portály České televize
menu

Často hledáte:

hudební skladatel česká literatura Bedřich Smetana čeština Vltava

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Výsledky hledání: tůně

Vše (52)
Videa (40)
Okruhy (0)
Náměty (0)
Pracovní listy (12)
Pořady (0)
Filtrovat

Rozšiřující materiály:

Stupeň vzdělávání:

Předměty:

Témata:

Videa

40 videí
Tůně pro žáby
02:28

Tůně pro žáby

Terčin zvířecí svět a její tutoriál nás seznámí s tím, co je nutné připravit, abychom vytvořili tůně pro žáby. Obnovení různých mokřadů, které vlivem činnosti člověka zanikly, je důležitá aktivita pro rozmnožování žab.
Praha – Modřanské a Komořanské tůně
04:12

Praha – Modřanské a Komořanské tůně

Modřanské a Komořanské tůně (jinak též „Modřanské laguny“) v Praze na pravém břehu Vltavy patří od roku 2014 mezi zvláště chráněná území v Praze. Tato přírodní památka je odkazem našich předků, kteří tůně vybudovali v 19. století jako ochranu před povodněmi. Díky pozvolnému zarůstání vznikl cenný lužní ekosystém a druhotný biotop mokřadních společenstev. Kromě výskytu vzácných druhů rostlin jsou tůně důležitým místem k rozmnožování obojživelníků. Členitý biotop poskytuje také útočiště mnoha druhům ptáků.
Halančíci: Ryby periodických tůní
05:02

Halančíci: Ryby periodických tůní

Halančíci jsou ryby obývající periodické tůně, tedy území, která pravidelně vysychají. Kvůli krátké době, kdy mají možnost růst a rozmnožovat se, si vyvinuli nejrůznější způsoby přizpůsobení (adaptace) k tomuto extrémnímu způsobu života. Zdá se navíc, že by jejich výzkum mohl napomoci pochopení principu stárnutí.
Zadržování vody ve městech
01:51

Zadržování vody ve městech

Rozsáhlé zpevněné plochy ve městech zabraňují po dešti vsáknutí vody do země. Systémem podzemních kanálů odtéká voda co nejrychleji do řeky a její setrvání v krajině se počítá na hodiny. Ale i v městské zástavbě lze udělat přírodní potoky, tůně, jezírka a poldry, kde se voda zadrží a pak se vsákne nebo odpaří.
Milíčovský les
04:41

Milíčovský les

Unikátní ekosystém Milíčovského lesa a přilehlých rybníků patří k méně známým chráněným územím Prahy. Důvodem ochrany této oblasti jsou přirozené doubravy a olšiny, vlhké louky, tůně a rybníky, významná společenstva rostlin a biotopy chráněných živočichů. Pojďte se s námi podívat na kus pražské divočiny.

Mokřady
04:49

Mokřady

Mokřady patří mezi nejvýznamnější, ale zároveň nejohroženější biotopy. Vznikají přirozeně, ale mohou být i budovány uměle člověkem. Tvoří přirozený přechod mezi suchozemskými a vodními ekosystémy. Proč jsou mokřady důležité a co v nich roste a žije, se dozvíte v reportáži z Wifiny.
Jaro: Život rostlin a živočichů II
07:07

Jaro: Život rostlin a živočichů II

Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se na jaře kvetoucí léčivé byliny (podběl, plicník), dále prvosenky a violky. Z živočichů se seznámíme se životem a hnízděním hus divokých a aktivitou žab a mravenců lesních v jarních měsících. U mravenců je popsán i sociální život v mraveništi.
Rozhovor s odborníkem
Řeka Lužnice
01:50

Řeka Lužnice

Ačkoli se při zmínce o vodstvu jižních Čech většině z nás vybaví rybníky, zdejším fenoménem je i Lužnice, jedna z poslední středoevropských neregulovaných řek. Setkáme se s vysokoškolským pedagogem Rostislavem Černým, rodákem z jižních Čech, který nám poví o této pozoruhodné krajině a především o významu Lužnice, pokud jde o její charakter.
Řeka Blanice
04:21

Řeka Blanice

Řeka Blanice, levý přítok Sázavy, je příkladem českého vodního toku, který do velké míry nebyl regulován. Přirozený tok si v podloží Vlašimské pahorkatiny vytváří zaklesnuté meandry. Ve slepých ramenech řeky můžeme na jaře pozorovat dnes vzácnou a fascinující proměnu skokanů hnědých, kterou dříve znalo každé dítě.

Piskoř pruhovaný
01:49

Piskoř pruhovaný

Piskoř pruhovaný je tajemná ryba, která dokáže divy. Rybáře sice nezaujal, ale má své místo v potravním řetězci. Zajišťuje koloběh živin v rámci daného biotopu a jako potrava slouží třeba sumcům. Dokáže dýchat vzduch střevem, nevadí mu ani hnilobný čpavek. Na rybu toho vydrží opravdu hodně. Přesto je ohroženým druhem, který je potřeba chránit.

