Chytré město myslí na to, aby se v něm žilo dobře každému bez rozdílu. V tomto díle pořadu FUTURO se podíváme, jak se v takovém městě žije obyvatelům, protože chytré město potřebuje chytré lidi, není jen o technologiích. A s čím vším mohou moderní technologie chytrému městu pomoci? Víte, jak možná bude vypadat město za 50 let? A jakou roli v něm bude hrát příroda?
K založení města Stříbra významně přispěl objev rudných žil, ne však stříbrných, ale olověných, které se na první pohled stříbrně lesknou. Na pozůstatky těžby olověných rud tu narazíme dodnes. Důvodů, proč navštívit toto město, je ale mnohem více. Třeba renesanční radnice na Masarykově náměstí, Minoritský klášter, Prokopská štola nebo unikátní kamenný most. Podívejte se sami.
Kapské město je významným přístavem v Jihoafrické republice a jedno z největších afrických měst. Díky svým přírodním scenériím a jedinečnému architektonickému dědictví bývá také označováno jako jedno z nejkrásnějších měst světa. Jednou z nejznámějších přírodních pozoruhodností Kapského Města je Stolová hora. Turisticky velice atraktivní je také největší jihoafrický ostrov Robben Island a okolí města, známé produkcí kvalitních vín.
Vesnice v blízkosti velkých měst procházejí obrovskou změnou. Do satelitů vytvořených na jejich okrajích se stěhují tisíce obyvatel z měst. Nejedná se však o postupný přirozený vývoj, naopak výstavba má často živelný průběh a vesnice na takový nápor nejsou připravené. Pořad ukazuje dopady těchto změn.
Ve třicátých letech, kdy bylo unikátní zahradní město Spořilov dostavěno, stávalo vlastně za Prahou. Za Spořilovem byly už jenom lesy a pole. Teď je Spořilov součástí velkoměsta už neoddiskutovatelně. Spořilov si přesto uchovává soudržnost a pospolitost v jiných pražských čtvrtích nevídanou.
Pasáž, ve které se seznámíme se současnou podobou měst a jejich rozvojem.
Pasáž poskytuje stručné odpovědi na otázky: Co je to město? Kdy se obec stane městem? Jak vznikají města? Jak se žije ve městě?
Zámek Nové Město nad Metují patřil v průběhu staletí různým šlechtickým rodům, ve 20. století ho pak koupil továrník Josef Bartoň. Zámek prošel přestavbou a změnil se v moderní sídlo. Po necitlivém období znárodnění byl zámek opraven a zpřístupněn veřejnosti.
Švédské město Växjö je jedním z nejzelenějších na světě, dokáže bez problémů plnit klimatické závazky plynoucí z Pařížské klimatické úmluvy. Emise oxidu uhličitého klesly v šedesátitisícovém městě za posledních 15 let o 58 procent na obyvatele. Ekonomika města mezi jezery přitom vzrostla o třetinu. Stojí za tím komplex udržitelných a šetrných opatření: stavba elektrárny na biomasu, podpora šetrné dopravy, použití obnovitelných materiálů, pěstování zeleniny v městských parcích i přímé využití finančních zdrojů.
SPARCS je název mezinárodního projektu financovaného EU. Zkratka SPARCS odkazuje na udržitelné, energeticky pozitivní a bezuhlíkové komunity. V rámci projektu SPARCS, jehož součástí je i město Kladno, společně pracují partneři ze sedmi evropských měst na technologických vizích pro budoucnost. Největší středočeské město se tak i díky tomuto projektu bude moci zařadit mezi lídry v oblasti realizace chytrých řešení v energetice. V jakých oblastech může být projekt SPARCS přínosem pro Kladno?
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje s Prahou, hlavním městem České republiky. Krátký úvod seznámí s hranicemi naší vlasti a rozdělením ČR na Čechy, Moravu a Slezsko a na jednotlivé kraje. Následuje ucelený pohled na Prahu: její poloha, sídlo vlády a prezidenta, části Prahy, budovy a památky, městská zeleň, bydlení, doprava atd.
V tomto videu se žáci, pro které čeština není mateřským jazykem, seznámí s hlavním městem České republiky, jeho polohou, částmi i dopravou.
