portály České televize
menu

Často hledáte:

19. století česká literatura česká kultura přijímačky hudební skladatel

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Výsledky hledání: perzekuce

Vše (47)
Videa (36)
Okruhy (1)
Náměty (1)
Pracovní listy (9)
Pořady (0)
Filtrovat

Rozšiřující materiály:

Stupeň vzdělávání:

Předměty:

Témata:

Videa

36 videí
Perzekuce řeholních řádů
02:05

Perzekuce řeholních řádů

V roce 1950 začala Akce K, která spočívala v rušení mužských klášterů, internaci a věznění členů mužských řeholních řádů. Na ní navázala Akce Ř, která byla zaměřená proti ženským řeholním řádům. Podívejte se na reportáž o obou násilných akcích, která obsahuje rozhovory s pamětníky a archivní záběry.
Perzekuce Romů za 2. světové války
09:11

Perzekuce Romů za 2. světové války

Romové byli za druhé světové války z rasových důvodů terčem pronásledování. Už v roce 1939 byla přijata „proticikánská“ opatření a zřízeny pracovní tábory pro muže, kteří se „štítí práce“. Na území Čech a Moravy byly takové tábory dva: v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Roku 1942 vešlo v platnost nařízení o potírání cikánského zlořádu a pracovní tábory se změnily ve sběrné cikánské tábory, určené pro celé rodiny.
Celý film
Válečné nevěsty
51:55

Válečné nevěsty

Životní příběhy Angličanek, které se za války provdaly za československé vojáky a v jejich vlasti pak čelily perzekuci komunistického režimu.
Jak se zabavuje zámek
02:55

Jak se zabavuje zámek

Po únorovém převratu v roce 1948 byla šlechta zbavena svého majetku a buď setrvala v Československu a byla vystavena další perzekuci, nebo odešla do exilu. Její zabavený majetek měl různé osudy. Podívejte se na příběh rodiny Hildprandtů a zámku Blatná. Zámek měl štěstí, že byl zařazen do kategorie prohlídkových zámků a rodina se díky kontaktům mohla vystěhovat z republiky v roce 1959.
PL
Jak Romové vnímají holocaust
03:32

Jak Romové vnímají holocaust

Romský holocaust není tak velké mediální téma jako např. genocida židovského obyvatelstva. Někdy proto může vzniknout mylná představa, že samotní Romové tuto etapu vlastní historie tolik neprožívají. To, co je vidět navenek, se však často liší od toho, co se děje uvnitř, a Romové na oběti nacistické perzekuce rozhodně nezapomínají. Romů se ale nikdo na jejich náhled neptal a často o holokaustu nemluví z obavy, aby nikdo nezpochybňoval jejich snahu o integraci.

PL
Václav Havel před rokem 1989
03:01

Václav Havel před rokem 1989

Václav Havel již v šedesátých letech otevřeně kritizoval komunistický režim. Psal divadelní hry, které uvádělo Divadlo Na zábradlí i zahraniční scény. Odpovědí mu byl zákaz veřejné činnosti a osobní perzekuce. Poslechněte si reportáž o životních peripetiích V. Havla.
Vážený kněz Josef Toufar
02:43

Vážený kněz Josef Toufar

Ukázka z dokumentu M. Doležala a R. Vávry o tzv. číhošťském zázraku a následné perzekuci a umučení katolického kněze Josefa Toufara zachycuje počátky jeho kněžského působení v Zahrádce u Ledče nad Sázavou od roku 1940. Rychle se stal respektovaným knězem, ovšem brzy po nástupu komunistů k moci v únoru 1948 byl přeložen do Číhoště.
Komunistická propaganda v Československu na počátku 50. let
07:27

Komunistická propaganda v Československu na počátku 50. let

Na počátku 50. let bylo nebezpečí vojenského střetu mezi Východem a Západem poměrně velké. Sovětský vůdce Stalin sice plánoval „rozhodující střet se Západem“, komunistická propaganda v Československu však stále zdůrazňovala mírové usilí Sovětského svazu a celého komunistického bloku. Na druhé straně železné opony pak podle propagandy stáli jen váleční štváči usilující o rozpoutání třetí světové války. Podívejte se na archivní zpravodajské reportáže a udělejte si obrázek o síle slova a dobové propagandy.
Rok 1989: Co bylo před listopadem
02:12

