Jihomoravské Sudety

Obec Hnanice se nachází jižně od Znojma na moravsko-rakouských hranicích. Před rokem 1945 byla osídlena téměř výhradně německy mluvícím obyvatelstvem. Většina z nich přirozeně tíhla k Rakousku. Po válce byla obec znovu osídlena, z původních obyvatel zůstala jen jedna smíšená rodina. Život v obci však byl velmi těžký, ležela totiž v pohraničním pásmu. Jak se během dějin obyvatelé vyrovnali?

Osud maďarské menšiny po druhé světové válce

S koncem druhé světové války byla kromě odsunu německého obyvatelstva velmi aktuální otázka možného odsunu Maďarů z Československa. S tím však vítězní spojenci nesouhlasili. Československá vláda nakonec uskutečnila výměnu asi 70 tisíc slovenských Maďarů za přibližně stejný počet Slováků žijících v Maďarsku. Zbylých půl milionu Maďarů se mělo následně tzv. reslovakizovat.

Churchillův projev ve Fultonu

Za počátek studené války je považováno několik historických okamžiků. Jedním z nich je projev Winstona Churchilla, který v roce 1946 v přítomnosti amerického prezidenta Trumana pronesl na univerzitě ve Fultonu, kterým výstižně charakterizoval politické poměry v Evropě nedlouho po skončení druhé světové války. Právě v něm Churchill poprvé použil slova o železné oponě spuštěné napříč Evropou.

70 let od Marschallova plánu

Marshallův plán vyhlásil v létě roku 1947 americký ministr zahraničí George Marshall. Československo po prvotním zájmu od jeho přijetí upustilo. Důvodem byl nátlak sovětské strany, která se obávala sílícího vlivu Spojených států v Evropě. Marshallův plán zásadně přispěl k poválečné hospodářské obnově především západoevropských zemí.

Studená válka v kostce

Studená válka je více než čtyřicetileté období mocenského soupeření východního a západního bloku po druhé světové válce. Nedošlo sice k otevřenému střetu mezi oběma hlavními mocnostmi (Spojenými státy a Sovětským svazem), přesto bylo v některých okamžicích nebezpečí války obou bloků velké. Nejblíže k válce byl rozdělený svět patrně v říjnu roku 1962 v souvislosti s tzv. karibskou krizí.

Směřování Československa po druhé světové válce

Exilový prezident Edvard Beneš i Jan Masaryk věřili na konci druhé světové války koncepci, že Československo bude tzv. mostem mezi Východem a Západem. Klíčová pro mezinárodní postavení Československa byla „Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci“ se Sovětským svazem, kterou Beneš podepsal ještě za druhé světové války. V parlamentních volbách v roce 1946 zvítězili v Československu jasně komunisté a postupně se připravovali na cestu k úplnému převzetí moci.

Osvobození Československa

V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno osvobození Československa ruskou a americkou armádou, pražské povstání a politický poválečný vývoj – Benešovy dekrety a přijetí demise ministrů v roce 1948.

Hašek v Rusku

Hašek nebyl nikdy troškař. Na účastníka památné bitvy u Zborova byly vydány dokonce dva zatykače. Tato skutečnost jako kdyby předznamenávala vývoj politických názorů Jaroslava Haška na sklonku první světové války a v době poválečné... Z československých legií až do bolševické Rudé armády směřovala ruská cesta Jaroslava Haška. Jaké bylo jeho působení v Rusku?