Město umění a věd ve Valencii bylo postaveno v několikakilometrovém pásu parků, zahrad a hřišť v původním korytě řeky Turie. Čtyři části města tvoří futuristický architektonický komplex, v němž jsou nejvyužívanější materiály beton, železo, sklo a voda. Součástí komplexu je například interaktivní muzeum vědy, palác umění či oceánografický park zahrnující vzácné druhy mořské fauny.
Hlavním turistickým cílem Jordánska je bezesporu skalní město Petra, které je označováno za jeden z novodobých divů světa. Město je zmiňováno i v Bibli, je zde pojmenováno jako Selá, bylo sídlem nabatejského království a všechny zdejší stavby byly vytesány do pískovce. Význam Petry se postupně zmenšil a po ničivém zemětřesení v 6. století ji opustili poslední obyvatelé. Dnes se tu můžete potkat s kočovnými beduíny. Jak tito lidé z pouště žijí, zjistíme z videa.
Tropická vedra ve městě potrápí kardiaky, seniory nebo malé děti. Nejlepší přírodní klimatizací jsou parky a další zelené plochy. Ty navíc umí zadržet vodu. Další příležitostí pro ochlazení měst jsou zelené střechy.
Román Druhé město (1993) spisovatele Michala Ajvaze patří k nejzajímavějším počinům současné české literatury. Ajvaz v něm konstruuje prostor, město, které důvěrně zná, ovšem které současně pojímá jako věčný labyrint. Pro autorův styl je příznačný zejména imaginativní způsob psaní, což se projevuje i ve Druhém městě. O čem tato kniha je a jaké myšlenky či pocity může ve čtenáři vzbuzovat? To nám přiblíží následující reportáž.
Nové Město na Moravě je dnes téměř světově proslulé jako dějiště Mistrovství světa v biatlonu v roce 2024. Toto desetitisícové město na Vysočině je však známé nejen mezi příznivci zimních sportů. Narodili se zde také dva významní čeští sochaři Vincenc Makovský a Jan Štursa. Jejich díla dnes zdobí místní Horáckou galerii.
Stručné pojednání o městě. Prostřednictvím animované postavičky trpaslíka se jednoduchou formou dozvíme například to, jaké budovy najdeme ve městě, podle čeho se ve městě orientujeme, kdo se stará o pořádek a bezpečí obyvatel města a kdo je to starosta.
Na indonéském ostrově Jáva se nachází hlavní město celé Indonésie Jakarta. Žije zde bez aglomerace asi 10 milionů lidí, v celé jeho aglomeraci pak více než dvojnásobek. Pojďte se s námi vydat do tohoto lidského mraveniště, které dost nabourává evropskou představu o exotice.
Díky rozsáhlým zalesněným parkům není nic neobvyklého potkat v Berlíně lišky, divočáky či další lesní živočichy. Německá metropole proto zaměstnává až 30 městských hajných. I samotný lesní porost v Berlíně je zajímavý, stromy porůstají například již nevyužívané železniční tratě. Přijměte pozvání na procházku městskou divočinou a poslechněte si vysvětlení, jak k tomu vlastně došlo a jakou roli v tom hrály světové dějiny.
Váránasí, severoindické město na břehu Gangy, je považováno za jedno z nejdéle trvale osídlených měst světa. Na každém kroku návštěvníky provází hinduistické náboženství a jeho tradice. Proto je Váránasí hinduisty označováno jako „svaté“ město. Podívejte se s námi, jak vypadá oslava svátku holí, obdoba našich Velikonoc.
Návštěva hlavního města Irska, Dublinu. Pořad ukazuje ta nejznámější místa oblíbená turisty, přibližuje atmosféru města a připomíná jeho historii.
Polské Katovice, město z 2. poloviny 20. století, dokáže své návštěvníky mile překvapit svou industriální historií a památkami. Již první zmínky spojené s tímto městem jsou spojené s průmyslem. Za rozvojem města stojí nález železné rudy, ke které se později přidalo i černé uhlí. Dnes jsou z původních 13 černouhelných dolů v provozu jen 3. Některé průmyslové stavby tak byly srovnány se zemí, jiné byly zdařile revitalizovány a získaly novou funkci.
