Zpravodajec a politika

Ukázka ze seriálu České století nám představí Edvarda Beneše jakožto vůdce československého odboje a plukovníka Františka Moravce, přednostu zpravodajské ústředny československé exilové vlády i jeho zástupce majora Strankmullera.

Jan Šrámek

Jedním z nejvýraznějších československých politiků první poloviny dvacátého století byl bezesporu Msgr. Jan Šrámek. Vedle dlouholetého vedení lidové strany byl členem mnoha vlád první republiky a za druhé světové války stanul v čele exilové vlády v Londýně. Podívejte se na debatu odborníků o jeho osudech na pozadí významných událostí československých dějin.

Vliv války na vztahy Čechů a sudetských Němců

Tisíc let soužití Čechů a Němců na jednom území pomalu končí. Debata Edvarda Beneše a Wenzela Jaksche ze září roku 1941 ukazuje, že vypořádání s Němci bude muset být, v důsledku krutých válečných událostí, daleko razantnější, než se původně domlouvali.

Zpravodajské služby včera a dnes

Pracovník kontrarozvědky v letech 1990–2007 František Stárek Čuňas hodnotí vztah politiků a zpravodajských služeb a srovnává jeho proměny od dob exilové vlády až do moderní demokratické České republiky. Stále však platí, že zpravodajec nese riziko, politik sklízí body.

Formování zahraničního vojska v Sovětském svazu

V době, kdy londýnský zahraniční odboj připravuje atentát na Reinharda Heydricha, se v Sovětském svazu formuje vojenská jednotka pod velením Ludvíka Svobody. I když má být podřízena exilové vládě a ministru národní obrany generálu Ingrovi, ve skutečnosti je to složitější. Vliv komunistů v jednotce sílí i díky působení velvyslance v Sovětském svazu Zdeňka Fierlingera.

České století: Kulka pro Heydricha (1941)

Hlavní postavou tohoto dílu je spolu s prezidentem Benešem šéf československé exilové rozvědky v Londýně František Moravec. Jeho rozhodnutí zlikvidovat Heydricha rozbouří hladinu adrenalinu londýnského odboje, orientovaného především na vyjednávání a politicko-strategické cíle přímo v Británii.

Benešovy dekrety

V době druhé světové války a v prvních měsících po osvobození v roce 1945, kdy zákonodárná moc nebyla vykonávána Národním shromážděním, vydával prezident republiky Edvard Beneš zákony formou dekretů. Vydáno bylo přes sto dekretů, které řešily praktický chod exilového státního zřízení i poválečné uspořádání československého státu. Poválečný parlament je zpětně schválil.

Vzpoura v Cholmondeley

V červenci roku 1940 se v zámeckém parku v Cholmondeley odehrála vzpoura asi pěti set československých vojáků, kteří protestovali proti poměrům v československém zahraničním vojsku. Událost měla více příčin a došlo k ní krátce po porážce Francie v červnu 1940. Značná část povstalců se do československých zahraničních jednotek vrátila po německém útoku na Sovětský svaz a abolici exilového prezidenta Edvarda Beneše.

Kdo dal souhlas k atentátu na Heydricha?

Kdo dal souhlas k atentátu na Heydricha? Bez souhlasu prezidenta Beneše by ale pravděpodobně nemohl být proveden. Přestože neexistuje žádný písemný doklad, zdá se velmi pravděpodobné, že ho inicioval plukovník František Moravec, aby Čechoslováci ukázali světu, že nekolaborují s okupanty.

Heydrichiáda

V čele protektorátu Čechy a Morava stál Reinhard Heydrich. Československá exilová vláda se rozhodla ho zabít a pro tento úkol byli vybráni Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Atentát se podařil, ale o život v důsledku toho přišla spousta nevinných lidí. Na památku zavražděných dětí z vyhlazené obce Lidice byl vyhlášen Mezinárodní den dětí.

Operace Anthropoid a její možné důsledky

Ukázka ze seriálu České století nás zavede do Londýna roku 1941. Hubert Ripka, státní tajemník Ministerstva zahraničních věcí československé exilové vlády hovoří s plukovníkem Františkem Moravcem o přípravách operace Anthropoid. Diskutují otázku, zda a jak zapojit domácí odboj, Moravec se obává, že Němci se budou na odboji mstít.

Charismatický politik Jan Masaryk

Rozený řečník, charismatická osobnost, významný československý politik - to byl Jan Masaryk. Jeho život i kariéra byly plné nečekaných zvratů a i jeho smrt 10. 3. 1948 zůstala dodnes nevyřešena. Byl ministrem zahraničí v exilové vládě v Londýně, odkud pravidelně promlouval ve vysílání BBC "Volá Londýn" k obyvatelům Protektorátu. A to přitom neměl ani maturitu...