Bouřlivé počasí a další nepříjemné meteorologické jevy jsou hrozba, kterou musí Česká republika řešit stále častěji. Pojďme se podívat, co víme a co naopak nevíme o běžných věcech, jako jsou vítr nebo oblaka, i extrémních projevech – blescích, supercelách a tornádech. Setkáme se i s mladíkem, který úder blesku přežil.
Mlha není vodní pára, jak se tomuto druhu srážek někdy omylem přisuzuje. Jsou to drobné kapičky, které vznikají při kondenzaci vodní páry v přízemní vrstvě vzduchu. Odborník na meteorologii názorně ukáže dva nejčastější způsoby, jak v přírodě mlha vzniká. Mlhu si můžeme "vyrobit" i doma.
Při měření meteorologických prvků nelze spoléhat pouze na automatizované měření pomocí přístrojů, lidský faktor je i v dnešní době při pozorování nezastupitelný. Například na Milešovce, nejstarší meteorologické stanici u nás, dohlednost nebo typ srážek musí rozlišit a udat do zprávy pozorovatel.
Beaufortova stupnice je jednou z možností měření větrného proudění. Dělí vítr do třinácti kategorií podle intenzity na základě snadno pozorovatelných projevů v krajině. V následujícím videu si některé ze stupňů demonstrativně ukážeme.
Které webové stránky mohou být praktickým pomocníkem pro zjištění aktuálních informací o hrozícím extrémním počasí, především riziku bouřky? Základem pro meteorologické výstrahy jsou aplikace ČHMÚ (Českého hydrometeorologického ústavu). Daniel Stach ale představí i další odborné weby, které mohou pomoci v předpovědích pro celou Evropu, například Meteoalarm, Estofex nebo Blitzortung.
V roce 1784 začalo v pražském Klementinu pravidelné měření teploty vzduchu a později i měření dešťových a sněhových srážek. A měří se tu bez přestávky až dodnes. V roce 2024 tak meteorologická měření v Klementinu oslaví již 240. výročí svého fungování.
13 732
769
4 680
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