V pasáži z filmu Tajemství ocelového města inspirovaného vědeckofantastickým románem francouzského spisovatele Julesa Verna o hrozbě zneužití tajemné zbraně se dostaneme do Ocelového města. To navštíví zeť zakladatele sousední Fortuny, aby získal informace o bombě se záhadnou látkou, která neničí budovy, ale zabíjí lidi...
Nejjižněji položeným městem naší země je Vyšší Brod. My se podíváme do tamního kláštera a po Opatské stezce se vydáme do jeho okolí. Navštívíme například Wolfgangovy vodopády, které v zimě zamrzají a mění se tak v okouzlující vodopády. Vydejte se s námi na virtuální prohlídku tohoto historicky významného místa.
V Liberci zahynulo během srpnové invaze v roce 1968 celkem 9 lidí. Po Praze to bylo druhé největší místo odporu proti okupačním vojskům.
Ostrava znamená pro mnohé černé uhlí a ocelárny. Miroslav Táborský představuje důvody, proč se Ostrava stala „ocelovým srdcem“ republiky. Nejen Dolní Vítkovice – „ostravské Hradčany“ – jsou dnes významnou ostravskou technickou památkou, které se v posledních desetiletích podařilo vstát z popela.
Líbí se vám šeré obrazy? Přesně takto maloval Jakub Schikaneder. Proslavil se malbami svých oblíbených pražských zákoutí. To, a ještě více se dozvíte v dnešních Skobičinách.
Rišikéš v indickém státě Uttarákhand na úpatí Himálaje se těší pověsti „hlavního města jógy“. Díky tomu se do tohoto města sjíždějí lidé z celého světa, kteří chtějí proniknout do tajů indické spirituality. Jak takové obřady vypadají, se dozvíme ve videu.
Wifina nám v tomto díle představí města, ale nebudou ledajaká. Česká skalní města patří mezi přírodní unikáty. Nikde ve světě totiž neexistuje tolik různých skalních měst na tak malém území. Zatímco u nás můžete vidět výhradně pískovcová skalní města, například na Korsice byste našli žulová a v Číně, Thajsku nebo na Kubě zase vápencová.
Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany. To jsou názvy čtyř měst, která jako samostatná fungovala od svého založení až do konce 18. století. Teprve v roce 1784 byla úspěšně spojena a vznikla formálně Praha jako jedno město. Předcházelo jí několik pokusů o sjednocení.
Lidí je víc a víc, a proto se logicky uvažuje, kde budou lidé jednou bydlet. Nejvíce se uvažuje o plovoucích městech na oceánu. Plovoucí města nejsou úplně dalekou budoucností, ale ještě je mnoho základních problémů, které se musí vyřešit dříve, než budou schopna nabídnout lidem plnohodnotný život. Jaké problémy to jsou a jak by taková města mohla vypadat, se dozvíte v reportáži z Wifiny.
V roce 1348 vydal český král Karel IV. zakládací listinu Nového Města pražského. Spojovalo oba pražské hrady a bylo obehnáno gotickými hradbami, z nichž část ještě dnes můžeme vidět. Vznikla také tři významná náměstí: Senovážné náměstí, Koňský trh a Dobytčí trh. Dodnes můžeme obdivovat promyšlenost a plánování našich předků, zejména císaře, který při budování Nového Města postupoval velmi strategicky, a přesto s důrazem na duchovní rozměr.
Projděte se Českým rájem s geologem Václavem Cílkem. Probereme témata, jako je třeba důležitost pískovce v Českém ráji jako stavebního materiálu pro lidi i pro vznik pískovcových skalních měst.
Obliba zahradničení ve městě stoupá. Jedná se například o zakládání komunitních zahrad, kde se lidé ve svém volném čase potkávají a kde kromě zeleniny pěstují i sousedské vztahy. Za symbolický členský poplatek obhospodařují svůj díl, který obsahuje europaletu, pytel a substrát.
Kromě úspěšného válčení založil Přemysl Otakar II. také mnoho středověkých měst, jako jsou například České Budějovice nebo Kolín. V ukázce je zachyceno, jak to vypadalo v jednom z nich.