PL
Potok Botič
02:50

Potok Botič

Botič představuje hned po Berounce druhý největší pražský přítok Vltavy. Celý tok je delší než 30 km a má mnoho podob. Úsek od Hostivařské přehrady k Záběhlickému zámečku je pravým opakem regulované městské části, tady si voda našla svoji cestu sama a vytváří meandry.
Úkol pro Česko: Zadržet vodu
01:49

Úkol pro Česko: Zadržet vodu

Teploty se díky klimatické změně zvyšují, avšak srážkové úhrny zůstávají zhruba na stejné úrovni. Vypaří se tak více vody, kterou rostliny, živočichové i člověk k životu nutně potřebují. Řešení je překvapivě jednoduché: nesmíme srážkovou vodu nechat naší krajinou jen protéci. S krajinou je potřeba zacházet tak, aby se voda měla kde vsakovat. Jak to vypadá v praxi?

Eroze orné půdy
01:56

Eroze orné půdy

Eroze je celosvětový problém, který ohrožuje půdu. Na polích jsme otevřeli půdu povětrnostním vlivům a miliony tun půdy se daly do pohybu. Jak můžeme erozi zabránit? Jak pomoci krajině, aby vodu zadržovala a tím bránila erozi?
Degradovaná krajina vyžaduje péči
08:15

Degradovaná krajina vyžaduje péči

Podoba naší krajiny byla v posledních 70 letech dramaticky změněna. Ukažme si příklady péče, kterou od nás krajina potřebuje, aby se mohla vrátit ke své pestrosti a půvabu.

Potápník vroubený
12:03

Potápník vroubený

Potápníci jsou důležitou a zajímavou součástí života téměř každé tůně. Hrají podstatnou roli v potravních řetězcích, konzumují mršiny a redukují i množství larev komárů a dalšího nepříjemného hmyzu.
Hodina zpěvu: Když se zamiluje kůň
02:00

Hodina zpěvu: Když se zamiluje kůň

Poslechněme si a zazpívejme si píseň Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře. Slova písně, Když se zamiluje kůň, jistě znáte. Tak proč se nepřidat a nezazpívat si o lásce hluboké jak tůň? Zvlášť, když se týká toho nejkrásnějšího zvířete, které lidi nepřestává fascinovat.

Štěrková řečiště Bečvy
01:08

Štěrková řečiště Bečvy

Původní štěrkové řečiště Bečvy vytváří ideální prostředí pro život raků a mnoho druhů ryb. Prohlédněte si s námi ostrůvky, tůně a peřeje moravské řeky. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.

Komár
11:58

Komár

Život komára není ale vůbec jednoduchý. Ve všech svých vývojových stadiích má kolem sebe řadu přirozených nepřátel, a tak se mnoho z těch, kteří se někde ve vodní tůni narodili, dospělosti nedočká. Tvoří tedy významnou součást potravního řetězce a jeho existence tak dostává důležitý smysl.
Zaplavování lužních lesů
00:37

Zaplavování lužních lesů

Na jaře 2020 vodohospodáři na žádost lesníků přistoupili k zaplavování lužního lesa v oboře Soutok u Břeclavi. Voda z Novomlýnských nádrží měla nahradit jarní záplavy, doplnit vodu v drobných tocích, mokřadech a tůních a zlepšit v místě podmínky pro rostliny i živočichy.
Rozhovor s odborníkem
Přírodní rezervace Podlesí
04:52

Přírodní rezervace Podlesí

Navštívíme přírodní rezervaci Podlesí, nejvýznamnější mokřadní lokalitu CHKO Blaník. Na tamní mokřady jsou vázány unikátní druhy rostlin a živočichů. V uměle vyhloubených tůních se daří obojživelníkům včetně vzácné blatnice skvrnité. Z rostlin se zde vyskytuje například rosnatka okrouhlolistá. Mnoho zajímavých organismů najdeme také v rybnících.
Meandry řeky Moravy v Litovelském Pomoraví
10:17

Meandry řeky Moravy v Litovelském Pomoraví

Rovinaté úrodné lužní lesy vždy lákaly člověka k hospodářské činnosti, a proto je přirozený tok velké řeky uprostřed kulturní krajiny reliktem. Litovelským Pomoravím protékající Morava působí na Středoevropana zvyklého na regulované toky jedinečně. A to nejen typickými meandry a rameny v různých stadiích svého vývoje, ale i faunou a flórou vázanými na periodicky zaplavované ekosystémy údolní nivy. I dnes existují faktory, které mohou lužní les a především jeho vodní režim ohrozit, proto je jejich ochrana nutná.

