Hodně úkolů mám pořád, musím je prioritizovat, říká o organizaci času učitelka

Přeložit ho můžeme jako hospodaření s časem. Dobrá práce s časem ve škole i mimo ni může ovlivnit to, jak efektivně učitelé pracují, vypořádávají se se stresem, jaké emoce cítí nebo jak se jim daří udržovat volno a pracovní povinnosti v rovnováze.

Kvalitní time-management se nevyplácí opomíjet v osobním i pracovním životě, a práce s ním se proto týká i učitelů. „Snažím se být tak efektivní, jak to jen jde, protože ještě dálkově studuji vysokou školu, navíc na mě doma čekají dvě děti. Je pro mě důležité, aby to, co po studentech chci, mělo opravdu své opodstatnění a také přineslo výsledky. Kvůli tomu mě přípravy stojí více času, protože nejedu jen podle učebnice,“ popisuje svůj způsob práce Lucie Materna, učitelka anglického jazyka na Střední zemědělské škole v Brandýse nad Labem. Když se na své hospodaření s časem učitel zaměří, může se mnoho věcí zlepšit.

Kouzelné slovíčko jménem efektivita

Mezi dobrou přípravou a efektivitou vede poměrně přímá linka a u kantorů tomu není jinak. Čím lépe pracují se svým časem, tím více úkolů bez zbytečného stresu za pracovní den stihnou. A to je přesně to, co spoustě učitelů chybí a potřebují na tom pracovat. Snadno se stává, že skáčou mezi samotnou výukou k plánování hodin, opravování písemek či schůzkám s rodiči a ačkoliv tak přes den stihnou spoustu věcí, nic z toho pro jejich práci není efektivní.

„Když se mi sejde více úkolů najednou, což se mi děje prakticky pořád, snažím se je prioritizovat. Často ale upřednostním administrativu a věci netýkající se přímo výuky, abych je měla opravdu v pořádku. Opravování testů a přípravy si pak beru domů, kde na to mám větší klid,“ říká o svém obvyklém postupu Martina Hejretová, učitelka angličtiny a občanské výchovy na Základní škole Novoborská v Praze. Dobrý time-management dokáže jednotlivé záležitosti rozplánovat tak, že učitel získá na jednotlivé úkony více prostoru, a bude tak pracovat lépe.

Ubyde stresu i obtížných emocí

Učitelská profese je sama o sobě psychicky a časově náročná. Na stole se kupí dokumenty, přichází jeden e-mail za druhým a se špatným time-managementem vše směřuje k pocitu absolutního přehlcení, což následně přispívá k vysoké hladině stresu. Za pomoci vhodného hospodaření s časem lze proti těmto situacím bojovat. „Někdy se může stát, že je učitel zahlcen všemi povinnostmi, které má. Ale když si úkoly sepíše a setřídí podle priority a urgence, bude se pak soustředit jen na ten jeden úkol, který si vybere. Ty ostatní na chvíli může pustit z hlavy,“ radí psycholožka a terapeutka Andrea Včeláková.

Život není jen práce, ale i volný čas

Balancování mezi náročnou prací a osobním životem není jednoduché, a pokud se k tomu všemu přidá špatný time-management, nevěstí to do budoucna nic dobrého. „Když nestíhám, snažím se některé úkoly delegovat. Pokud mám někde investovat čas a není nikdo jiný, kdo by úkol mohl udělat, pak musím předat úkoly jiné. Doma jsem si zařídila uklízečku. V práci je možnost nechat část přípravy lekcí na studentech, ale vymyslím to vždy tak, aby pro ně tato práce byla přínosná,“ vysvětluje učitelka z Brandýsa nad Labem Lucie Materna. 

Někdy může být problém i v tom, že je učitel neustále k dispozici svým žákům a jejich rodičům. „Ti ho pak zahrnují dotazy nehledě na denní dobu a učitel si od práce nikdy neodpočine. Zde je dobré myslet na své osobní hranice a to, že je v pořádku mít na komunikaci jen vyhrazený čas, kdy žáci nebo rodiče vědí, že je učitel k dispozici,“ dodává ke stanovování hranic psycholožka Včeláková.

Co rozhodně vyzkoušet?

Učitel si musí vždy nastavit jasné a plnitelné cíle

Funguje to stejně jako ve výuce – pokud cíl není stanoven konkrétně a dosažitelně, jak ho potom splnit? Pokud se pedagog učí lépe pracovat se svým časem, měl by se naučit své pracovní cíle stanovovat tak, aby byly dostatečně jasné a na první pohled bylo zřejmé, že je možné je splnit. „Někdy je fajn nastavit si budík třeba na 20 minut, kdy se úkolu věnujeme a pak si dát čas na odpočinek, kdy naopak můžeme dělat, co nás baví. To nás může motivovat se pustit i do úkolů, do kterých se nám jinak nechce,“ radí Včeláková.

Pokud se některý z úkolů zdá absolutně nezvládnutelný, je dobré si ho rozdělit do menších kousků, které jde splnit snáze

Snadno se stane, že úkol, který má učitel před sebou, se zdá naprosto nezvládnutelný. A to obzvlášť, pokud je zavalen prací ze všech stran. V takovém případě se často úkol posouvá na „to-do listu“ níž a níž, i přesto, že to je to poslední, co by měl dělat. V takovou chvíli je lepší si ho rozkouskovat na malé úlohy, které je snazší plnit.

Úkoly půjdou od těch nejurgentnějších až po ty nejméně důležité

Některé úkoly jsou urgentní, jiné chvíli počkají. Je dobré je plnit postupně od těch s nejvyšší prioritou až po ty nejméně důležité. V práci učitele se tak udělá přehledný systém. „Pokud se mi sejde hodně úkolů, které nejdou delegovat na někoho jiného, tak ty, které nejsou momentálně nutné, odsouvám v čase dál. Někdy také vyhodnotím, že to, co jsem si předtím určila ke splnění, není vlastně důležité a úkol škrtnu úplně,“ popisuje Lucie Materna. Učitelé by ale neměli zapomínat ani na úkoly, které jsou na „to-do listu“ jako méně urgentní, a sem tam nějaký odbavit, když je příležitost. Nemělo by se potom stát, že budou zahlcení věcmi, které čekaly tak dlouho, že už déle počkat nemůžou.

Co dělat, když se objem práce nedá zvládnout?

Jestliže je toho na učitele skutečně příliš, měl by se obrátit na vedení nebo kolegy, kteří pomůžou a poradí. Takový krok by se neměl dlouho odkládat, každá situace má své řešení. „Kolegové mohou poradit něco, co by učitele samotného nenapadlo. Další možností je najít si nějaké školení na time-management, kde může pedagog do tématu lépe proniknout. Často to ale může být i dlouhodobější problém s nastavováním hranic. To pak může v delším horizontu vést k syndromu vyhoření. Například školní psycholog může v takovém případě učitele odkázat na další možnosti odborné pomoci,“ vyjmenovává psycholožka Andrea Včeláková.

Několik zásad na závěr

Co si z povídání o time-managementu tedy odnést? Učitelé si mohou zapamatovat tyto čtyři zásady:

1. Úkoly je dobré plnit podle priority. Hodí se je mít seřazené a sepsané podle urgence.
2. Dobře nastavené hranice jsou velmi důležité. Brání syndromu vyhoření a pomáhají efektivitě.
3. Život není jen práce. Každý učitel by měl mít jasně ohraničený čas, kdy školu, žáky a rodiče neřeší.
4. Když je situace neúnosná, není ostuda si říct o pomoc. Někdy stačí jen malá změna, aby došlo ke zlepšení.

Pod tímto článkem najdete pracovní list, pomocí kterého můžete získané poznatky hned převést do praxe. Aktivity přímo pro učitele vám pomůžou s trackováním času, sestavením týdenního plánovače a vytvořením vlastního systému v úkolech.

Autorka článku: Dominika Klapková