Jak člověk přetvářel pískovcová skalní města? Václav Cílek objevuje rozmanité antropogenní tvary, které lze ve skalách najít.
Zažili jste ten pocit, když jste pro své dítě neměli po ruce odpověď? Ukážeme vám svět dětskýma očima a odpovíme na otázku: Proč nejsou všechna města spojená, ale oddělená?
V Číně vyrazíme do vodních měst s dopravními kanály nedaleko Šanghaje, která si zachovala svou kouzelnou atmosféru. Tamní obyvatelé se před staletími přizpůsobili životu na vodě podél Velkého čínského kanálu. Ještě nedávno byla vodní města vzácnou ukázkou života středověkých lidí, dnes však i tam proniká všudypřítomný turistický ruch.
Václav Cílek provádí méně známými českými pískovcovými skalními městy a vysvětluje, čím jsou světově unikátní.
Václav Cílek popisuje, jak vznikají a jak se tvarují pískovcová skalní města.
V pasáži se dozvíme odpovědi na otázky, jak z pískového zrna vznikne skalní město a jak vznikla konkrétně skalní města v České tabuli.
Broumovsko je jedním z největších turistických lákadel Evropy. I když by to na první pohled řekl málokdo, najdeme tu největší skalní města na kontinentu. Uprostřed Broumovska se zvedá nápadná stolová hora. Labyrinty kočičích skal na její zlomové linii jsou jen jedním ze svérázných zákoutí megapole. V porovnání s tím, co nazýváme Adršpachem, jde ale jen o pár bizarních kamenů. Dnes je těžké si představit, že za vznik tohoto jedinečného útvaru může moře. Pořad představuje Ostaš, Adršpach a Broumovské stěny.
Města, ve kterých žije více než polovina světové populace, hrají klíčovou roli v celkové spotřebě energie. Úsporným řešením jsou inteligentní budovy s pasivními strategiemi, které řeší správné využití teploty budovy. Na příkladu modelu nově postaveného centra Istanbulu se testuje, do jaké míry jsou budovy ovlivněné okolním prostředím a jak na něj mohou reagovat.
Rozsáhlé zpevněné plochy ve městech zabraňují po dešti vsáknutí vody do země. Systémem podzemních kanálů odtéká voda co nejrychleji do řeky a její setrvání v krajině se počítá na hodiny. Ale i v městské zástavbě lze udělat přírodní potoky, tůně, jezírka a poldry, kde se voda zadrží a pak se vsákne nebo odpaří.
Zimní olympijské hry se konaly v roce 2010 v kanadském Vancouveru. Kromě Vancouveru se sportoviště nacházela například i ve středisku zimních sportů Whistler-Blackcomb ve městě Whistler. Reportér ČT Michal Kubal nám necelý půlrok před ZOH 2010 krátce tato dějiště ZOH představí.
Místo dosavadních přízemních objektů mají na pražském sídlišti Ďáblice vyrůst velké bytové domy. Místním obyvatelům se záměr nelíbí. Projekty jim berou prvky občanské vybavenosti, na které byli zvyklí, např. obchody. Bojí se také neúměrného zvýšení počtu obyvatel, již nyní je kapacita nejen místní školy napjatá. Urbanisté dále kritizují třeba objem a výšku budov, které by narušily smysluplný koncept sídliště. Kauza poukazuje nejen na nutnost udržitelnosti územního plánování, ale i na konflikt mezi veřejnými a developerskými záměry, ve kterém by státní orgány měly pevně zaujmout svou regulační roli.
Robůtek Kit s panem Baterkou si užívají v přímořském městě, když pan Baterka spadne do nádrže, která ho prožene různými trubkami rozvodu vody po městě. Podíváme se s ním na úpravnu vody, kanalizaci i čistírnu odpadních vod. A co si z toho zážitku naši hrdinové odnesli?