Mikve u Pinkasovy synagogy v Praze
03:34

Mikve u Pinkasovy synagogy v Praze

Pražské židovské ghetto bylo vždy opředeno řadou pověstí. Některé byly spjaty i s rituální koupelí, mikví. Její označení v překladu z hebrejštiny znamená sebrání čisté přírodní vody z tůní. Takovou lázeň objevili odborníci na konci 60. let minulého století v suterénu budovy vedle pražské Pinkasovy synagogy. Podle historických pramenů fungovala už v 16. století, takže je docela možné, že se v ní před vstupem do chrámu koupal i legendární rabi Löw.
Rozhovor s odborníkem
Třídění a recyklace plastového odpadu
03:20

Třídění a recyklace plastového odpadu

Česká republika je jedničkou ve třídění odpadu. Ročně u nás vznikne zhruba 250 tisíc tun plastového odpadu. K recyklaci jde pak něco přes polovinu, dalších 12 % je energeticky využíváno a zbytek končí na skládkách.
Rozhovor s odborníkem
Řeky znečišťující oceány plastovým odpadem
05:40

Řeky znečišťující oceány plastovým odpadem

Každý rok končí ve světových oceánech kolem 8 mil. tun plastového odpadu. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů jsou řeky. Jedná se hlavně o ty, které protékají hustě zalidněnými státy a státy se špatnou odpadovou politikou.
PL
Výlov rybníka Rožmberk
01:40

Výlov rybníka Rožmberk

Pro jihočeské rybníkáře nastává nejdůležitější den v roce – výlov. Jaká ryba je v českých podmínkách nejfrekventovanější? Kolik tun ryb vylovili rybáři za tři dny z našeho největšího rybníka? A jak takový výlov vlastně probíhá?

Zprávičky: Baterie končí ve špatném koši
01:16

Zprávičky: Baterie končí ve špatném koši

Víte, že i staré baterie patří do tříděného odpadu? Jak baterie třídit a kam s nimi, aby neskončily mezi ostatními odpadky? To vše se dozvíte z následující reportáže. Tipněte si, kolik tun starých baterií nasbírají čeští školáci ve svých domovech.
Silničáři a jejich technika
03:16

Silničáři a jejich technika

Pojďme se společně podívat, jak pečují silničáři o silnice, zejména v období zimního počasí. Za zimu spotřebují více než 30 000 tun sypací soli. O silnice je nutné se v zimě starat, aby nevznikla nebezpečná klouzačka a zabránilo se nehodám.

Rozhovor s odborníkem
PL
Všudypřítomný plastový odpad
04:46

Všudypřítomný plastový odpad

Přes 8 miliard tun plastu už lidstvo vyprodukovalo za celou dobu své existence. A tempo produkce stále roste. Tento trend s sebou přináší důsledky, které znamenají ohrožení životní o prostředí i zdraví člověka, a tedy i zvyšuje naléhavost řešit odpadové hospodářství. Jak na to?

Oceány plné plastů
03:24

Oceány plné plastů

Používáte plasty? Určitě, jako každý v naší zemi. A třídíte plastový odpad? Proč je to tak důležité? Každý rok se do oceánů dostane asi 12 milionů tun plastu. Tyto plasty zabijí ročně až 100 tisíc mořských živočichů. I vy můžete pomoci, podívejte se jak.
Nález pravěkého dinosaura
01:20

Nález pravěkého dinosaura

Pojďme se společně podívat na dosud největšího objeveného dinosaura. Vážil 65 tun, neměl žádné nepřátele a dostal název dreadnoughtus. Tento obr byl vegetarián a z jeho kostí vědci zjistili, že když zemřel, byl ještě ve vývinu. Dosud tedy nevíme, jak velký vlastně mohl ještě být.

Extrémní dalekohled
02:53

Extrémní dalekohled

Astronomové Evropské jižní observatoře postavili „Evropský extrémně velký teleskop“. Tento obrovský optický a infračervený dalekohled o hmotnosti 5500 tun má zrcadla o průměru přes čtyřicet metrů. Díky tomu umožňuje astronomům hledat planety podobné Zemi či pozorovat černé díry.
Množství plastů v oceánech a mořích
10:22

Množství plastů v oceánech a mořích

Aktuální množství plastů v oceánech a mořích se odhaduje na 150 milionů tun. Poslední studie časopisu Nature uvádí, že počet plastů v oceánech a mořích by se mohl za 20 let ztrojnásobit. Proč se takové množství plastů dostává do oceánů a moří a do jaké míry se daří/nedaří ho snížit?
Solvayovy lomy
04:10