Rok 1989: Co bylo před listopadem

Rok 1989 byl zásadním zlomem moderních evropských dějin. Po Polsku a Maďarsku došlo v Německu na začátku listopadu k pádu Berlínské zdi. V Československu to na změnu poměrů dlouho nevypadalo. Komunistickou stranu vedl generální tajemník Miloš Jakeš, federální vládu Ladislav Adamec a na Pražském hradě byl již čtrnáct let prezident Gustáv Husák. Jakékoli veřejné projevy nesouhlasu s režimem byly tvrdě trestány.
Násilná kolektivizace
06:14

Násilná kolektivizace

Po vzoru SSSR bylo i v komunistickém Československu násilně zakročeno proti „třídním nepřátelům“, soukromým zemědělcům, a to v duchu tzv. „zprůmyslnění zemědělství“. Důsledkem této akce byly tisíce postižených a likvidace krajiny, jejíž důsledky jsou patrné dodnes.
Polské povstání v roce 1956
01:43

Polské povstání v roce 1956

V červnu 1956 se v Poznani konaly protesty, ve kterých dělníci žádali lepší pracovní podmínky. Poznaňské povstání bylo sice krvavě potlačeno, přispělo však k podzimnímu uvolnění politické situace.

Poslední rozloučení Milady Horákové
03:30

Poslední rozloučení Milady Horákové

Sestra a dcera Milady Horákové vyprávějí o své poslední návštěvě před její popravou v pankrácké věznici. Vzpomínky, ze kterých mrazí…
Vznik pomocných technických praporů
02:41

Vznik pomocných technických praporů

Proč v československé armádě v 50. letech 20. století vznikly tzv. pomocné technické prapory? Kdo byli jejich příslušníci a jaké v praporech panovaly podmínky?
Československá armáda po roce 1948
03:45

Československá armáda po roce 1948

Vojenský historik Eduard Stehlík hovoří o represích vůči příslušníkům československých ozbrojených sil po únoru 1948. Ani armáda nezůstala ušetřena čistek komunistického režimu. Po několika vlnách krutosti, které skončily až v roce 1956, zůstala naše armáda o tisíce důstojníků chudší. Mnozí z nich byli popraveni nebo odsouzeni k nuceným pracím.

Postavení interbrigadistů v éře komunismu
13:32

Postavení interbrigadistů v éře komunismu

Ve španělské občanské válce sehrály stěžejní roli interbrigády, tedy vojenské jednotky složené z dobrovolníků z různých zemí, včetně Československa. Jaké byly jejich osudy po tom, co se komunisté chopili moci? Kteří z nich byli perzekuováni v rámci tzv. monstrprocesů? A jak se postoj k nim proměnil např. v 60. letech? O osudech československých vojáků ze Španělska se více dozvíme v pořadu Historie.cs.
Vsetínská pochodeň
05:09

Vsetínská pochodeň

Posledním člověkem, který se v roce 1969 upálil, byl vsetínský archivář a historik Bohumil Peroutka. Těžce nesl vývoj socialistického Československa po sovětské okupaci. V říjnu napsal do novin Nové Valašsko článek k výročí vzniku ČSR. Problémy měl nejen on, ale i redakce, která článek vydala. Nepohodlní redaktoři přišli o práci a i on sám měl dostat výpověď. A pak se na nádvoří vsetínského zámku 28. října 1969 upálil. Jeho smrt neměla burcovat národ. Je spíše svědectvím o tom, kam může člověka dovést život v nesvobodě.

Z kanceláře do továrny
04:34

Z kanceláře do továrny

V červnu roku 1951 bylo více než 77 000 úředníků převedeno do průmyslové výroby. O ideologických i praktických důvodech tzv. Akce 77 tisíc do výroby hovoří historici Zdeněk Jirásek a Michal Pehr. Jednalo se o velkou poptávku po pracovních silách v průmyslu, zároveň zde byla patrná snaha komunistického režimu rozbít úřednickou třídu a zařadit ji mezi pracující lid.
PL
Havlův dopis Husákovi
03:04

Havlův dopis Husákovi

Václav Havel se rozhodl na normalizační prázdnotu reagovat dopisem tehdejšímu prezidentovi Gustávu Husákovi. V důsledku tohoto kroku se Havel stává objektem každodenního policejního sledování.
PL
Otázkové protokoly v procesech 50. let
03:33

Otázkové protokoly v procesech 50. let

Soudní procesy v 50. letech byly předem naplánovány podle velmi přesného scénáře. Jak probíhaly přípravy výpovědí ve vykonstruovaných procesech a jak se otázkové protokoly uplatnily v soudním procesu s Miladou Horákovou?
Anticharta: Vzpomínky těch, kteří podepsali
03:41