Stromy v metropolích mají pozitivní vliv na své okolí, vegetace mimo jiné snižuje teplotu vzduchu v letním období či zlepšuje kvalitu ovzduší. Stromy mají velký význam v boji s klimatickými změnami. V mnoha městech však díky tlaku developerů na novou výstavbu zeleň z center měst mizí. Výsadba nových stromů v urbanizovaných oblastech často naráží na omezený prostor pro kořenový systém i nedostatek vláhy. Kde by se Praha měla učit, jak být přívětivějším místem pro lidi a zároveň účinně snižovat teplotu ve svém centru?
Všechlapy, Postoloprty, Tatobity, Nahoruby, Vševily, Holobrady, Soběchleby a mnoho dalších. Milan Harvalík z Ústavu pro jazyk český AV ČR vysvětluje tzv. obyvatelská jména přezdívková, která vznikla z přezdívek místních obyvatel. Věnuje se i různým motivacím vzniku názvů měst a obcí, která se odvíjela od různých vlastností, činností nebo událostí s nimi spjatých. Pasáž je zakončená tematicky laděnou písní.
Město Tábor se stalo základnou husitského hnutí a zrodilo symbol – Jana Žižku. Zde se zformovalo husitské vojsko, které v první třetině 15. století ovládalo český stát. Podívejte se ve videu na stručnou historii husitského válečnictví.
Nádherná příroda, výborné jídlo a hlavně nezvyklá kombinace kulturního odkazu buddhistických klášterů s všudypřítomnými atributy komunistického režimu. To je Vietnam. Cestou vlakem od severu k jihu země můžeme porovnat, jak se domovina Vietnamců liší od naší země.
Klokoty jsou dnes součástí města Tábor a od svého počátku jsou s ním spjaty. Během husitství nechal na zdejší faře Jan Žižka upálit husitské odpadlíky, adamity. Novou éru započaly Klokoty výstavbou barokního poutního kostela, ke kterému stejně jako do Tábora za husitství proudily davy věřících.
Jednou z mála církevních staveb, která byla postavena za komunistického režimu, je kostel sv. Josefa v Senetářově na Blanensku. Vznikl na přelomu šedesátých a sedmdesátých let v moderním stylu inspirovaném francouzským architektem Le Corbusierem. Jak to bylo možné? Jak unikátní stavba vypadá uvnitř?
Architekt a herec David Vávra nás v originální street movie proveze svým malotraktorem údolím Jizery. Náš průvodce skládá verše na počest severočeským Semilům, Železnému Brodu a Turnovu. Objevíme originální díla architektury světového střihu i stavební poklesky, které jsou svědky vkusu a potřeb časů minulých.
Víte, jak vznikaly často kuriózní názvy obcí? Někdy musíme po původu názvu hodně zapátrat. Jména popisují třeba, kde ta místa leží nebo jak to místo vypadalo. Také mohla být motivována významnou budovou, která v místě byla. Nebo osobností, například zakladatelem obce. Nejvíce je u nás Lhot a Lhotek, je jich téměř 350. Šlo o středověké obce, které získaly nějakou výhodu na určitou dobu, tedy lhůtu.
Pořadatelství zimních olympijských her přináší do nevelkého korejského města, o jehož existenci věděl do té doby málokdo, mnoho změn. Jsou k lepšímu, nebo se místní olympiády bojí?
V Turíně nenajdete takové davy turistů jako v Římě nebo Florencii. Zato je to odsud kousek do Francie. Její šmrnc se promítl i do atmosféry města. Přesto tu ale zažijete pohodovou a domácí atmosféru.
O každý vodní zdroj stojí za to pečovat. Problematická se může jevit péče o řeku ve městě, kde se musí brát ohled na povodňovou ochranu a prostorová omezení. Ale i řeky ohraničené betonem a zpevněnými břehy mohou nést přírodě blízké prvky, třeba pestré dno s prohlubněmi, kameny, ostrůvky, které umožní přežít vodním organismům i během sucha. A tam, kde prostor je, je možné vodu zpomalit a začlenit do života města.
Žijeme v moři hluku. Automobily, nákladní auta, letadla... To vše přispívá k tomu, že městské prostředí je nesmírně znečištěno hlukem. A ten nám škodí. Zvyšuje krevní tlak a dětem překáží, když se učí číst. Proto vědci v Evropě hledají způsob, jak snížit hluk ve městech pomocí zdokonalených konstrukcí motorů, jejich součástí, nových použitých materiálů i plánů řízení dopravního provozu.