Solvayovy lomy

Vydáme se do Solvayových lomů v Českém krasu, ve kterých se těžil vápenec pro výrobu sody. V období 2. světové války se zde vytěžilo ročně až 150 000 tun vápence. K dopravě vytěženého materiálu byla využívána úzkorozchodná železnice. Po vyčerpání těžby začal areál chátrat, od 90. let je snaha o jeho renovaci, nyní zde najdeme i muzeum.
Textilní průmysl: Současné trendy
03:42

Textilní průmysl: Současné trendy

Textilní průmysl má svou odvrácenou stranu. Při výrobě látek se ročně potřebuje 93 miliard kubíků vody, 98 milionů tun nafty a chemikálií, celkem za 21 miliard USD. Oděvní průmysl se také podílí na průmyslovém znečištění vody a produkuje značné množství mikroplastů. Z těchto důvodů se stále častěji skloňuje pojem „slow fashion". Jaké další trendy jsou na obzoru?

Písnička: Stará sova jménem Osbourne (A1)
01:44

Písnička: Stará sova jménem Osbourne (A1)

A Song Old Owl Osbourne: Meet Timmy and his friends. Sing a song with us with the same tune of the famous song Old MacDonald and practice the names of the animals living on the farm. Seznamte se s Timmym a jeho kamarády. Zazpívejte si s námi písničku na melodii známé písně Old MacDonald a procvičte si názvy zvířat žijících na farmě.
Pole ohrožená erozí
02:55

Pole ohrožená erozí

Půdní fond v Česku patří v mezinárodním porovnání k nejvíce ohroženým erozí. Roční ztráty ornice se odhadují na 21 milionů tun půdy. K erozi přispívá nejen klimatická změna a srážky v podobě přívalových dešťů, ale hlavně nevhodný způsob hospodaření. Protože nejsou protierozní opatření v zemědělství ustanoveny vyhláškou, je stále běžné, že se hospodaří na polích s velkou výměrou, ve svažitém terénu či se pěstují pro dané lokality nevhodné plodiny.
Pesticidy ve vodě
07:16

Pesticidy ve vodě

Každoročně se v ČR spotřebuje 5 tisíc tun pesticidů. Tyto přípravky na ochranu rostlin a jejich metabolity pak zůstávají v půdě a dlouhodobě kontaminují podzemní vody. Například povodí vodní nádrže Švihov zásobující pitnou vodou mj. Prahu je intenzivně zemědělsky obhospodařované, a tudíž vystavené všem negativním vlivům chemizace zemědělské výroby. Změna může paradoxně vzejít od spotřebitelů, kteří by poptávkou po biopotravinách otevřeli prostor pro ekologické zemědělství na orné půdě.

PL
Recyklace PET lahve
07:01

Recyklace PET lahve

Ročně se na celém světě vyrobí miliony tun PET lahví, nabízí se proto otázka jak plastové láhve recyklovat. PET lahve se skládají z polymeru zvaného polyethylentereftalát, tudíž mají ve své struktuře převážně uhlík, kyslík a vodík. Proto můžeme plastové lahve spalovat za vzniku oxidu uhličitého a vody. Ale mnohem výhodnější je polyethylentereftalát recyklovat a znovu jej použít. Vědci se také zabývají otázkou, jak dlouhý polymerní řetězec rozložit na kratší části, které by poté mohly být biodegradabilní.

Regenerativní zemědělství: Jak vrátit půdě úrodnost
01:39

Regenerativní zemědělství: Jak vrátit půdě úrodnost

Zdravá půda se pozná podle struktury, vůně, schopnosti zadržovat vodu a živiny. Díky těmto vlastnostem lépe odolává nežádoucím vlivům. Jednou z možností, jak obnovit zdraví půdy, je regenerativní zemědělství. Je to přístup zaměřený na obnovu půdního ekosystému prostřednictvím udržitelných postupů. Pomoci může i precizní zemědělství, jež využívá moderní technologie a data k optimalizaci zemědělských činností a zvyšování výnosů při minimalizaci vstupů. Výsledkem udržitelně a efektivně obhospodařované půdy může být 7 tun půdních organismů na hektar.

PL
Úklidoví dobrovolníci Trash Heroes
05:32

Úklidoví dobrovolníci Trash Heroes

Naši planetu nemilosrdně zaplavujeme plasty. Každý rok se jich vyrobí 280 milionů tun. A recyklace se dočká jen pouhých 20 % z tohoto množství. Velká část zbývajících 80 % končí v mořích jihovýchodní Asie. Před lety se do Thajska vypravil potápět Jan Bareš. Jenže se nevydržel dívat na všudypřítomné smetí a rozhodl se tamní pláže uklidit. Výsledek ho natolik nadchl, že založil mezinárodní organizaci Trash Hero. Ta sdružuje dobrovolníky z celého světa, kteří se snaží zbavovat nepořádku i další místa.

ČT edu nejsou pouze videa

12 809

videí

720

námětů do
výuky

4 356

pracovních
listů

1 212

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání