Tajné akce StB: Akce Pavouk

Filmaři Dušan Klein a Arnošt Goldflam vzpomínají na své angažmá v ČST v 80. letech, kdy se setkávali s antisemitsky motivovanou diskriminací či nátlakem. Státní bezpečnost tvůrce a zaměstnance židovského původu chtěla mít pod kontrolou, jelikož představovali potencionální hrozbu pro propagandu režimu. Pořad byl vysílán v roce 2009 a je součástí série „Tajné akce StB", která se zaměřuje na kontroverzní a nelegální činnost Státní bezpečnosti v Československu.

Zahájení televizního vysílání 1. 5. 1953

Byl to Jaroslav Marvan, kdo jako první přivítal diváky 1. května roku 1953 u sledování nově vzniklé Československé televize. Jak toto první vysílání vypadalo? Podívejte se na rekonstrukci prvního televizního vysílání ČST, kterou zachytily televizní kamery o pět let později. V ukázce uvidíte úvodní slovo Jaroslava Marvana a část inscenace Molièrova Lakomce v podání Františka Filipovského.

Televizní středisko Kavčí hory

Nová budova Československé televize na Kavčích horách v Praze se začala plánovat už v druhé polovině 50. let. Stavěla se pak od roku 1962 a její výstavba se dokonce jeden čas i zastavila. Další prodlení ve výstavbě přinesly technické změny televizního vysílání. Podívejte se na část dobové diskuse nad výstavbou objektů ČST, v níž se dozvíte i o plánovaných částech areálu, které nakonec nikdy postaveny nebyly.

Jak televizní zpravodajství informuje o důležitých událostech

Televizní zpravodajství Československé a později České televize vždy přinášelo divákům důležité informace. První den okupace Československa v roce 1968 seděla před kamerou Kamila Moučková, kterou později ze studia vyvedli ozbrojení sovětští vojáci. Jak vypadalo vysílání během listopadu 1989? A při jakých důležitých momentech nechyběla televize v posledních letech? Podívejte se na reportáž, která vznikla při příležitosti 70. výročí začátku vysílání ČST.

Spuštění 2. programu Československé televize

Na konci šedesátých let se rozhodlo o spuštění druhého programu Československé televize. Zkušební vysílání začalo v únoru 1970, pravidelné pak v květnu téhož roku. Podívejte se na dobový dokument o problémech se spuštěním nového programu, zejména pro uživatele, kteří si museli opatřit nové antény a hlavně nové televizní přístroje. To vše při dostupnosti nejprve pouze ve čtyřech městech: Praze, Brně, Ostravě a Bratislavě.

Počátky televizního vysílání v Československu

Dne 1. května 1953 ve 20:00 bylo zahájeno veřejné televizní vysílání v Československu. Předcházely mu zkušební pokusy, první dokonce ještě před druhou světovou válkou. Podívejte se na historii počátků televize v Československu.

Budova Československé televize na Kavčích horách

Československá televize zahájila vysílání v roce 1953. Studio zpravodajství sídlilo v budově Měšťanské besedy ve Vladislavově ulici. S dalším rozvojem se ukázaly její prostorové limity, a proto se začalo od roku 1962 s výstavbou celého komplexu nových budov na Kavčích horách. Budova zpravodajství byla zprovozněna v roce 1979.

Volha: Televize v zajetí propagandy

Ukázka zachycuje rozhovor redaktora Zajíčka se členy jednoho ze štábů publicistiky. Redaktor Zajíček, typický produkt kádrových změn popisovaných ve zdrojích 4 a 5, se arogantně domáhá naplnění svých představ, které jsou podle zkušenější a profesionálnější režisérky Válové nerealistické. V promluvě produkčního Horáčka sledujeme jeden z motivů konformity v období komunistického režimu – ohled na kariéru dětí. V ukázce se též mihne řidič Standa Pekárek, o němž už z prvního dílu víme, že je agentem StB.

První reportáže v Československé televizi

Vraťme se ve zkratce k počátkům televizní reportáže. Jak vypadaly první reportáže zahraničních televizních stanic a Československé televize? Nahlédněte do televizní historie a podívejte se například na první přesun nemovité památky v tehdejším Československu.

Zvědavá kamera: Znovu jaro

Nikdy neodvysílaný pořad ČST z roku 1969. Co je to duch národa? Farář Vladimír Šimek odpovídá na otázku, co by řekl Janu Zajícovi, kdyby se s ním setkal před odjezdem do Prahy. Otázky pokládal redaktor Ota Nutz.

Volha: Jak fungovala StB?

Ukázka ze seriálu Volha ilustruje, jakým způsobem pracovala Státní bezpečnost při zavazování si tajných spolupracovníků. Hlavní hrdina Stanislav Pekárek je řidič Československé televize (ČST). Ke spolupráci byl pravděpodobně vybrán proto, že během své práce přijde do kontaktu s řadou potenciálně „politicky nespolehlivých” osob z oblasti publicistiky a televizní zábavy. Příslušníci se ho nejdříve snaží přimět ke spolupráci konfrontováním s nasbíranými kompromitujícími materiály. Stanislav však využívá situace a snaží se vyjednávat o možných výhodách, které by mu spolupráce přinesla. Jeho pohnutky ke spolupráci tedy nemůžeme označit jako ideové.