Popis rizik konzumního způsobu života ukazuje, jak tento životní styl vyčerpává přírodu i její zdroje. Informace o udržitelném způsobu života a ekologickém přístupu k žití. Důraz je kladen na šetření vodou i elektřinou a ohleduplný způsob existence.
Pandemie koronaviru, vládní opatření a další restrikce nám leccos prozradily o české společnosti. Co vyjevila pandemie o síle faktů, fungování veřejných institucí nebo o české ochotě naslouchat dezinformátorům? Podívejte se na shrnující video.
Pražská vlastenecká společnost byla okouzlena Boženou Němcovou stejně, jako byla ona okouzlena touto společností. Literární vědci Milan Horký a Libuše Heczková a geolog Václav Cílek hovoří o skutečnostech, které formovaly vlastenectví mimořádné a rozporuplné osobnosti našich dějin, Boženy Němcové.
Václav Havel se po sametové revoluci stává prezidentem Československa a pak plynně navazuje svými dvěma funkčními obdobími jako prezident České republiky. Během své funkce se snaží budovat občanskou společnost a povzbuzovat občany k jejímu rozvoji, k budování demokratického a svobodného státu, k aktivnímu a zodpovědnému zapojování do jeho dění. Havel zůstává aktivním občanem i po odchodu z funkce prezidenta. Video je součástí vzdělávací série Každý může změnit svět z produkce Knihovny Václava Havla, která provází životem Václava Havla a bojem Československa za lidská práva.
Dokumentarista Tomáš Kratochvíl, žijící v Praze, se vydal s kamerou do malé vesnice na Vysočině, kde vyrůstal. Při rozhovorech se svými bývalými spolužáky záměrně nadhazuje některá vážnější společenská témata, například jestli má smysl chodit k volbám nebo co si myslí o uprchlících. V následné konfrontaci se pak ukazují neduhy naší společnosti, která ani po třiceti letech svobody není dospělá. Odlišnosti, které se mezi bývalými spolužáky ukazují, že zjednodušenost, kdy rozdílné názory lidí přičítáme odlišnostem mezi obyvateli měst a venkova, není úplně funkční. Tomáš ukazuje, že naše pověstná tolerance není vždy úplně kladnou vlastností.
Co vlastně znamená často uváděné spojení „korektní vyjadřování“ či „politická korektnost“? Existují různé pohledy, vždy je však patrné, že vyjadřování jde ruku v ruce s našimi hodnotami, společenskými postoji a názory. Pro někoho je korektnost pokrytectví a přetvářka, pro jiné cesta, jak zamezit diskriminaci a rasismu.
Otázka příjmení, zejména těch ženských, je v českém jazyce stále řešenou otázkou. Video přináší různé pohledy na tuto problematiku. Diskutující však kromě jazykové roviny otevírají i tu společenskou – jazyk jako obraz společenského vývoje, vyjádření vlastní identity či genderová diskriminace. K jakému názoru se přikláníte vy?
Calabar je přibližně půlmilionové město na jihovýchodě Nigérie, které v minulosti nechvalně proslulo jako středisko obchodu s otroky. Později se z tohoto přístavu vyvážely ryby či hlavní energetická surovina, ropa. I dnes je Calabar velmi živé město, kde místní zcela netradičním způsobem vítají příchod nového roku. Již téměř dvě století zde právě 1. ledna probíhá velká soutěž masek, která má spojitost s tajnou společností EKPE, která je opředena řadou tajemství.
Bývalý prezident Václav Havel se v rozhovoru s kardinálem Dominikem Dukou krátce před svou smrtí v roce 2011 zamyslel nad občanskou společností a jejím stavem. Rozvíjí svou úvahu o tom, že v české společnosti se něco „otřese“ zhruba každých dvacet let. Poukazuje na neblahý stav české politiky odcizené od lidí. Zároveň vkládá víru v mladé lidi, kteří vyrůstají kosmopolitně, a v probouzející se občanskou společnost.
První část videa stručně popisuje historii sociálních sítí, zejména Facebooku. Ve druhé části videa odpovídá Josef Šlerka, odborník Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, na otázky ohledně vlivu sociálních sítí na jednotlivce a společnost. Zobrazují nás sociální sítě takovými, jakými chceme být? Čím platíme na sociálních sítích? Jak sociální sítě využívají naše data? Jak se měří úspěšnost reklamy a politických kampaní na internetu? Jaká nás čeká budoucnost?
Pojďme prozkoumat fenomén „nepřizpůsobivých" občanů v české společnosti. Jak u nás šel čas s bezdomovci od sametové revoluce? A jak jsou na tom další občané se sociální nálepkou „nepřizpůsobiví"? A proč v lidech, kterým opravdu není co závidět, vidíme nepřátele?
Pojďme se podívat na peníze z poněkud filozofického hlediska. Penězům se většinou podsouvá jakási špinavá role a málokdy si je automaticky ztotožníme se ctností. Často kazí charakter a mít peněz málo bývá stejně špatné jako mít jich příliš. Kromě jejich základní funkce coby platidla slouží peníze v moderní společnosti také jako prostředek k prosazování a distribuci moci. Majetnější se rovná mocnější. Jenže to vede k hrozným věcem. Ale aby společnost mohla zdravě fungovat, musí vždy zůstat něco, co za peníze koupit nelze. To je základem moderního státu a zároveň jádrem problému korupce.
13 203
741
4 504
1 239
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
