodovodu se spojila Praha a tehdy samostatná města Karlín, Smíchov, Královské Vinohrady a Žižkov. V katastru obce Káraný tak vznikla na svou dobu unikátní secesní stavba vodárny, která získává vodu filtrací z řeky Jizery a jímáním artéské vody z hlubinného vrtu. Voda do Prahy z Káraného proudí od začátku roku 1914.
Proč je moře slané a jak se do moře sůl dostává? Průměrně obsahuje každý litr mořské vody asi 35 g různých solí. Nejčastěji to je chlorid sodný neboli kuchyňská sůl, kromě toho také sírany, ionty vápníku a draslíku. Do moře se soli dostávají jednak pomocí dešťové vody, která vymývá soli z povrchu země a pomocí řek ji dopravuje do moře. Druhá z cest je z podmořského dna. Zásadní jsou středooceánské hřbety, tam voda zatéká do prasklin v zemské kůře a dostává se tak blíž k horkému magmatu, kde se ohřívá a proto se v ní rozpustí více solí z okolních hornin. I když poměry jednotlivých látek ve vodě zůstávají stejné, slanost moří se liší. Záleží na tom, jak rychle se voda z moří odpařuje a kolik řek do moře proudí. Platí, že čím slanější voda, tím lépe nadnáší, má totiž větší hustotu.
Tým Stanislava Smrčka z Katedry jaderné a organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se snaží najít způsob, jak z vody v čističkách odstranit léčiva. Slibně vypadají například některé druhy vodních rostlin, které látky z vody prostě vytáhnou. Jak budou vypadat čistírny odpadních vod v budoucnosti?
Ohromná parkoviště jsou díky svému nepropustnému povrchu problémem pro vodu. Před parkovištěm tam byl les nebo louka, která uměla využít každou kapku. Dnes na stejném místě všechna voda končí v kanalizaci. Ale nemusí to tak být. Parkoviště jde vydláždit propustnými dlaždicemi nebo svést dešťovou vodu systémem stružek ke kořenům stromů.
Co se stane s vajíčkem, když ho dáme do nádoby s vodou? Vajíčko klesne ke dnu, jelikož má větší hustotu než voda. Co se naopak stane, když vajíčko dáme do solného roztoku? Vajíčko v tomto případě plove, protože solný roztok má vyšší hustotu než vajíčko. Pokud k solnému roztoku přidáme vodu, vajíčko se bude vznášet, protože tento roztok má stejnou hustotu jako vajíčko.
Ostrov Fuerteventura se dlouhodobě potýká s nedostatkem vody v krajině. V minulosti byla spotřebována spousta dřeva na stavbu budov, odlesnění zesílilo erozi, a proto má ostrov, tak jako mnoho jiných, problém se zadržováním vody v krajině. Některá údolí se ale po dešti zazelenají. Kde berou obyvatelé pitnou vodu? A jak by se tento problém mohl vyřešit?
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s měkkýši. Víte, jaký je rozdíl mezi mlži a plži?
Dva pokusy na téma povrchového napětí. Do oka z provázku plovoucího na hladině přidáme kapku mycího prostředku. Dojde ke snížení povrchového napětí vody, proto se provázek napne. Druhý pokus znázorňuje, jak kancelářská sponka díky povrchovému napětí plave na vodě ve vodorovné poloze, přestože má větší hustotu než voda.
Tato ukázka demonstruje, jaký vliv má hydrostatický tlak na proud vody vytékající z otvorů v plastové lahvi. Ukážeme si, jak asi teče voda z kohoutků ve čtyřpatrovém domě a proč je tomu tak.
Zkuste si tipnout, jak se bude chovat plastové víčko v nádobě s vodou a olejem. Plast má větší hustotu než olej, ale menší než voda, proto bude plavat na rozhraní obou kapalin.
Víte, kde se nachází nejstarší dřevěná studna? Majitelé studen se v posledních letech potýkají s četnými problémy. Stav vody v podzemí je silně podprůměrný a mnoha lidem tak voda ve studni vyschla. Většina studní má navíc vodu nekvalitní s nevyhovujícími mikrobiologickými ukazateli, vysokým obsahem dusičnanů či železa. Jistotou jsou proto veřejné vodovody.
Jakost povrchových vod se v posledních 25 letech výrazně zlepšila díky transformaci průmyslu nebo modernizaci čistíren odpadních vod. Ne vždy se musí odpadní voda svádět do jediné centrální čistírny. Řešením i pro váš dům tak může být právě kořenová čistírna. Ty fungují na stejných principech jako přirozené mokřady, kde probíhají samočisticí procesy.