Pasáž se zabývá změnou názvu českých a moravských měst a vysvětluje důvody těchto změn.
V roce 2017 vystoupil americký prezident Donald Trump s prohlášením, že Spojené státy americké uznávají Jeruzalém za hlavní město Izraele. Nadchnul tím představitele židovského státu, zatímco u Palestinců vzbudil značnou nelibost. Trumpův krok nebyl příliš vítán ani významnými světovými státníky. Mnozí z nich upozorňovali, že se ve složitém blízkovýchodním problému jedná o tzv. přilévání oleje do ohně.
Občanská iniciativa „Pro Měšice“ bojuje proti kácení lesů poblíž zámeckého areálu v centru města Měšice u Prahy. I přesto, že se zde nacházejí památné stromy a lidé tu rádi tráví volný čas, není území malé bažantnice od roku 1965 státní přírodní rezervací. Na základě občanské iniciativy a odborných posudků byl podán podnět na Ministerstvo kultury o vyhlášení všech tří oblastí bažantnic za kulturní památku. Kácení se místním podařilo na čas zastavit.
Pořad ukazuje, co mají a naopak nemají děti dělat, když se ztratí ve městě. Je zde názorně předvedeno, do jakých situací se mohou dostat, jak v kontextu těchto reálných situací reagují a jak by naopak měly reagovat. V závěru pořadu je i krátký test.
Hlavní město Tatarstánu – Kazaň –, patří mezi největší ruská města. Mezi jeho významné památky patří mešita Kul Šerif a Kazaňský kreml (UNESCO). V tomto městě na břehu Volhy se střetává slovanská a tatarská kultura.
Pasáž vysvětluje za použití různých příkladů pravidla tvoření přídavných jmen od víceslovných názvů měst.
Píseň Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře vypráví o tom, jaké to je, když se městem vine řeka. Asi snadno uhodnete, o které řece a o kterém městě se v ní zpívá. Nápovědou vám bude zmínka o mostu, který přes ni vede. Poslechněte si ji a zazpívejte si s námi.
Všichni víme, že Praha je hlavní město České republiky. Víte ale, jaká jsou pro Prahu typická jídla a co jedli Pražané v minulosti? Možná se budete divit, co všechno se na talířích Pražanů objevovalo a jaké delikatesy na území hlavního města vznikly.
Rostoucí moc Rožmberků na českém jihu ohrožovala královské zájmy posledních Přemyslovců. Ti měli v této části svého království sice město Písek a hrad Zvíkov, ale král Přemysl Otakar II. se rozhodl posílit svoji moc v jižních Čechách založením nového města, Budějovic. Došlo k tomu roku 1265 a dodnes můžeme na mapě rozeznat pravidelnou strukturu ulic založeného města.
Pulčínské skály, zkráceně Pulčiny, jsou největším skalním městem v naší části Karpat. Z toho důvodu jim patří nejvyšší stupeň ochrany v podobě národní přírodní rezervace. V skalním městě si můžeme prohlédnout nejen pískovcové útvary, ale i kamenná moře a pseudokrasové jeskyně.
„Skutečná matka měst.“ Tak se právem nazývá Praha. Na svůj první výlet do hlavního města medvědi vzpomínají z brdských vrchů. Zastavili se na spoustě významných pražských míst a nejen na Pražském hradě bylo pro turisty velkým zážitkem se s nimi setkat. Na Karlově mostě si pohladili destičku na soše sv. Jana Nepomuckého, která prý plní přání. Užili si projížďku po Vltavě. Viděli Národní divadlo i místo, odkud podle pověsti skočil Šemík.
Významné moravské město Olomouc bylo ve své historii i pevnostním městem. Opevnění bylo budováno od dob třicetileté války až do konce 19. století. V 18. století bylo opevnění doplněno malými samostatnými pevnůstkami, tzv. forty. Podívejte se na historii olomouckého fortu XIII.
Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě stál na místě plánované těžby hnědého uhlí. Vzhledem k jeho mimořádné hodnotě neskončil jako většina starého královského města Most demolicí, ale bylo rozhodnuto o jeho záchraně přesunutím o 941 metrů mimo těžební prostor. Podívejte se na mimořádný logistický počin.
