Kultura v meziválečném Československu

V animované ukázce je zábavnou formou zachycena kultura meziválečného Československa ve většině oblastí včetně nově vzniklého filmu. Dále ukázka zachycuje změnu životního stylu – nové možnosti trávení volného času zejména pro ženy.

Československá armáda ve 30. letech

Československo patřilo v meziválečném období ke zbrojařským velmocím Evropy. Stav československé armády ve 30. letech je přesto často předmětem různých dohadů a spekulací. Jak na tom tedy odborným pohledem československá armáda skutečně byla a jak dlouho by mohla vzdorovat německému wehrmachtu? Dozvíme se v pořadu Historie.cs.

Pozemková reforma v Československu

Jedna z největších majetkových proměn v naší historii. Tak bývá nazývána pozemková reforma z roku 1919, která změnila ráz české krajiny i politickou mapu meziválečného Československa. I díky ní se významnou politickou silou stala agrární strana. Podívejte se, jak pozemková reforma probíhala, jaké se s ní pojily problémy a koho všeho se týkala.

Rozvoj československého průmyslu mezi válkami

V animované ukázce je zábavnou formou zachycen rozvoj průmyslu v meziválečném Československu, zejména celosvětově úspěšná firma Tomáše Bati.

Český fašismus a Židenický puč

Český fašismus, typický svým antiněmectvím a antisemitismem, nezapustil v meziválečném Československu hlubší kořeny. Přesto čeští fašisté v roce 1933 zorganizovali pokus o převzetí moci, útok na kasárna v Brně-Židenicích. Šlo sice o diletantsky provedený puč bez jakékoli naděje na úspěch, na místě však zůstal mrtvý člověk. Hlavní iniciátor Židenického puče Ladislav Kobsinek byl následně odsouzen k dvanácti letům odnětí svobody.

Masaryk a tzv. Pětka

Tzv. Pětka bylo mimoústavní uskupení zástupců pěti nejvýznamnějších politických stran v meziválečném Československu. Vzniklo v reakci na vnitropolitickou krizi roku 1920. Členové Pětky se na počátku 20. let scházeli s prezidentem Masarykem a předjednávali důležité politické dohody. Tím určovali politiku celého československého státu. Kritici Pětce vyčítali obcházení systému parlamentní demokracie.

Zlaté časy reklamy

Za první republiky bylo už zcela jasné, že výrobek se neprodá sám, že potřebuje dobrou reklamu. Stránky časopisů a novin jsou jich plné, na ulicích zase vidíme plakáty. S filmem přichází i reklama filmová. Jak vypadala?

Hospodářská krize roku 1929 v Československu

Události na newyorské burze v roce 1929 československá společnost nevnímala jako problém, který se jí týká. Velmi brzy se však dopady přenesly do sousedního Německa a následně do Československa. Navzdory všeobecně rozšířenému přesvědčení o lesku první republiky. Do začátku druhé světové války se československé hospodářství z krize nevzpamatovalo.

Brněnská Vila Stiassni

Brno bylo téměř tři století centrem evropského textilního průmyslu, o čemž svědčí i označení „moravský Manchester". Mezi textilní průmyslníky patřil i Alfred Stiassni, který si nechal podle návrhu jednoho z nejvýznamnějších brněnských meziválečných architektů Ernsta Wiesnera postavit reprezentativní rodinnou vilu. Byla dokončena v roce 1929.

Česká závodnice Eliška Junková

První československá republika ve své ústavě z roku 1920 zaručovala ženám naprostou rovnoprávnost s muži. Jedním ze symbolů ženské emancipace byla česká automobilová závodnice Eliška Junková, která závodila ve vozidlech značky Bugatti.

Velká hospodářská krize a Československo

Velká hospodářská krize 30. let měla v Československu zhruba do roku 1931 poměrně mírný průběh. To se však následně změnilo a situace byla především v letech 1932 a 1933 kritická. Tehdejší československá vláda přijala řadu sociálních opatření, jako byly např. tzv. žebračenky, bezplatné příděly potravin pro nejpotřebnější. Hospodářská krize a nástup Hitlera k moci v Německu v roce 1933 zásadně prohloubily problém sudetoněmecké menšiny v Československu.

Plzeňská Škodovka v meziválečném Československu

Jedním z nejvýznamnějších průmyslových podniků v rakouské monarchii, Československu a také v samostatném Česku byly Škodovy závody v Plzni. Podívejte se na jejich stručnou historii v meziválečné době.

Sudety ve 20. a 30. letech 20. století

Početná německá menšina v českém pohraničí se po vzniku ČSR ocitla v nezáviděníhodné situaci. Československý stát chtěl ovládat území, kde prakticky žádní Češi nežili a kam se ani nehrnuli, šlo totiž tradičně o chudé oblasti. Ve vedoucích funkcích na úřadech však působili pouze Češi. Stát rušil německé školy a nutil německé rodiny, aby posílaly děti do škol českých. Ani agrární reforma nebyla vůči německé menšině spravedlivá. I přes tato úskalí se až do vypuknutí hospodářské krize a nástupu nacismu v Německu v pohraničí neprojevovaly žádné velké nevraživosti.