Teploty se díky klimatické změně zvyšují, avšak srážkové úhrny zůstávají zhruba na stejné úrovni. Vypaří se tak více vody, kterou rostliny, živočichové i člověk k životu nutně potřebují. Řešení je překvapivě jednoduché: nesmíme srážkovou vodu nechat naší krajinou jen protéci. S krajinou je potřeba zacházet tak, aby se voda měla kde vsakovat. Jak to vypadá v praxi?
Fosfor vypouštěný z domácností je pro životní prostředí velkým tématem. Problémy s vysokou koncentrací fosforu v povrchových vodách jsou umocňovány vyšší teplotou. Zelené plochy stojatých vod, kde hynou ryby z důvodu kyslíkového deficitu, jsou každoroční realitou. Avšak místo toho, aby stát problém řešil, dotuje domácí čistírny odpadních vod, které jsou technologicky nedostatečné.
Vložíme kancelářskou sponku a papírový ubrousek na hladinu vody. Papírový ubrousek klesne ke dnu, zatímco sponka zůstane na hladině. Proč? Odpovědí je povrchové napětí vody.
Co se stane, když do tekutého dusíku nalijeme vodu? Když do tekutého dusíku, který má teplotu -196 °C, nalijeme horkou vodu se saponátem a barvivem, dojde k velmi efektní explozi.
Klidné bahnité vody rybníků obývá velevrub a škeble rybničná. Sladkovodní mlži, kteří patří mezi ohrožené živočichy naší přírody, nedokáží přežít ve znečištěných vodách.
V horských oblastech národních parků najdeme spoustu pramenišť, mokřadů a rašelinišť. Za deště mokřad funguje jako pomyslná houba. Vodu nasákne, zadrží a na hřebenech hor se vytváří zásoba vody pro období sucha. V minulosti byla voda z mokřadů odváděna a mokřady vysoušeny, aby byly vhodnější pro hospodaření. To se snaží na hřebenech hor změnit a mokřady obnovovat.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se ale přeneseme o několik miliard let zpět, představíme si vznik života na naší planetě a povíme si, jak se evoluce během miliónů let dostala z vody na souš. Některé druhy ale ve vodě zůstaly. Třeba ryby. My si je rozdělíme na mořské a sladkovodní.
Co se stane, když pevný oxid uhličitý vhodíme do vody s methylčervení? Oxid uhličitý reaguje s vodou za vzniku kyseliny uhličité. Přítomnost kyseliny je prokázána červeným zbarvením roztoku.
Poleťme s robůtkem Kitem vstříc vesmírným dobrodružstvím! Kit přistává na Venuši a pátrá po jejích obyvatelích a vodě. Zjišťuje, proč tu už voda není i proč je zde takové vedro a tudíž žádní Venušané.
Kde žijí pstruzi? Čím se živí a jak se chovají? Čisté, chladné a prudce tekoucí vody s prokysličenou vodou jsou domovem pro pstruhy potoční. Pstruzi jsou dravci a loví larvy hmyzu.
Proč je mořská voda slaná a odkud se sůl do oceánů dostává? Co ovlivňuje salinitu moří? Různý obsah solí ve vodě také podmiňuje její hustotu a tím i mořské proudy a jejich vzájemné mísení.
Sucho je jedním z problémů spojených se změnou klimatu a podle vědců nás čekají suchá desetiletí. Stav hladin podzemních vod je v ČR po hydrologicky suchých letech v letech 2015–2018 dlouhodobě podnormální. Představme si jeden ze způsobů, jak vodu v české krajině zadržet, a tím přispět k obnově zásob podzemní vody. Co si představit pod pojmem řízená dotace?
Jak lze přemístit vodu z jednoho kelímku do druhého, aniž bychom se jich dotkli? Využijeme gravitační potenciál a podtlak a voda z výše položeného kelímku přeteče do níže položeného.
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pokus, ve kterém smícháme 50 ml benzínu s 50 ml vody. Dojde k vytvoření nemísitelné směsi. Přítomnost benzínu na hladině vody si prokážeme názornou ukázkou. A to jeho zapálením.
Sklenice naplněná vodou je překryta punčochou a listem papíru. Co se stane, když sklenici obrátíme dnem vzhůru a papír odstraníme? Voda zůstane ve sklenici. Díky čemu? To se dozvíte ve videu.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám představuje život v našich vodách. V této části se seznámíme s obojživelníky a naučíme se poznat mloka, čolka, skokana zeleného, skokana hnědého a ropuchu.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