Anticharta: Vzpomínky těch, kteří podepsali

V lednu roku 1977 byl zveřejněn text Charty 77, která protestovala proti porušování lidských práv v Československu. Téměř vzápětí zorganizovala komunistická strana podpisovou kampaň mezi umělci, jejíž oficiální název byl „Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru“. Toto prohlášení vstoupilo do dějin pod přiléhavým názvem Anticharta a podepsala ho velká část tehdejších osobností československého kulturního průmyslu.
Poválečné osudy účastníků pražského povstání
02:28

Poválečné osudy účastníků pražského povstání

Jaký postoj zaujali komunisté k účastníkům pražského povstání? Historici v pořadu Historie.cs nám blíže představí poválečný postoj komunistů po roce 1948 k vojákům i další, bohužel tragické, osudy Karla Kutlvašra, Františka Bürgera-Bartoše nebo Jaromíra Nechanského.
Proces s Rudolfem Slánským a spol.
00:33

Proces s Rudolfem Slánským a spol.

Stručné shrnutí důvodů vykonstruovaného procesu s Rudolfem Slánským včetně dobových fotografií a hraných ukázek z cyklu České století.
Růžena Vacková: Nepohodlná špionka Vatikánu
08:59

Růžena Vacková: Nepohodlná špionka Vatikánu

O osobnosti a životních osudech profesorky Růženy Vackové, pronásledované komunistickým režimem, hovoří spisovatelka Milena Štráfeldová. Růžena Vacková byla profesí archeoložka. V době druhé světové války se zapojila do odboje. Během únorové krize podporovala Edvarda Beneše. Pro režim byla svými postoji nepohodlná a nakonec byla odsouzena ve vykonstruovaném procesu.
Viktor Heller
09:28

Viktor Heller

Viktor Heller byl sokolským náčelníkem a organizoval všesokolské slety. Za druhé světové války pracoval v odboji, byl zatčen gestapem a vězněn. Po válce odmítl vytvořit místo Sokola novou sjednocenou tělovýchovnou organizaci a organizovat spartakiádu, i když se za odměnu mohl stát ministrem. Nesouhlasil s trestem smrti pro Miladu Horákovou. Pronásledovala ho StB a ve vykonstruovaném procesu proti vedoucím činitelům Sokola byl odsouzen na deset let.

PL
Básník Jiří Kolář
01:59

Básník Jiří Kolář

Historik Milan Drápala hovoří o osudech básníka a autora experimentální vizuální poezie Jiřího Koláře a o jeho postupné rozluce s komunistickým režimem. I jako sympatizant s novou dobou a moderním uměním se po únorovém převratu dostával do konfliktů s jinými komunistickými umělci, byl různě napadán a vylučován z řad literátů. Nakonec se od režimu naprosto distancoval.
František Kriegel
04:02

František Kriegel

František Kriegel je znám jako hrdina pražského jara, kdy nepodepsal tzv. Moskevský protokol. Kriegel byl ale celoživotně osobně statečný člověk, kterému šlo o zlepšení podmínek života každého člověka. Proto se nebál kritizovat režim již dávno před reformním hnutím a komunistou byl až do smrti, kdy byl disidentem a režim ho pronásledoval. Mimo jiné také nehlasoval jako jeden ze čtyř přítomných pro smlouvu o dočasném pobytu sovětských vojsk.
PL
Josef Toufar
04:39

Josef Toufar

Zhlédněte s námi animovaný snímek o životě římskokatolického kněze Josefa Toufara, který byl přítomen zázraku pohybujícího se kříže v Číhošti. Podívejte se, jak se stal Josef knězem, co všechno se musel naučit a jak komunistická Státní bezpečnost zareagovala na zázrak v Číhošti.
Lucembursko: Údolí řeky Mosely
06:08

Lucembursko: Údolí řeky Mosely

Údolí řeky Mosely v Lucembursku je jednou z nejznámějších vinařských oblastí. Pěstuje se zde 9 různých odrůd, mezi nimiž nechybí rýnský ryzlink, rulandské modré nebo chardonnay. V údolí Mosely se rozkládá kanton Remich, ve kterém leží například lázeňské město Mondorf-les-Bains a obec Schengen, ve které byla v roce 1985 podepsána Schengenská dohoda.

Atletka v nemilosti diktátora
08:34

Atletka v nemilosti diktátora

Na olympiádě v Tokiu 2021 vzbudil její příběh rozruch. Běloruská atletka Kristina Cimanouská požádala o ochranu policii, když ji režim běloruského vládce Lukašenka poslal náhle domů. ČT s ní natočila rozhovor až ve Varšavě, která jí poskytla před diktátorem útočiště. Mezitím běloruský režim nadále utahuje šrouby. Co se vlastně sprinterce přihodilo?