V roce 1964 byla zahájena likvidace města Most, které muselo ustoupit těžbě hnědého uhlí. Místo něj se začal stavět Most nový, moderní, nabízející pohodlné panelové domy s teplou vodou. Až na kostel, který byl přestěhován, tak bylo postupně zbořeno celé město. Město s bohatými dějinami, které by dnes mohlo významem historických památek směle konkurovat jakýmkoli památkovým rezervacím. Uvidíme i ukázky s propagandistického filmu, který při této příležitosti vznikl. Spousta lidí se na tuhle „změnu k lepšímu“ ale i těšila.
V tomto dílu animovaného seriálu pro malé začátečníky se děti seznámí se slovní zásobou spojenou s návštěvou města, slovesem mít v otázce a se žádostí prosím. Rozvíjí znalosti z předešlých dílů.
Hlavní město ostrova Menorca, Mahon, nalezneme na východě území, zatímco druhé největší město, Ciutadella, se nachází na západě. Ciutadella roku 1722 ztratila status hlavního města, proto mezi obyvateli obou měst panují antipatie. Přesto toho obě města mají mnoho společného, například to jsou důležité přístavy.
Brněnská organizace Nesehnutí upozorňuje na význam udržitelné dopravy, která klade důraz na chodce a cyklisty. I přes existenci strategického plánu udržitelné dopravy města Brna investuje město do rozvoje alternativních způsobů mobility zanedbatelné částky.
Lucemburský region Mullerthal neboli údolí mlýnů připomíná svou geomorfologií krajinu Švýcarska. Centrem regionu je nejstarší lucemburské město Echternach. Prohlédneme si městské hradby z 10. století, benediktinské opatství nebo pozůstatky římské vily.
V Broumovském výběžku najdete nejrozsáhlejší pískovcová skalní města Evropy. Přijeďte prozkoumat labyrinty chodeb, jezírek a vodopádů a navštivte Adršpašsko-teplické skály. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Má to trolej jako tramvaje, ale nejezdí to po kolejích. Co je to? Ano, trolejbus. U nás se rozmohly až po druhé světové válce, ale v šedesátých letech bylo mnoho tras zrušeno. Dnes je najdete ve 14 českých městech. Trolejbusy neznečišťují ve městech ovzduší, jsou prostornější než tramvaje a mají lepší jízdní vlastnosti. Dost důvodů k tomu, abychom brzy zažili jejich další velký návrat. Kde se s nimi můžete svézt a jak vlastně fungují?
V novověku vzniklo na našem území velké množství lázní. Zakladatelem byl kdekdo, města, kláštery i jednotlivci. Podívejte se na stručné představení Mariánských Lázní a Luhačovic a poznejte, jak vypadal běžný den lázeňského hosta.
Zatímco většina grónských sídel jsou spíš osady či vesnice, hlavní město Nuuk je odlišné. Nechybí tu panelová výstavba ani obchodní centrum. I když Grónsko oficiálně spadá stále pod Dánsko, má velkou autonomii a vlastní parlament. Při návštěvě města se dozvíme něco o historii i současném životě Inuitů.
Některým krajům v současné době obyvatelé přibývají, z jiných krajů naopak lidé odcházejí. Jak se česká města a obce mění v souvislosti s migrací? Z rozhovoru se sociologem se dozvíme, co vede lidi nejčastěji k odchodu z míst, kde prožili své dětství a mají zde rodinu a přátele, jaké dopady má odchod obyvatelstva na demografickou strukturu města nebo proč právě ve Středočeském kraji obyvatelstva přibývá a v Ústeckém nebo Moravskoslezském ubývá.
Pořad ukazuje Karla IV. jako zakladatele českého vinařství. Za základní nařízení, které císař vydal a díky němuž vše započalo, je uváděno privilegium o vysazování vinic v královských městech z roku 1358.
Toulavá kamera nás zavede do Českého ráje, který patří mezi turisty k nejnavštěvovanějším lokalitám naší země. Možná ale nevíte, že před necelými sto lety nechybělo málo a celá oblast plná skal a vyhlídek mohla být pro běžné občany nepřístupná. Jedno ze zdejších nejromantičtějších míst – Mariánskou vyhlídku mine málokterý návštěvník. Jako na dlani z ní před sebou máte zříceninu hradu Trosky a Hruboskalské kamenné město i se zámkem, který býval sídlem majitelů zdejšího panství.
Nejteplejší místo České republiky z pohledu ročního průměru teploty vzduchu se nachází v centru Prahy. Klima Prahy je výrazně ovlivňováno tepelným ostrovem města, díky tomu je v centru výrazně vyšší teplota než na okrajích hlavního města. Za letních nocí to ale není nic příjemného. Pražské Klementinum se tak může pochlubit nejvyšší naměřenou teplotou za posledních 30 let. Jaké další zvláštnosti má klima Prahy? A čím si ho nejvíce kazíme?
Se vznikem Československa se Praze vrátil status hlavního města. A začalo její plánované rozšiřování. Po oficiálním připojení přilehlých obcí a měst vznikla v roce 1922 Velká Praha.
První díl dokumentární reality show Malá farma, ve které se mladý pár stěhuje z města na venkov s cílem vybudovat malé ekologické hospodářství.
S tropickými vedry se v posledních letech setkáváme stále častěji, především ve městech, která se umí rozžhavit jako radiátor. Řešením vedoucím ke snížení teploty ve městech mohou být stromy. Rozdíl teploty mezi místy se stromy a bez nich může být až třicet stupňů. Proto by měli správci městské zeleně usilovat o co největší zastoupení stromů v městské zástavbě.
Videoatlas naší přírody nás tentokrát seznámí s umělým ekosystémem města vytvořeného člověkem. Představí nám, jak město významně ovlivňuje základní neživé podmínky života – světlo a teplo, vodu a obsah minerálních látek v půdě. Vytváří podmínky pro život člověka i dalších živočichů v tomto ekosystému. Video nám ukáže propojenost živé přírody, neživé přírody a lidských obydlí i dalších staveb.
Hlavní město Lotyšska a největší město Pobaltí nezklame milovníky architektury. Historické centrum Rigy, někdejšího hanzovního města, je zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Kromě několika středověkých sakrálních památek se město vyznačuje výraznou secesní architekturou.
Miroslav Karas zve na procházku hlavním městem Estonska, Tallinem. Seznamuje diváky s jeho historií a ukazuje jeho nejznámější kulturní památky.
Evropské země očima dětí. Pojďme se společně podívat na krásná místa České republiky, jako je třeba Český Krumlov, hlavní město Praha a Karlův most nebo Krkonoše. Víte, že v České republice sníme více knedlíků a vypijeme více piva než v ostatních evropských státech? A že hlavním městem, kterým protéká řeka Vltava, je Praha stověžatá, i když věží má mnohem víc?
Nejznámějšími botanickými zahradami v Praze jsou bezpochyby ty v Troji a v ulici Na Slupi na Praze 2. V hlavním městě však najdeme ještě další dvě, v Suchdole a v Malešicích. Právě malešické botanické zahradě je věnováno následující video. Její historie sahá až do poloviny 19. století, dnes o ni pečuje nedaleká zahradnická škola.
Co všechno je z kovu a kde všude se dají kovy najít? Nejen věže, rozhledny, vysílače jsou z kovů. Sochy se odlévají z bronzu, což je slitina dvou kovů, mědi a cínu, která nerezaví. Měděná střecha časem zezelená. Kde všude ve městě najdeme předměty z kovů? Jak kov slouží lidskému tělu?
Josefov byl vybudován na příkaz Josefa II. spolu s Terezínem jako pevnostní město po prohrané válce a ztrátě pevností ve Slezsku. Měl složit k obraně proti Prusku, ale tuto funkci vlastně nikdy neplnil. Josefov sloužil spíše jako zajatecký tábor, po roce 1968 zde také mělo základnu ruské okupační vojsko. Tuto velice zajímavou stavbu se od devadesátých let dnes pokoušejí zachránit a vzkřísit různé spolky, náklady na rekonstrukci jsou však obrovské.
12 809
720
4 356
1 213
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
