Palachův týden

Mezi 15. a 22. lednem 1989 proběhla na Václavském náměstí série demonstrací, označovaná též jako Palachův týden. Ten se stal prvním signálem blížícího se konce komunistické vlády v Československu. Palachův týden odstartovalo násilné rozehnání několika tisíc lidí, kteří se navzdory oficiálnímu zákazu sešli na Václavském náměstí, aby zde uctili památku Jana Palacha. Ten se upálil 16.1. 1969 ve snaze vyburcovat společnost z letargie.

Palachův týden 1989

V lednu 1989 uplynulo 20 let od tragického činu Jana Palacha. V Praze na Václavském náměstí proběhla série shromáždění, která signalizovala blížící se konec komunistického režimu v Československu. Sdělovací prostředky přinášely o událostech zkreslené informace se zřejmým záměrem manipulace veřejným míněním.

Palachův týden – start revolučního roku 1989

Jak začal revoluční rok 1989 a co mu předcházelo? A jaká vládla atmosféra ve společnosti? Na to se podíváme očima youtuberky Aničky B. Ta nás zavede do lednového týdne roku 1989, kdy se na připomenutí oběti Jana Palacha, upáleného v roce 1969, a na protest proti totalitnímu režimu na Václavském náměstí opakovaně shromažďovaly stovky lidí, i přestože za to byly zatýkáni. To nastartovalo celý proces revoluce. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.

Propuštění Václava Havla

Události Palachova týdne v lednu 1989 rozhýbaly situaci v  Československu. Režim stále odolával a oponenty umlčoval vězením. Veřejnost v čele se známými osobnostmi se začala bouřit proti násilí a zatýkání a sepisovat petice, a to hlavně za propuštění Václava Havla, neboť to byla podmínka jakéhokoli dialogu státu a veřejnosti. Na nátlak společnosti byl Havel v květnu také propuštěn. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.

Poslední rok normalizačního režimu

Na konci léta roku 1988 se konala v Praze první velká demonstrace odpůrců normalizačního režimu. Dvacáté výročí okupace Československa z roku 1968 přivedlo do okolí Václavského náměstí velké množství lidí. Dalším vystoupením proti režimu bylo sedmdesáté výročí vzniku republiky a 10. prosince první povolená demonstrace k výročí vyhlášení deklarace lidských práv. Podívejte se na souhrn událostí posledního roku totalitního Československa v dokumentu z konce roku 1989 s množstvím unikátních záběrů.

Zprávičky: Jan Palach

Podíváme se na tragický konec života studenta Karlovy Univerzity. Ten se v roce 1969 upálil na protest proti okupaci naší země, bylo mu pouhých 20 let. Dnes je tato oběť symbolem odporu proti totalitní moci.

Sametová revoluce

V animované ukázce je zábavnou formou zachycena Sametová revoluce v roce 1989. Ukazuje demonstrace v listopadu 1989, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky.

Přehled nejdůležitějších událostí roku 1989 u nás i ve světě

Rok 1989 byl neobyčejně bohatý na události. V únoru začaly v Polsku tzv. rozhovory u kulatého stolu, následně události ve východním bloku nabraly neuvěřitelný spád. Na konci roku byl již sovětský blok v troskách. Podívejte se na sestřih nejvýznamnějších událostí, ke kterým v roce 1989 došlo.

Zhroucení komunistických režimů ve střední Evropě

Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Na konci 80. let vládla neutěšená situace ve všech zemích východního bloku: stagnace ekonomiky, technická zaostalost, snížení mezinárodního vlivu a pošlapávání občanských práv a svobod. Vše směřovalo ke krachu komunistického režimu. Celý rok 1989 byl v Československu bouřlivý a vyvrcholil listopadovou revolucí. Ještě dříve však společenské změny proběhly v Polsku, Maďarsku a Německu.

Studenti proti totalitě: Listopad 1989

U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Tím nejvýznamnějším protestem byla asi demonstrace uspořádaná 17. listopadu 1989. Ačkoli občanské nepokoje probíhaly ve společnosti po celý rok, od tzv. Palachova týdne, byla to právě tato studentská akce, která přerostla v sametovou revoluci a vedla k pádu komunistického režimu. Po 40 letech totality se tak stalo Československo demokratickou zemí.

Václav Havel jako revoluční vůdce

Po více než čtyřletém pobytu ve vězení se Václav Havel stává neoficiálním vůdcem československé opozice a obráncem utlačovaných. Východní blok se mezitím rozpadá a dochází k pádu komunistických režimů. Kromě toho československého. Během Palachova týdne v lednu 1989 dochází ke střetům demonstrantů s policií. Protesty jsou potlačovány a disidenti, včetně Havla, jsou zatýkáni. Po propuštění Havel iniciuje petici Několik vět. Události nabírají obrátky 17. 11. 1989 povolenou demonstrací studentů na uctění památky Jana Opletala. Demonstrace se zvrhne v protirežimní protest, který je brutálně potlačen. Vzniká Občanské fórum a lídrem revoluce se stává sám Havel. Masové protesty trvají několik dní, a to sametově – bez lidských obětí. Komunistický režim doopravdy končí a Havel se stává tváří politických změn. Video je součástí vzdělávací série Každý může změnit svět z  produkce Knihovny Václava Havla, která provází životem Václava Havla a bojem Československa za lidská práva.