Zbrojovka v Uherském Brodě

Jedním z průmyslových oborů, v němž Češi vynikali a vynikají, je zbrojařský průmysl. Na slavnou plzeňskou Škodovku navázala po vzniku samostatného Československa celá řada dalších továren s podobným sortimentem. V polovině 30. let vznikla i zbrojovka v Uherském Brodě. Přestála těžké časy v době druhé světové války i v 50. letech a i dnes sklízí v zahraničí velké úspěchy.

Rodina Baťů

Tomáš Baťa je dnes považován asi za nejslavnějšího prvorepublikového podnikatele. Jeho cesta k úspěchu však byla velmi pozvolná. Rodinnou obuvnickou firmu původně založil se svými dvěma staršími sourozenci ještě v dobách Rakouska-Uherska. Nevěnoval se však jen výrobě obuvi, podnikal v mnoha dalších oborech. Baťa umřel poměrně mladý, v 56 letech při leteckém neštěstí. Baťovské impérium ale žije dál.

Beneš jako nástupce Masaryka?

V okamžiku vzniku státu bylo Edvardu Benešovi pouhých 34 let a v nově vzniklém Československu nebyl příliš známou osobností. Přesto si ho tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk vyhlédl jako svého ideálního nástupce. Tato prezidentova představa však poměrně výrazně narazila na záměry tehdejších prvorepublikových politiků, kterým se Beneš jako příští prezident nezamlouval nejen z důvodu nízkého věku.

Prvorepubliková filmová reklama

Zlínská firma Tomáše Baťy je spojena zejména s obuvnickým průmyslem. Méně známé je to, že se Tomáš Baťa věnoval také výrobě pneumatik, a dokonce točil v období první republiky filmové reklamy na své výrobky. Podobně u počátků filmové reklamy byla i firma Schicht z Ústí nad Labem. Podívejte se na ukázku z pořadu Historie.cs.

Češi a Němci v ČSR v roce 1918

Češi a Němci žili v Čechách až do 20. století bez větších problémů. Vznik samostatného Československa a rozpad Rakouska-Uherska byl podmíněn prosazením a uznáním práva národů na sebeurčení. Ale i menšiny v nově vzniklých státech, konkrétně tři a půl milionu Němců, kteří se stali automaticky občany ČSR, žádaly svá práva. A český stát se k nim nestavěl zrovna nejvstřícněji.

Nacionální socialismus a henleinovci v Sudetech

Situace v českém pohraničí se vyostřila v polovině 30. let, kdy v Německu zvítězil nacionální socialismus a začal hospodářský rozkvět. Sudetští Němci často v Německu pracovali a viděli, jak se Němcům na druhé straně daří. Spíše než český rozhlas bylo možné poslouchat německé vysílače. A proto také padla německá propaganda v Sudetech na úrodnou půdu. Vznikla nová politická strana pod vedením Konráda Henleina, která dokonce zvítězila v roce 1935 v parlamentních volbách. A taková strana si již může klást požadavky.

Zvrhlé umění a zvrhlá hudba za nacismu

V roce 1937 bylo v Mnichově vystaveno na 5000 děl autorů, kteří byli nacisty označeni jako neněmečtí či židobolševičtí. Díla byla posléze rozprodána či spálena. V roce 1940 vznikl v Německu Lexikon židovských skladatelů, jehož cílem bylo očernění autorů židovského původu a jejich děl. V seznamu se také nacházel již skoro sto let nežijící Felix Mendelsson-Bartholdy, který měl židovské kořeny. Jeho nejproslulejší skladba svatební pochod se tak od roku 1940 nesměla hrát a musela být při svatbách nahrazena vhodnější árijskou hudbou.

Aféry první republiky: Silvestr u Čapků

Na jaře roku 1927 proběhly v Československu prezidentské volby, ve kterých byl Masaryk opětovně zvolen. Na počátku toho roku se však odehrála „aféra“ spojená se samotným prezidentem. Na silvestra roku 1926 byl Masaryk pozván na silvestrovský večer do vily Karla Čapka. Přestože se na večírku vlastně nic vážného nestalo, tisk a opozice vytvořily aféru. A ta si již žila svým životem.

Edvard Beneš a jeho role v roce 1938

V roce 1938 si měli občané Československa připomenout 20. výročí vzniku státu. Svých „narozenin“ se ale republika nedočkala. Překotný vývoj roku 1938 měl úplně jiné rozuzlení. V klíčové roli prezidenta země byl odborník na zahraniční politiku dlouholetý ministr zahraničí Edvard Beneš. Jaká nabízel v krizových chvílích národu řešení?

Beneš prezidentem

Masarykův dlouholetý plán – prosadit jako svého nástupce Edvarda Beneše – byl na počátku 30. let stále aktuálnější. Prezident v roce 1930 oslavil osmdesátiny a viditelně slábnul. V roce 1934 byl Masaryk zvolen ve svých 84 letech prezidentem počtvrté. Poslední rok v úřadu spíš protrpěl a jeho abdikace v prosinci 1935 byla nevyhnutelná. Přestože se dlouho zdálo, že Beneš je pro vrcholné prvorepublikové politiky neakceptovatelný, přece jen se stal druhým československým prezidentem.

Antonín Švehla a František Udržal

Naprostá většina ministerských předsedů meziválečného Československa byla z agrární strany. Ta byla vedoucí politickou silou první republiky i díky pozemkové reformě z roku 1919. Jejími dvěma nejvýznamnějšími předsedy a premiéry byli Antonín Švehla a František Udržal. Podívejte se na jejich stručné životní osudy.