Protest muslimky
02:19

Protest muslimky

Deset vteřin a její život se otočil naruby. V roce 2018 na ulici v Teheránu zvedla nad hlavu svůj hidžáb a odhodlala se tak k protestu. Vyjádřila tak svůj odpor proti autoritativnímu íránskému režimu. Poté byla zatčena a skončila ve vězení. Dnes je s dcerou v exilu. To jediné, na co íránská žena při svém gestu myslela, byla budoucnost její dcery. Nechtěla, aby dcera vyrůstala v zemi za stejných podmínek jako ona, kde ženy neznají, co je to svoboda. K jejímu protestu se přidaly desítky dalších žen a v době sociálních sítí se o tom dozvěděl celý svět.
Protikatolické akce na začátku 50. let
06:54

Protikatolické akce na začátku 50. let

Pro komunistický režim představovala katolická církev nepřítele, proto se ji snažil mnohými způsoby zničit nebo alespoň zdiskreditovat. Příkladem je tzv. Katolická akce, pomocí níž chtěla komunistická strana roku 1949 rozdělit církev. Zvláště odpuzujícími praktikami ale byly vykonstruované politické procesy s konkrétními církevními představiteli, kterým tak komunisté zničili život. Jako při procesu s deseti řeholníky v čele s opatem Machalkou v roce 1950.
Zatčení opata Tajovského
02:12

Zatčení opata Tajovského

Jednou z obětí komunistického režimu byl Vít Bohumil Tajovský. Roku 1948 byl zvolen za nového opata želivského kláštera, ale už v únoru 1950 byl zatčen v souvislosti s připravovanými zinscenovanými procesy. Rozsudek zněl na 20 let těžkého žaláře.
Katoličtí kněží v komunistickém vězení
03:49

Katoličtí kněží v komunistickém vězení

Řeholníci a řeholnice byli pro komunistickou společnost občany druhé kategorie. Po zrušení klášterů na začátku 50. let strávili většinou několik let v internačních táborech. Posléze skončili nejčastěji v dělnických profesích, protože k duchovní službě neměli až na výjimky přístup. Mnozí byli uvězněni a někteří ve vězení i zemřeli. Postavení katolických kněží ve vězení mělo určitá specifika a pro další vězně se stávali záchytným bodem a morální autoritou.
Pronásledování katolíků komunistickým režimem
05:08

Pronásledování katolíků komunistickým režimem

Od padesátých let byli katolíci tvrdě pronásledováni. Při tzv. akci K byly obsazeny a vyklizeny mužské kláštery, při akci Ř ženské kláštery. Bratři a sestry všech řádů byli svezeni do internačních táborů a centralizačních středisek. Muže často čekalo vězení nebo umístění k PTP a svoji dosavadní činnost už vykonávat nemohli. Osud žen byl v tomto směru trochu jiný, protože se veřejně neangažovaly a navíc často působily v oborech, kde za ně nebyla náhrada.
PL
Státní bezpečnost: Zneužitá psychiatrie
11:11

Státní bezpečnost: Zneužitá psychiatrie

Totalitní režimy, a tedy i ten československý, zneužívaly psychiatrii často k perzekuci svých oponentů. Nesouhlas s režimem byl často interpretován jako výraz duševní poruchy. Dalším zneužitím bylo využití psychiatrů a důvěry jejich pacientů k navázání tajné spolupráce např. se Státní bezpečností. Jedním z příkladů je i případ MUDr. Miroslava Plzáka, kterému se však po listopadu 1989 nedostalo žádného společenského odsudku.

PL
Příběh spisovatele Arnošta Lustiga
10:51

Příběh spisovatele Arnošta Lustiga

Spisovatel Arnošt Lustig přežil Terezín, Osvětim i Buchenwald. V dubnu 1945 uprchl z transportu smrti a dostal se do Prahy. Po válce vystřídal několik zaměstnání a v 50. letech začal psát knihy, ve kterých se věnoval převážně holokaustu. Stal se celosvětově známým a uznávaným spisovatelem. V srpnu 1968 emigroval a nakonec zakotvil v USA. O svých životních osudech a zkušenostech poutavě a vtipně vyprávěl v besedách a na přednáškách, které pořádal až do své smrti v roce 2011. V ukázce popisuje hrůzy, které přežil v koncentračních táborech během nacistické perzekuce Židů.

ČT edu nejsou pouze videa

12 809

videí

720

námětů do
výuky

4 356

pracovních
listů

1 212

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání